„Co vás čeká v roce 2013 – a co od roku 2013 čekáte vy?“ ptali jsme se osobností českého veřejného života. A co jsme se dozvěděli od těch, kteří byli ochotni se o své myšlenky, očekávání i naděje podělit?
Že někdo doufá v rok příznivě nakloněný České republice, jiný své firmě, další věří na štěstí a úspěch a ještě další například, že na Hrad přijde moudrost a pokora. Že „blbá nálada“ mezi nimi nepřevládá, i když třeba zrovna prognóza známé dvojice ekonomů je všechno jen ne optimistická. A že skoro všichni chystají nové a zajímavé projekty. Ale to už si konečně můžete přečíst sami...
Jan Vodňanský, spisovatel, herec, zpěvák a textař:
Tak co mě čeká? Hned v pondělí 28. ledna jedna z mých repertoárových novinek „Všechny světa finance, dávají se do tance". Je to one-man show, ve které zpěvem i mluveným slovem připravuji diváky na budoucí muzikálek „Měna toť stálá je změna". Hlavním tématem bude osud evropských národních měn, které jedna po druhé padají do nenasytné náruče neodolatelného svůdníka - Eura. Aktuální nápad na fiskální muzikál věnovaný zanikajícím měnám vznikl z podnětu ENA, tedy Evropské numismatické asociace, osobně pak z iniciativy jejího předsedy Evžena Škňouřila.
Předpokládá se též zájem domácích i zahraničních bankovních kruhů, které by - s ohledem na oslavu svých věrných měn - měly a mohly realizaci muzikálu podpořit.
Hudbu na moje texty oslavující jednotlivé odcházející měny vytváří skladatelka a zpěvačka Hana Navarová, která občas (jako „one-lady" ve one-man show) se mnou předvádí ukázky z muzikálu. A kde se to dá vidět? Výhradně v sídle ENA, tj. na Václavském náměstí 21, v konferenčním sále Svazu českých a moravských výrobních družstev.
A co od nastávajícího roku 2013 čekám já? Že bude příznivě nakloněný naší republice, Evropě i celému světu, uchrání nás globálních katastrof a tím „last but not least" vygeneruje i publikum příjemně naladěné nejen pro chystaný muzikál, ale i pro ostatní autorské programy pro malé i velké.
Radkin Honzák, psychiatr:
„Chcete-li pobavit Pána Boha, seznamte ho se svými plány do budoucna," řekl Woody Allen a já myslím, že rozesmát kohokoliv je záslužné. Budu šťastný, když se v příštím roce budu moci těšit ze života a jeho pestrého kolotání stejně jako letos.
V duchu rčení modistky Madame de Pompadour, že nové je to, co bylo již dávno zapomenuto, bych chtěl oživit jednu sto let starou léčebnou metodu zvanou „krauttherapie" a ve vědecké oblasti dopracovat svou ideu negativní inteligence.
Božena Jirků, výkonná ředitelka Nadace Charty 77, ředitelka Konta BARIÉRY:
Nadaci čekají v roce 2013 pracovní oslavy 20. výročí Konta BARIÉRY. Vzpomenu přitom ráda na Konto MÍŠA, první velký a také mimořádně úspěšný projekt v této zemi. Ráda říkám, že jsme učili tenhle národ charitě, a myslím, že nepřeháním. Je to pravda. Dnes spravujeme největší a také nejstarší humanitární projekt v této zemi. Konto BARIÉRY pomohlo už desetitisícům lidí, měsíčně nám přispívá 40 tisíc pravidelných dárců. To se v této zemi nepodařilo už nikomu dalšímu zopakovat.
A co čekám já? Lepší, promyšlenější (a ne nutně dražší) sociální politiku a větší uznání těm, kteří pečují o postižené.
Čekám také, že k našim velkým donátorům, jako je například RWE, Avast, Globus, Pražská energetika, Agrofert nebo ČEZ, přibudou další. A nakonec i to, že se i v příštím roce režijní náklady naší nadace zcela jistě udrží pod 8%, takže i nadále budeme výrazně provozně lacinější než většina státní i nestátní „konkurence". Pěkná očekávání, ne? Pro nadaci, super!
Václav Marhoul, režisér, scenárista, producent a herec:
Na to mám popravdě a zcela upřímně vlastně velmi jednoduchou odpověď. Čeká mě toho docela dost, ale protože chci zmínit jen to čistě pracovní, pak budu hlavně pokračovat ve financování svého nového filmu s názvem „Nabarvené ptáče" podle stejnojmenného světového bestselleru amerického autora Jerzyho Kosińského. Čekám, doufám, že by se mně to mohlo z větší části podařit.
Jorge Zúñiga Pavlov, spisovatel a kavárník:
V roce 2013 mě čekají dvě výročí. Před třiceti lety jsem odjel ze svého rodného města La Serena v Chile a pět let poté, v 1988, jsem nakonec emigroval do Prahy. Beru rok 2013 jako zajímavý mezník. První událostí, která mě čeká, je cesta do Chile po šesti letech. Až se vrátím, rád bych inicioval sám nějakou životní změnu, aby literatura hrála větší roli v mém životě; třeba bych konečně dopsal román, který píšu už třetí rok. Také po delší době snad vydám i novou knihu.
V roce 2013 bude mému synovi 16 let, den co den vidím nástup mladých, proto spíš, než že bych něco čekal, doufám, že nové generace začnou konečně dělat tolik potřebné společenské posuny. První změna bude hned na Pražském hradě, a doufám, že do té významné funkce přijde více moudrosti a ona pokora, kterou postrádáme skoro 10 let.
Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva, Vítkovice Machinery Group:
Posledních deset let pracujeme na globálním úspěchu skupiny Vítkovice Machinery Group, investovali jsme 11 miliard korun, obchodujeme v místech, kde jsme dříve kontrakty neměli, a jdeme na nové trhy, kde vidíme potenciál na roky dopředu.
V příštím roce nás čekají velmi zajímavé projekty v jaderné i klasické energetice - třeba Turecko, kde jsme generálním dodavatelem projektu Adularya, jednoho z největších privátních energetických komplexů na světě, velké zakázky máme připraveny v Rusku, v Indii, v Jižní Americe. Budeme pokračovat v naplnění vize Nových Vítkovic - od velkých výrobních investic do našich provozů až po záchranu a nové využití památek v Dolních Vítkovicích. Tam se mimo jiné začne stavět velký Svět techniky podle projektu Josefa Pleskota.
Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců:
Rok 2013 pro nás bude zejména ve znamení příprav na legislativní změny, které přinese nový občanský zákoník. Připravujeme tedy zcela nový projekt pod názvem Informační centrum Fóra dárců pro dopady a souvislosti občanského zákoníku. A v oblasti dárcovských programů chystáme také novinky, a to hlavně v oblasti moderních technologií - jejich smyslem je usnadnit lidem darovat potřebným. A co si přejeme od roku 2013 my? Věříme na štěstí, úspěch a skvělou partnerskou spolupráci.
Emil Hakl, spisovatel:
Od roku 2013 čekám, že mi vyjde kniha, kterou jsem rok psal. Nemíním to jako přiblblé promo - prostě je to fakt. Kdyby mi občas nevyšla kniha, vůbec by vás nenapadlo se mě na něco ptát. Obyčejní lidé, kterých se nikdo na nic neptá, budou dál plivat kečup, a pár šikovných grázlů bude z jejich snahy dál dobře žít. Zbytek se bude pohybovat v meziprostoru - nejlepší místo, kde se dá existovat. Jinak od příštího roku nic nečekám, přesto ale doufám, že k nějaké změně dojde. Že ta změna nebude k lepšímu, je bohužel nasnadě. Každá změna je však lepší než toto. Každá vlastně ne. Tu a tam některá. Vlastně málokterá.
Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, ekonomové:
Moc bychom si přáli, aby rok 2013 byl dobrý. Jenomže právě v tom se skrývá častá chyba prognostiků. Jejich predikce mají nápadně často dobrý konec. Častěji, než tomu bývá v realitě. Přání bývá otcem myšlenky. Takže recesi věští ekonomové obvykle jen pro blízkou budoucnost. Žádný ekonom nekončí dlouhodobý výhled apokalypsou. A mezi optimisty tak jako obvykle vévodí Ministerstvo financí. Zejména pokud jde o prognózu HDP.
Kam naše paměť sahá, ministerstvo vždy čekalo růst vyšší, než nakonec byl. Je to jasné; čím vyšší růst čekáme, tím také čekáme vyšší příjmy státního rozpočtu, a tím lépe se rozpočet sestavuje. Pro rok 2013 počítají státní úředníci s růstem o 0,7 %. Tomu nevěříme. Nezapomínejme, že při sestavování rozpočtu na rok 2012 počítali úředníci s růstem ekonomiky o 2,5 %. Jenomže ekonomika v realitě nerostla. Ona klesala o 1 %. Odhad se sice líbil politikům, ale jinak byl úplně mimo.
A čekáme, že se to zopakuje. V roce 2013 ekonomika dál poklesne. Co by ji taky táhlo nahoru? Existuje nějaký stimul? Němci postupně upravují svá očekávání a místo původně odhadovaného růstu o 1,6 % nyní počítají s tím, že jejich ekonomika poroste už jen o 0,4 %. Ze zahraničí se tedy záchranného lana nedočkáme. Spíš naopak. Automobilky v Evropě hlásí útlum výroby. Budou snad poptávat víc komponentů z domácí ekonomiky? Zjevně ne.
Z domácí ekonomiky také žádný stimul nepřijde. Tedy - ne pozitivní. Opět vzrostou daně. To znamená, že cenová hladina bude moc vysoko. Lidé nebudou mít z čeho zvyšovat výdaje. Šetření bude pokračovat. Mnozí budou skeptičtí a bez optimismu nebudou ani investice. I trh nemovitostí ještě trpí a trpět bude. V jeho segmentu rostou jen ceny pozemků. Ceny stavebních pozemků přitom nerostou tak rychle jako nestavebních. A akcie? To je samostatná kapitola. Akcie považujeme za silně přehřáté.
Sečteno a podtrženo, příští rok nás čisté exporty nezachrání, vláda také ne. Bude šetřit a zvýší daně. To znamená, že domácnosti budou také šetřit. Poroste nezaměstnanost a mzdy ve dvou ze čtyř kvartálů reálně poklesnou. I maloobchod dál poklesne. Náš model očekává jeho pokles zhruba o 0,3 %. Průmysl na tom bude podobně. Míra nezaměstnanosti vzroste. V zimě se dostaneme těsně nad 10 %. Pak přijdou sezonní faktory, objeví se práce v zemědělství a míra nezaměstnanosti zase poklesne, stále ale bude výš než letos. Zatímco v listopadu 2012 činila míra nezaměstnanosti 8,7 %, v listopadu 2013 bude 9,1 %. A tak asi není překvapivé, že náš model počítá v příštím roce s poklesem ekonomiky o 0,3 až 0,5 %.
Z pohledu běžných lidí bude klíčová inflace. Ta bude reflektovat slabou poptávku a bude nízká. Tam, kde není poptávka, si ani ceny nemohou dovolit růst. Nicméně přesto nebude růst u nuly, jak by recese vyžadovala. Ceny stále porostou. Hlavním tahounem budou opět daně. Tentokrát už ale nebude růst daní tak drastický, a tempo růstu cen zpomalí. Zatímco v roce 2012 porostou podle nás ceny v průměru o 3,3 %, v roce 2013 to bude jen o 2,2 %. Zpomalení růstu cen budeme pozorovat hlavně v první polovině roku. Kromě cen toho v ekonomice tedy moc neporoste. Výjimkou bude samozřejmě zadlužení státu.
Kdybychom se dostali už na podzim se státním dluhem přes 1800 mld. Kč, vůbec by nás to nepřekvapovalo. Takže šťastné a veselé zadlužení.
