reklama
 
 

Agenti Číny verbují Čechy. Zaorálek a lidská práva? Havel se musí obracet v hrobě

31. 7. 2017
Úřednice českého ministerstva zemědělství dostala nabídku, aby Číňanům vynášela informace ze státní správy. Odmítla. Kolik místních přijalo?

Česká republika? Čínská republika? Čím dál víc se české politické špičky zaplétají s čínským komunistickým režimem. Číňané u nás zapustili kořeny a sledují dva cíle; jedním je EU, jsme jejich zadní dvířka do unie. Druhým cílem je vzkaz Číňanům: Podívejte, to Havlovo Česko nás bere, tam nás uznávají, tam se od nás (viz výrok Miloše Zemana v čínské státní televizi) chtějí "učit stabilizovat společnost". Tam nám nevyčítají, že dupeme po lidských právech vlastních občanů.

Zaplétáme se s velmocí, kde vládne stalinistická partaj, kde zavírají, mučí, likvidují politické odpůrce. Ta země stojí na tajné policii, policii a armádě (známe to v měkčí podobě z vlastní zkušenosti). Není divu, že čínští tajní agenti po změně české zahraniční politiky, po našem ukončení havlovské ochrany lidských práv, rozjeli intenzivní aktivity (informuje o tom pravidelně tajná služba BIS) a snaží se zavázat české občany ke spolupráci.

Poslední vydání časopisu Respekt píše o čínské špionáži: po příletu z pracovní cesty v Číně byla verbována úřednice českého ministerstva zemědělství. Číňanům měla vynášet informace z české státní správy. Nabídku odmítla a podle Respektu nahlásila. Nevíme, kolik podobných pokusů proběhlo a kolik úspěšně.

Nábory probíhají, zatímco politici a prezident mluví o čím dál těsnějším sepětí s čínským režimem. (Obchod s Čínou je vždy obchodem s čínským režimem, de facto s čínskou komunistickou stranou.)

Čeští politici, především ti z ČSSD, se dostali do obtížné situace. Vsadili na Čínu, otevřeli jí dveře k nám, ale zároveň nemohou zapřít, že jsme zemí EU a žijeme v demokratickém systému. Nejde to moc dohromady. Nebo jde, ale chce to silné osobnosti, které uznávají, že obchod s Čínou může mít smysl, zároveň však obchodují s politicky odpudivým režimem a je nutno mu to připomínat. Veřejně se zastávat pronásledovaných, režimem utiskovaných, ničených.

Bylo by mimořádně zajímavé znát reakci české vlády, ministra zahraničí Zaorálka (ČSSD) na ono verbování české úřednice. Bohužel se dá tušit, jaká byla: žádná, mlčení jehňátek.

Český čajíčkový odpor

V poslední době se české špičky dvakrát odhodlaly (nikoli prezident, ten je čínský až na půdu) k jakémusi slaboučkému, čajíčkovému odporu vůči čínskému režimu.

Letos v únoru český velvyslanec v Pekingu Bedřich Kopecký podepsal dopis jedenácti diplomatů západních zemí; Čínu vyzvali k dodržování lidských práv. (Kopecký to samozřejmě učinil se souhlasem Černínského paláce.) Návrat k Havlovi, k ochraně lidských práv? Ale houby, proběhlo to tajně a česká veřejnost se o dopisu dozvěděla až v květnu (objevily ho Lidové noviny). Podpora pronásledovaných byla tajná, tedy k ničemu.

Když to prasklo, promluvil Zaorálek v TV Prima: "Tady šlo o to, že 11 států, mezi nimi i Česká republika, prostě zvedly to, co bylo dokonce běžně i v čínských médiích, že je podezření, že jsou mučeni někteří novináři. A my jsme jenom řekli, nic víc, jenom aby se to vyšetřilo." Prý se nejednalo o kritiku Číny. Na dikci českého šéfdiplomata bylo odpudivé, že se za dopis skoro omlouval (my nic, bylo to přece i v čínských médiích).

Tajný podpis dopisu měl celkem jasný smysl, nikoli podporu lidských práv v Číně (to by Zaorálek musel o dopisu veřejně promluvit). Šlo o to, že jsme přece taky v EU a Brusel s odporem pozoruje, jak česká hlava státu nadbíhá čínským komunistům. Naši pozici v unii to zhoršuje. Česká pročínská, proruská, zemanovská republika.

Pikantní bylo, že dopis ministerstvo zahraničí utajilo nejen před dolními deseti miliony, ale i před Zemanem. Když jel naposledy do Číny, nevěděl o něm. Letěl za svými komunistickými přáteli a ti se na něj asi mračili (oproti běžným Číňanům o dopisu věděli, tak to v totalitních zemích chodí).

Akce Číny na Pražském hradě

Druhý pokus o odvahu jsme zaznamenali v polovině července po smrti čínského vězně svědomí a nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa (61). Byl jedním z iniciátorů čínské Charty 08 inspirované československou Chartou 77. Čínské úřady nedovolily, aby se disident Liou odjel léčit s rakovinou do zahraničí, proto zemřel, v podstatě ho zabily.  

Na smrt Liou Siao-poa reagoval premiér Sobotka, poslal vdově kondolenci. Soustrast na Twitteru vyjádřil i Zaorálek. Toť vše. Troufli si, až když byl odpůrce režimu mrtvý. Opravdu smutné a příznačné. (Zeman v duchu čínské komunistické partaje kondolovat odmítl.)

Nevíme o žádné reakci Zaorálka a Sobotky na osud vdovy, paní Liou Sia, již podle zpráv z Číny drží sedm let v totální izolaci, s výjimkou nákupu jídla nesmí opustit byt, hlídá ji policie a trpí těžkou depresí. Zřejmě žádná reakce nenastala, máme přece s Čínou družbu.

Zato víme, že na Hradě je veden jako honorární poradce ředitel firmy CEFC Jie Ťien-ming, podle znalců muž napojený na politické oddělení komunistické čínské armády. Dále víme, že k nám začátkem loňského roku přišlo asi sedm desítek křesťanů z podzemních církví v Číně. Požádali o azyl, leč stát dodnes nerozhodl. (Lidská práva jsme opravdu zabalili, země EU se bojí, aby se Čína nehněvala.)

V červenci v Praze proběhlo jednání Čínského investičního fóra a zasedání Česko-čínského centra pro spolupráci v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky. Podle čínských médií fórum organizovalo čínské Centrum pro mezinárodní spolupráci, součást Státní komise pro rozvoj a reformy ČLR, nejvyššího orgánu pro řízení čínské ekonomiky. Fórum mělo hlavní akci na Hradě, u Zemana… Byla to jejich akce, ne jeho. Drsné.

Číňané si u nás dělají, co chtějí, verbují agenty, usazují se ve státních úřadech, na Hradě si dělají akce. Zájem o lidská práva Zaorálek a Sobotka jen slabě předstírají, hlavně kšeft. Havel se musí obracet v hrobě. Proběhl vůbec nějaký Listopad 1989? Nezdálo se nám to jen?

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama