Představte si plochu velkou jako třináct fotbalových hřišť. Teď je na nich pole, ale pak tam přijedou míchačky a celou tu ohromnou plochu zalijí betonem. Dělníci pak smontují jednoduché unifikované zdi, položí na ně střechu a na závěr se na stavbu napíše velkými písmeny „Amazon".
Každý den zmizí z české krajiny několik hektarů půdy. Postaví se na nich silnice, satelitní městečko anebo - obrovské velkosklady. Lidé z ministerstva životního prostředí před pár lety spočítali, že jen v letech 2000 až 2006 se vybetonovala krajina o rozloze 36 tisíc fotbalových hřišť.
Takže těch třináct hřišť, na kterých má u středočeské Dobrovíze (a možná dalších třináct v Brně) vyrůst velkokapacitní sklad známé americké firmy, je z tohoto pohledu vlastně docela málo. Ale všechna ta ohromná masa betonu v české krajině je poskládána z relativně malých betonků.
Je nejvyšší čas rozlézání betonu zastavit.
Od roku 1927 ubylo z České republiky celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina. Zastavěná plocha odpovídá velikosti celého Lucemburska.
Nebývalou akceleraci dostalo betonování krajiny na počátku devadesátých let. Nová obří nákupní centra na okrajích velkých měst, před nimi ohromná parkoviště, kousek dál satelitní městečka, nové dálnice pro kolony aut, nájezdy, podjezdy, výpadovky - a podél nich nekonečné řady velkoskladů.
V míře zastavěného území se Česko za pár let vyšvihlo mezi evropské velmoci. Nedávné srovnání Evropské ekologické agentury ukázalo, že rozkouskovanější krajinu mají jen země Beneluxu a Německo. Spolu s Francií jsme ale za nimi v těsném závěsu…
Podle poslední zprávy o stavu životního prostředí klesl mezi lety 2000 a 2010 podíl nefragmentované krajiny z 68,6 procent na 63,4 procent. Pokud toto tempo vydrží, v roce 2040 spadne toto číslo až na 53 procent.
Před čtyřmi lety se tehdejší ministři zemědělství a životního prostředí Ivan Fuksa a Pavel Drobil dohodli na zvýšení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, aby tím invazi betonu zbrzdili.
Některé poplatky sice vyskočily až devítinásobně, ale očividně to je málo. Jen vloni od ledna do září se v Česku postavilo takřka 220 tisíc metrů čtverečních nových skladů a průmyslových areálů - víc než za celý rok 2012. A to v té době ještě nebyly dokončeny některé další ohromné stavby.
V plánu je stavba dálnice D3 z Prahy přes relativně nedotčenou krajinu Posázaví. Dovedete si představit, co vyroste podél čtyřproudé autostrády, v blízkosti malebných vesnic a trampských osad?
Politici samozřejmě rádi tvrdí, že takové investice dávají práci tisícům lidí. Sobotka, Mládek nebo Babiš se mohou přetrhnout, aby Amazon v Česku udrželi. Pokud ale nedokáží zajistit nová pracovní místa jinak, než podporou výstavby nových skladů, kde většina zaměstnanců přenáší předměty z bodu A do bodu B, měli by si sami obléknout montérky a hlásit se u hlavního skladníka.
Ostatně: až znovu přijdou velké povodně, budou politici vykládat, jak je zapotřebí lépe zadržovat vodu v krajině. Stojí za to jim připomenout jednoduchý fyzikální zákon, že do betonu se voda nevsákne.
