Události zrychlily. Pražský městský soud od pondělí zrušil čtyři klíčová opatření ministerstva zdravotnictví. Týkala se omezení volného pohybu a maloobchodu. Babišova vláda krátce na to poslechla a překlopila zrušená omezení do režimu krizového zákona. Rozhodla, že požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Zároveň však skokově urychlila uvolňování omezení, jež přijala, aby zabránila šíření koronaviru.
Jak spěchu rozumět? Vládní urychlení "rozvolňování" totiž vypadá dost nepochopitelně. Alespoň pokud vycházíme z rétoriky, kterou ministři a jejich lidé (kupříkladu epidemiolog Roman Prymula) používali posledních čtyřicet dní. Byli jsme strašeni nekontrolovatelným šířením covid-19, kolapsem zdravotního systému a hrozbou vysokého počtu úmrtí, jaké jsme mohli sledovat třeba v Itálii.
V první fázi vláda šíření koronaviru brzdila opravdu masivními restrikcemi, zásadním omezením pohybu, zavřením škol, povinným nošením roušek mimo domov, zavřením obchodů, hranic atd. V pátek přišel skok úplně jinam, prudké uvolňování. Co se tak najednou změnilo? Ano, "čísla", jak říkáme koronavirové statistice, vypadají dobře. Testování zásluhou vědců a občanské iniciativy fantasticky zrychlilo. Nikdo z expertů si však nedovolí říct, že je virus přemožen. Babiš a spol. přitom jednají, jako by ho porazili.
Realita? O koronaviru víme velmi, velmi málo. Když mluvím s odborníky, vládní skok do pohody nechápou. Mnozí ho kritizují jako riskantní. Slyším stále dokola to samé: první kroky vlády výborné, šíření viru se prudce zpomalilo. Ale čím více se onomu povedenému začátku vzdalujeme, tím je to horší, chaotičtější, slabší, méně inteligentní.
Nedaří se přejít na chytrou karanténu, trvá to příliš dlouho. Vláda špatně vysvětluje omezení a není jednotná. Neproběhla ještě studie o tom, nakolik je populace promořená, takže nevíme, jak vlastně na virus reagujeme. Nikdo neví, nakolik jsme s to vytvořit si protilátky a jak dlouho nám vydrží. Objevují nové informace o nečekaném působení covid-19, třeba že způsobuje neurologické problémy. Do této nejistoty přišlo prudké uvolňování, venku se mohou pohybovat skupiny 10 osob.
Přirozeně to povede k ještě většímu uvolnění, než vláda zamýšlí. Lidé nikdy opatření nedodržují na sto procent. A když to vypadá, že máme vyhráno, začnou kašlat i na trvající nařízení. Venku to vidíte - mnozí chodí bez roušek, hrozny lidí okolo kiosků a zmrzlin. Otřesným zážitkem je návštěva hobbymarketu - narváno, lidé nalepeni na sobě.
Rastislav Maďar: Nemohu vnitřně souhlasit
Znovu: na začátku velké strašení, mimořádné restrikce. Pak skok jinam. Hrc frc. Proč? Na vládní tiskovce v pátek to vypadalo, že byl Andrej Babiš poněkud dotčen, uražen čtvrtečním výrokem pražského městského soudu. Ve svém nedělním videu "Čau lidi" mluvil o tom, že ministerstvo zdravotnictví s rozhodnutím "samozřejmě" nesouhlasí. Proč samozřejmě? Na odůvodnění soudce Štěpána Výborného nebylo snad nic nesrozumitelného.
Zajímavé na "Čau lidi" je i Babišovo tvrzení, že se vládní opatření dělají na základě doporučení epidemiologů. Deník N přinesl vyjádření Rastislava Maďara, šéfa týmu vládních epidemiologů. Když měl ohodnotit uvolňující kroky vlády, řekl: "Chtít otevírat obchodní centra o měsíc dřív, než byl původní plán, i když za přesně definovaných podmínek, a dříve než otevření škol, je prostě něco, s čím nemohu vnitřně souhlasit, a nechci proto vysvětlovat něco, s čím mám osobně problém." Odtud plyne: o skoku si vláda rozhodla sama.
Maďar: "Dříve se s epidemiology řešilo, že by se v následující vlně otevřely obchody o rozloze maximálně do 500 metrů čtverečních, spíše ale menší. A najednou byl z ničeho nic na stole těsně před jednáním vlády návrh na 2500 metrů čtverečních s tím, že je prostě vše menší na začátek málo." Důvodem podle něj je, že kabinet situaci neustojí finančně. "Říkat ale potom, že to bylo na doporučení epidemiologů, je jen snaha o přenesení odpovědnosti na někoho jiného, kdyby to nedopadlo a muselo se brzdit."
Rastislav Maďar a jeho kolegové dostali od vlády jedinou záruku: možnost zastavit další vlny uvolňování restrikcí, pokud by se zvyšoval počet nemocných. "Ale to nebude tak jednoduché. U této epidemie se jakýkoliv zásah projeví až za několik týdnů." Dál tedy spoléháme nikoli na promyšlený postup, nýbrž na štěstí.
Vstupujeme do další nejistoty. O covidu stále víme strašně málo, zůstal velkou neznámou. Vláda se chová, jako by se riziko šíření prudce snížilo a my vyhráli. Jenomže to není vůbec jisté. Po vlně vyvolávání strachu následuje vlna frajeřiny - riskneme to, snad to vyjde. Třeba jsou Češi "imunnější" nebo co. Zároveň vláda neumí přijmout další odborný pohled, kritiku soudu. Chápeme to, práva a svobody pro premiéra nehrají až tak významnou roli.
Narážíme na Babišovy meze (jak víme, vláda je především Andrej Babiš). Marketing mu jde výborně, viz nezapomenutelná věta z páteční tiskovky "zachránili jsme tisíce mrtvých". Zákazy a restrikce mu jdou taky výborně. Zavřít lidi doma, zavřít školy, obchody, hranice, žádný problém. Jenže to nelze držet dlouho, jinak se stát zhroutí. Nikoli teď, už dřív přišel čas na chytrá řešení. Jenomže ta Babišova vláda neumí. Premiér nezvládá poslouchat experty. Tak se modleme, ať po uvolnění nepřijde další vlna onemocnění, prudší.
