reklama
 
 

Babiš prohrál Senát. Sobotka slaví. Vyhrála "jeho koalice"

18. 10. 2014 19:10
Komentář Martina Fendrycha: Fenomén Babiš nepotvrzen. Volby do třetiny Senátu ukázaly, že pan Agrofert není takový démon, za jakého je všeobecně považován. Dokonce může i prohrát. Světe zboř se!

Po komunálních skončily i senátní volby. Výsledek se dá shrnout do sloganu: „Nic se neděje.“ Nic zásadního se nestane v nejsilnější vládní straně ČSSD. Premiér Bohuslav Sobotka nebyl oslaben. Dalo by se říct, že v Senátu vyrovnal ztrátu z komunálních voleb a napráskal kolegovi Babišovi. Babišovci v Senátu příliš neuspěli, holt se tam volí osobnosti a Babiš, i když umí leccos, neumí se namnožit sedmadvacetkrát (zatím). Nejenže se nekonalo sedmadvacet Babišů, ale dokonce ani devět ne.

Po výborném výsledku v komunálních volbách mohou znovu slavit lidovci. Získali čtyři senátory (plus další tři spolu se zelenými). Jestli se na předsedu Pavla Bělobrádka tlačí místopředseda Marian Jurečka, rád by ho v čele strany vystřídal, teď si může dát na dva roky pauzu. Jak mi řekl jeden pražský lidovec: „Bělobrádek dokázal, že je fakt dobrej.“ (Pravda, taky se to stalo díky tomu, že se k urnám v druhém kole obtěžovalo strašně málo voličů, což lidovcům zas až tolik nevadí. Mají věrné zastánce.)

Premiér Sobotka i po těchto volbách, které jeho strana nepochybně vyhrála, promluvil jako předseda kabinetu, jako vládní svorník, tmel. Stejně jako před týdnem po komunálních volbách, i v sobotu zdůraznil, že senátní soutěž opanovala celá jeho koalice (ČSSD deset mandátů, lidovci čtyři až sedm, ANO čtyři, tedy minimálně osmnáct z celkových sedmadvaceti). A premiér prohlásil: „Tento výsledek znamená stabilitu vládní koalice.“

Bohuslav Sobotka hrál taky o sebe. O svou budoucnost. Zemanovci-putinovci v ČSSD budou říkat: Minule jsme získali dvacet tři křesel, deset je samozřejmě málo, prohra. – Jenomže za prvé těch třináct mandátů prohráli i oni, a za druhé se naprosto změnila situace. Do hry vstoupilo hnutí ANO, zcela nový, nenasytný politický prvek. Andrej Babiš hraje na nespokojenost voličů, na jejich naštvání, to on neustále, mistrně podněcuje, neustále ukazuje prstem od sebe.

Mimochodem, ani senátní prohru zpočátku neuznal za porážku: „Naše hnutí uspělo,“ děl těsně po volbách, „gratuluji našim novým senátorům.“ – No, ruku na ANOsrdce, hnutí neuspělo. Získat čtyři senátory z dvaceti sedmi, když o všech stranách de facto říkám, že jsou zloději a tradičňáci, tedy podezřelí a pošpinění, to je bída. Však taky později, na tiskové konferenci Babiš couvl: „Chtěli jsme sice deset senátorů, ale nakonec jsme získali čtyři. Pokud vám to vyhovuje, tak z tohoto pohledu to je neúspěch.“

Staří kořeni kontra mladé naděje ve vládě? 14 : 4

Nejde jen o mandáty. K volbám přišlo necelých sedmnáct procent voličů, rekordně málo. Propadák. Ani nové hnutí, které kašle na program a „prostě nekrade“, nedokázalo pohnout většinou voličů. Bez zájmu o senátní divadlo jich zůstalo skoro osmdesát čtyři procent. Lidé jsou stále skeptičtí, ani Babiš je nepřesvědčil.

Speciálně pro lídra ANO byly tedy senátní volby velmi instruktivní. Dlouhodobě nestačí přijít a do omrzení opakovat: Všichni jsou blbci, zloději, korupčníci, jen já ne. Jen já, který vnímám stát jako firmu a který vlastním gigant Agrofert, nekradu. Po komunálu Babiš bájil, že změnil politiku této země.

Nezměnil nic. Neumí přemluvit tuzemské skeptiky, ironiky, nespokojence, aby se obtěžovali k urnám. Navíc „ANO, bude líp“ prohrálo s tradičními stranami, jak jim Babiš rád nadává. Poměr staří kořeni vůči novým nadějím je mezi novými senátory z řad vládní koalice čtrnáct až sedmnáct ku čtyřem. (Že by lid nespolkl Babišův týden starý pokus o ideové ukotvení anoistů, tedy výrok, že jsou „pravice se sociálním cítěním“?)

Voleb se nenápadně, neviditelně, ale nemálo intenzivně zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Uspěl jen v jednom - do Senátu nakráčí jeho oblíbenec František Čuba, dříve SPOZ, nyní už jen SPO. Bude tam tak trochu jako kůl v plotě. (Možná bude chodit na kafe se Zdeňkem Škromachem.) Ale jinak Zeman důvod k radosti nemá. Sobotka po volbách září jak oranžové sluníčko. Dal si „socialistický závazek“ devět mandátů a ČSSD získala deset.

Neustále dokola, už od komunálního klání, opakuje, že vyhrála vládní koalice (tedy JEHO koalice). Není zpochybněn. Není důvod ho na jaře 2015 vykopnout z čela strany. A nejen to. Bez potíží obhájil senátorské křeslo Jiří Dienstbier junior, jehož má Zeman rád jako podebraný palec. Suverénně obhájil také předseda Senátu Milan Štěch, který se vůči prezidentovi ostře vymezuje. Ne ne, na Hradu se slavit nebude. Není co.

Dva roky žádná celostátní kampaň, haleluja

Ošklivý nářez od voličů schytala Kalouskova TOP 09. Předseda Karel Schwarzenberg poctivě přiznal: „Bezpochyby jsme tyto volby prohráli.“ A hned prohru lidu vysvětlil: „Jsou časy, kdy se vyhrává, jsou časy, kdy se prohrává. Musíme udělat důkladnou analýzu a reformy ve straně.“ Kdo by čekal, že dá v rámci reformy funkci k dispozici, nebo že ji snad nabídne skutečný lídr mladé strany Kalousek, ten by se šeredně mýlil. Svůj post po projetých volbách nenabídl ani jeden. Zřejmě jsou oba přesvědčeni, že strana s nimi stojí a padá. A ona momentálně padá.

Přesto: nezískat ani mandát, nic, nula bodů, to je opravdu „bělohorská“ bilance. Skluz. Malér. Důvody? Topka si po sněmovních volbách zahrála na lídryni pravice. Vystřídala v čele odeesku. Jenomže předvedla, že má málo předností, zato mnoho chyb.

Vrcholem bylo vyhnání neposlušného pražského primátora Tomáše Hudečka ze strany. Abychom byli přesní, primátora neposlušného prvnímu místopředsedovi Miroslavu Kalouskovi. Podle tohoto vůdce prý odchod Hudečka straně „dlouhodobě prospěje“. Což se dá nyní opravdu těžko ověřit. Krátkodobě rozhodně neprospěl. Zvlášť když měl Hudeček pověst, že nekrade, což jiní o sobě říci nemohou. (Nemohlo jeho vypuzení počkat týden? Asi ne...)

O fous, o dva fousy lépe dopadla ODS. Její předseda, profesor Petr Fiala, má takovou poněkud švejkovskou taktiku: on je neustále spokojený, usměvavý. Do druhého kola mu postoupilo šest kandidátů. Dva získali mandát. Podle něj je ODS pro voliče nadále přijatelná. (Mohl by jako vedlejšák nabízet školení pozitivního myšlení.) „Jsme a budeme po těchto volbách nejsilnější opoziční silou v Senátu. To jsou všechno dobrá východiska pro další cestu občanských demokratů vzhůru,“ pravil Fiala po sečtení hlasů. Jeden zakládající člen ODS mi však napsal sms, v níž stálo: „Ó, kdeže loňské sněhy jsou.“

Máte rádi Aktuálně.cz?

Máte rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Pravdou je, že se dnes nedá říct: Odeeska skončila, její roli převzala topka. Spíš se dá říct: Fialovi modří se skutečně hrabou ze dna, z klinické smrti, kdežto kalouskovci klesají do bezvědomí. Fiala není žádný buldozer, lídr s pěstmi, ale popravdě působí mnohem věrohodněji, a taky skromněji, než věčně křičící, běsnící Miroslav Kalousek. Fiala působí jako klidná, poměrně důvěryhodná energie. Navíc ODS má dnes jednoho jasného lídra, kdežto TOP 09 trpí dvoulídrovstvím. Když mluví kníže, vidíte, jak je předsedovatý místopředseda neustále připraven zasáhnout...

Co je na těchto volbách nejlepší? Že budeme mít dva roky pokoj. Dva roky žádné celostátní volby. Žádná kampaň pro prvoky. Ještě tak měsíc budou chátrat bannery a billboardy, v trávě se budou válet otrhané, špinavé plakáty, na jejichž úklid není síla (z úklidu už nic nekouká) a pak máme od partajníků pokoj. Prostě pokoj.

autor: Martin Fendrych | 18. 10. 2014 19:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama