V listopadu 2018 se Andrej Babiš s manželkou v Paříži překvapivě setkali se spisovatelem Milanem Kunderou a jeho ženou Věrou. "Mám zážitek na celý život," napsal pak (premiér) na Facebook. "Byli jsme u nich doma, potom jsme byli na obědě. Strávili jsme spolu tři hodiny. Bylo to skvělé setkání, byli jsme z toho nadšení."
V lednu 2019 tři desítky evropských osobností, mezi nimi také Milan Kundera, v manifestu vyzvaly k obraně Evropy. "Musíme bojovat za evropskou myšlenku, jinak se budeme dívat, jak mizí pod vlnou populismu." K nadcházejícím evropským volbám signatáři uvádějí: "Pokud se něco nezmění, tyto volby budou největší kalamitou, jakou jsme kdy poznali."
2. května 2019 si Andrej Babiš nasadil červenou kšiltovku Made in China s nápisem "Silné Česko" a nastoupil do kampaně k volbám do Evropského parlamentu. Jejím mottem je "Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně".
V novinových inzerátech se kandidátka Dita Charanzová "ptá": Proč EU dotuje golfová hřiště?, a Babiš jí "odpovídá": Bojujeme, aby se investovalo smysluplně. Do růstu důchodů a podpory rodin. - Jakže, "investovat" do sociálních výdajů, a jak to souvisí s volbou 21/751 českých poslanců Evropského parlamentu, a ty důchody našim lidem snad bude platit zlý Brusel (místo toho golfu)? Blábol jako na čepici vyšitý.
Dva vesmíry, miliony světelných let vzdálené: Spisovatelský manifest operuje s evropskou myšlenkou, burcuje proti populismu. Babiš je jeho ztělesněním.
Netušíme, o čem si na návštěvě u Kunderových povídali. A romanopisec se s médii nebaví, takže se ho nemá cenu ptát, jestli náhodou neinspiroval on Babiše nebo Babiš jeho a jak se mu ta volební čapka, exponát do zlatého fondu imagologie, líbí.
Bez ohledu na míru kunderovského myšlenkového vkladu, Andrej Babiš tuhle volební kampaň potřebuje rozemlít do symbolů, "podstřelit" a "zvýkřikovatět" ještě víc, než je u něj obvyklé. Dobře ví, že evropské volby voliče zajímají málo - jako ty senátní, ve kterých se ANO nedaří. Hrozí mu, že voliči ANO nepřijdou, stačí jim Andrej doma. Proto je Babišův volební guláš ještě peprnější, proto je Já, já, já ještě hlučnější, proto je obraz nepřítele - před kterým nás ochrání - malován ještě křiklavějšími barvami. Migrace je zpět, lithium zatím ne.
19. května 2019 začíná Babišův motivační facebookový příspěvek slovy: "Čau lidi. Natvrdo a bez keců. Dva dny. V pátek 24. 5. od dvou odpoledne máme všichni necelé DVA DNY na to, abychom vyčistili Evropský parlament. Jo, ten v Bruselu (oficiálním sídlem je Štrasburk, ale to by nevyznělo jaksepatří zlodušsky, pozn. aut.). Kde sedí už deset i patnáct let pořád ti samí politici. Musíme je vyměnit. A místo nich europoslance, kteří naši zem ochrání a kteří budou bojovat za české zájmy."
Ještě jednou, naposledy, připomeňme Kunderu, například si ho zkusme vybavit, jak zas a znova, možná dokonce nahlas, čte tu vypečenou větičku "Natvrdo a bez keců". Dál už je to sólo pro Babiše a jeho pevnou ruku.
"Vyčistit parlament", to připomíná politický slovník československých fašistů třicátých let. Kdo by pochyboval, jestli nejde o přehnané srovnání, může si ho ověřit například v knize Kapitoly o českém fašismu od historika Miroslava Gregoroviče, vydané Nakladatelstvím Lidové noviny v roce 1995. Jsou v ní i reprezentativní ukázky plakátů Národní obce fašistické a jejího předsedy Radoly Gajdy.
Paralely mezi Babišovou rétorikou "tradiční strany jen žvaní a nic pro vás nedělají" a "partajnictví je největším škůdcem národa" (komunální volby 1938) jsou zřejmé. Také "Národu zdar! Cizáku zmar!" se tam najde.
"Pozor, tohle, co říkám, není jen nějaká politika," upřesňuje Babiš na Facebooku čistění europarlamentu od těch, kdo "nedělali nic", jen "maximálně mě udávali do Bruselu". "Tady se jedná o budoucnost vás a vašich dětí i vnoučat. Jedná se o i vaše peníze."
"My ale nebudeme investovat peníze do ilegálních migrantů. Sorry jako. Dáme je radši mladým rodinám, na důchody a zaměstnancům, co chodí poctivě do práce." Autorství těchto vět je díky vloženému poznávacímu znamení zřejmé.
