Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
9. 2. 2017 8:00

Ať žije mobilní signál v metru, ale chce to ještě Faradayovu klec

Paradox modernity. Místo aby byl člověk šťasten, že dostal k dispozici technologickou vymoženost, tak se jejímu dobrodiní aktivně brání.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Steve Tyler, majitel jednoho baru na jihu Anglie, před časem zabudoval do zdí a stropu měděné sítě a stříbrné fólie. Rozhodl se z lokálu udělat takzvanou Faradayovu klec, která ruší elektromagnetické vlny a tím i signál pro mobilní telefony.

Je to služba naruby – místo toho, aby připojení nabízel, naopak ho odepřel. Hostů prý neubylo a jediná stížnost přišla od dámy, která navzdory Faradayově kleci nějaký signál v mobilu zaznamenala. Zprávu vloni v létě přinesla BBC.

Pan Tyler to udělal proto, že mu vadilo, jak se hosté místo konverzace izolují v bublinách svých elektronických světů. Atmosféra hospody upadala. „Chci, aby se lidé v mém baru dobře bavili, ne aby se dívali do displejů,“ prohlásil.

Můžeme jistě polemizovat, jestli má barman své zákazníky tímto způsobem vychovávat. Ale nemůžeme mu upřít právo na podnikatelský záměr: jinde mají wi-fi, on nasadil anti-wi-fi, technikou vrací úder. Jako kdyby si vybral, pokud mu to zákon ještě dovoluje, jestli jeho podnik bude kuřácký, nekuřácký, či semi-kuřácký. Berte, nebo nechte být.

Paradox modernity. Místo aby byl člověk rád, nebo rovnou šťasten z toho, že dostal k dispozici nějakou technologickou vymoženost, tak se naopak jejímu dobrodiní aktivně brání, nasazuje protizbraň.

99 procent lidí ale buď jako pan Tyler neuvažuje, anebo by jim přišlo bláhové pokoušet se technologii radikálně čelit. Elektronická komunikace pro ně nepředstavuje nápor, ale nabídku, která se neodmítá. Máme něco, co jsme neměli. Novinku, a ta je v principu dobrá. Jde se do toho.

Odtud plyne pochopitelné nadšení nad zprávou, že v pražském metru, a to i ve vagonech, bude mobilní signál. Respektive ne „bude“, ale „konečně bude“. Vytoužené přání – všichni to chceme, ne? – se má na trase C splnit ještě letos. Dopravní podnik schválil dohodu s operátory.

V nejmenším nepopírám, že možnost používání mobilu mezi stanicemi metra je užitečná (třeba si tam někdy někdo rozklikne i tento text!), že to může být důležité nebo přímo akutně nezbytné. Živě se propojit se svým blízkým na druhém konci světa, zatímco do toho amplion hlásí ukončete nástup, dveře se zavírají, je úchvatné.

Ale technologie chystají obvyklou past: možnost, způsobové sloveso můžeme, se nepozorovaně mění na nutkavost, musíme. Automaticky, bezpodmínečně. Jinak hrozí těžká otrava nudou. Hodně z nás, co denně obcujeme s mobilem v oblastech kvalitního pokrytí, to zná.

My, tišší blázni s daty a internetem, snad v MHD nikomu nevadíme. Obscénní vytelefonovávání se v tramvajích a autobusech, to už je jiný případ. Tahle podivná nevyžádaná socializace se spolucestujícími – vyzvánění, jaké vám leze na nervy nejvíc, nazdar kde jseš a tak dále nahlas – tedy dorazí i pod zem a při aktuální úrovni mobilní etikety fakt není na co se těšit. Uznávám, jsou lidi, kterým je to jedno. A taky jsou lidi, kterým je jedno úplně všechno. Nedělat si násilí může být základní životní strategie.

Aby mohl být jásot nad signálem v metru kompletní, měl by dopravní podnik zavést ještě zvláštní vagon označený písmenem F jako Faradayova klec. Nemusí být připojený v každém vlaku, rád si počkám. A kdoví, třeba z něj jednou bude hit, a z baru pana Tylera taky.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy