Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
20. 1. 2021 7:00

Amerika prožívá noční můru. Ale stagnaci a malomyslnost nemá ve své DNA

Hodně nejistoty, trocha strachu a především smutek - směs pocitů při pohledu na inaugurační Washington, kde se dnes Joe Biden ujme úřadu prezidenta USA. Pro koho to bude inaugurace? Pro to obrovské, ale liduprázdné prostranství uprostřed Washingtonu, kam přes bezpečnostní zátarasy nepronikne ani myš?
"Bez zášti vůči komukoli, s láskou pro všechny, snažme se obvázat zranění našeho národa..." (z inauguračního projevu Abrahama Lincolna)
"Bez zášti vůči komukoli, s láskou pro všechny, snažme se obvázat zranění našeho národa..." (z inauguračního projevu Abrahama Lincolna) | Foto: Reuters

Celý Mall, od Kapitolu přes Washingtonský monument až k Lincolnovu památníku, je neprodyšně uzavřený. Úřady americké občany předem varovaly, ať na dnešní inauguraci do hlavního města určitě nejezdí.

Tak jaký to má smysl? Ke komu bude Joe Biden vlastně mluvit? Komu bude adresovat svá slova o "jednotě a nutnosti uzdravit národ", jež s největší pravděpodobností v nějaké podobě zazní v jeho projevu?

Bude to snad vzkaz pro příslušníky Národní gardy, pod jejichž ostrým dohledem centrum Washingtonu připomíná (jak píší americká média) "zelenou" chráněnou zónu v Bagdádu? Těch 25 tisíc gardistů, kteří jsou k dispozici v hlavním městě, představuje úhrnem více vojáků, než kolik jich dnes mají Američané ve válečných zámořských misích - v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a Somálsku.

"K tomu mi dopomáhej Bůh," vysloví dnes Biden závěrečná slova prezidentské přísahy. Tak určitě, Bůh, ten snad jedině vám ještě může pomoci, pokrytečtí Amíci.., budou se radovat ironické komentáře nepřátel a nepřejících.

Rituál všech rituálů

Protože ta slova bude Biden pronášet přesně z toho místa, kudy se jen před dvěma týdny prohnal zdivočelý dav, aby se pokusil vypráskat Kongres, zvrátit výsledek listopadových voleb a zašlapat do země úhelný kámen americké demokracie, kterým dosud bylo mírové předání moci.

Jaké předání moci? Vždyť odstupující prezident bude na tribuně chybět. Místo toho bude Donald Trump o pár tisíc kilometrů jižněji, v Mar-a-Lago na Floridě, funět a křičet na Bidena v televizi: Ukradl jsi mi volby, WTF! Nebo se možná naopak bude těšit, spokojeně vrnět, nad čerstvými průzkumy ze začátku tohoto týdne, podle kterých více než 7 z 10 republikánů skutečně stále považuje Joea Bidena za nelegitimně zvoleného prezidenta USA.

Takže SPOJENÉ státy? Spíše na cimpr campr rozbitá společnost, a jediné, co zbývá, je tenhle směšný, zbytečný, marný, "falešný a prázdný" rituál slavnostní inaugurace nového prezidenta. Howgh.

Ano, přesně tak. Je to americký rituál. Jenže skvělý, potřebný, nutný.

Skvělý ve chvílích, kdy je co slavit - jako byla například inaugurace Baracka Obamy v lednu 2009. I republikáni, tedy ti normální, byli tehdy tiše hrdí, že jejich země zvolila prvního černošského prezidenta. Bez ohledu na politické rozdíly, pro Spojené státy to byl krok vpřed.

Potřebným rituálem pak byla inaugurace například i v lednu 1949, když prezident Harry Truman na prahu studené války Američanům řekl, oč v tomto souboji - o který si Spojené státy samy neřekly -, půjde. "Komunismus je založen na víře, že člověk je sám o sobě tak slabý a nedostatečný, že si nemůže vládnout, a proto ho musí ovládat síla dozorců," říkal Truman ve chvílích, kdy v Československu už komunisté chystali své monstrprocesy se "zrádci lidu".

Svým spoluobčanům připomněl, co musejí oni sami bránit. "Demokracie je založena na přesvědčení, že člověk má morální a intelektuální schopnost, stejně jako nezadatelné právo si vládnout sám, rozumně a spravedlivě," zdůraznil Truman, že v sázce není nic menšího než lidská svoboda.

Pouto všech pout

A naprosto nutným rituálem je inaugurace v těžkých časech, jaké Amerika zažívá právě teď. Kdy prezident promlouvá a snaží se oslovit zraněnou zemi, rozervanou společnost. V roce 1865 mluvil Abraham Lincoln k Americe na konci krvavé občanské války, v níž padlo přes 600 tisíc jeho spoluobčanů.

Jeho inaugurační projev prý přímo na Kapitolu poslouchal i John Wilkes Booth, který o několik týdnů později na Lincolna spáchal atentát. Slova, která Lincoln přednesl, se však nejen do americké historie, ale především do povědomí národa, zapsala o to pevněji.

"Bez zášti vůči komukoli, s láskou pro všechny, snažme se obvázat zranění našeho národa, udělat vše, čeho můžeme dosáhnout pro spravedlivý a trvalý mír mezi námi a se všemi národy," ukončil Lincoln svou řeč výzvou, z dnešního pohledu asi dosti patetickou.

Jenže Lincolnova slova jsou dnes už skutečně součástí americké kolektivní paměti, sdílenou historií. Stejně jako je první inaugurační projev F. D. Roosevelta, který tak troufale - až furiantsky, ale také potřebně -, dodal uprostřed Velké deprese svým spoluobčanům odvahu, když deklamoval proslulá slova, "jediné, z čeho máme mít strach, je strach sám".

Politicky se Amerika na Rooseveltově odkazu jen tak neshodne, pro mnohé republikány byl jeho Nový úděl nástupem rozhazovačného vládnutí, úsvitem socialismu v USA. Ale jeho inaugurační řeč z března 1933 je skrz naskrz americká. Je to svorník, společenské pouto "forever".

A když vidíme - na Lincolnovi, na F. D. Rooseveltovi, ale třeba také na Gerardu Fordovi, který v srpnu 1974 převzal na konci aféry Watergate Bílý dům po Richardu Nixonovi -, co Amerika už překonala, aby pak šla dál, má dnešní inaugurace Joea Bidena jasný smysl.

Naděje všech nadějí

Gerald Ford měl improvizovanou "inauguraci" v Bílém domě, bez davů pod Kapitolem. Po složení prezidentského slibu pronesl velmi krátký projev. Ale řekl vše, co bylo potřeba. "Moji drazí američtí spoluobčané, naše dlouhá noční můra skončila. Naše Ústava funguje, naše republika je vládou zákona". Slova, kterým tehdy mnozí Američané patrně vůbec nevěřili.

Po válce ve Vietnamu, po Nixonově prezidentství, byla společnost rozbitá, generačně, kulturně rozklížená. Dnes už ovšem víme, že Ford měl pravdu. Jedna americká noční můra tehdy opravdu skončila.

Jinou, možná těžší, temnější si USA prožívají právě teď. Spojené státy ustrnuly, podle mnohých se spíše obrátily zpět do minulosti. Inaugurace Joea Bidena, která sice na první pohled působí nepatřičně, bude ale právě proti tomu připomínkou, že stagnace a malomyslnost opravdu nejsou v americké DNA. Bude to rituál naděje. Jakkoli je tomu teď těžké věřit, může to být začátek dalšího pokračování velkého amerického dobrodružství.

Inaugurace Donalda Trumpa (video z 21. ledna 2017)

Hosty speciálu DVTV a Aktuálně.cz k inauguraci Donalda Trumpa byli Eliška Hašková Coolidge, Igor Lukeš a Michael Žantovský. | Video: Martin Veselovský, Pavel Tomášek
 

Právě se děje

Další zprávy