reklama
 
 

Babišovo "makat" si může policie vyložit jako "přitvrdit". I na služebně ve čtyři ráno

18. 12. 2017
Nebylo by divu, kdyby ve státních institucích pochopili vládní krédo tak, že účel smí světit prostředky.

Tři pražští policisté dostali kázeňský trest za to, že zadrženého muže v cele svlékli do naha a prohledali a pak ho připoutali k lavici tak, že vypadal jako ukřižovaný. Událost se stala vloni 29. května mezi čtvrtou a pátou hodinou ráno. Na případ upozornil on-line deník Aktuálně.cz, policie ale odmítla uvést bližší podrobnosti - například proč byl dotyčný zatčen a jak přesně byli příslušníci policie potrestáni.

Generální inspekce bezpečnostních sborů dospěla k závěru, že šlo o "ponižující zacházení nerespektující lidskou důstojnost". No zdali… Trestný čin tím ale policisté nespáchali. V policejním sboru patrně pomáhají a chrání dál.

Jde o starší záležitost, ale podobné případy se dějí a dít budou. Z poslední doby je známý útok šéfů plzeňské zásahové jednotky, kteří na řidiče, jenž na ně kvůli divokému způsobu jízdy zablikal, vytáhli pistoli. I tohle vyšetřuje GIBS, oba muži zůstávají ve službě.

Nikdo, ani žádný policajt není dokonalý. Jde o to, aby užití "nepřiměřených prostředků" bylo spravedlivě vyšetřeno a potrestáno. Ale to až na druhém místě - důležitější je, aby policisty nenapadlo, že se mají "nepřiměřeně" chovat, natož že je to vhodný a přirozený postup. A tady hrozí, že se věci změní - k horšímu.

Kánonem doby je "makání", dosahování výsledků. To je krédo Babišovy menšinové vlády. Cení se pouze a jedině měřitelný postup vpřed. Vůbec by nebylo divu, kdyby v nižších státních institucích pochopili vládní poselství jako mandát k tomu, nezdržovat se okolky, a jako uvolnění možností na cestě k činu. Kdyby se rozšířil pocit, že tak je to správně, že účel smí světit prostředky.

Z toho může vzniknout nebezpečná situace. Typickým příkladem je policie, která by si požadavek makání vykládala jako "vládu pevné ruky". Pevnou rukou se maká nejlépe. Největším "makačem" je filipínský prezident Duterte, který své ozbrojence nechává střílet členy drogové scény - skutečné i domnělé - na potkání.

To u nás asi nehrozí. Ale princip, že policie pod dojmem vyhlášené "práce pro lidi" nabude dojmu, že si může dovolit víc, platí. Je chybný - jak má policie sloužit občanům a být pod veřejným dohledem, o tom nerozhodují politické kampaně a proklamace.

Samozřejmě že policie musí mít výsledky, od toho tu je. Ale bylo by hodně riskantní svěřit se do služeb makajícího státu a zapomenout, že nejde jen o splnění bojového úkolu, ale také o kontrolu, o brzdu státní moci a o lidská práva všech.

Ministr vnitra Lubomír Metnar řekl, že jeho prioritou je bezpečnost občanů (mezi námi: co taky jiného). Chraň pánbůh si to v náladě "práce pro lidi" vykládat tak, že policie má přitvrdit a být přísnější. Protože to tak "lidé" chtějí.

Za těchto okolností potenciálně roste význam Generální inspekce bezpečnostních sborů, která vyšetřuje policisty, celníky nebo příslušníky Vězeňské služby. A tím pádem i kontroly samotné GIBS, za kterou odpovídá parlament. Má na to komisi, v poslední době známou hlavně skrze komunistu Zdeňka Ondráčka, navrženého za jejího předsedu.

Ondráček by byl tragickou volbou. Nejen kvůli tomu, že působil v pohotovostním pluku, "taky umí vést výslechy" a vážně není prototypem demokrata, takže se na takovou funkci nehodí. Ale i proto, že kontrola GIBS zatížená osobou Ondráčka by byla permanentně zpochybňována. To by v důsledku oslabilo dohled nad počínáním policie.

autor: Jan Lipold | 18. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama