Emil Aslan Emil Aslan | Komentáře
Aktualizováno 18. 10. 2016 22:10

Bitva o Mosul: Nejdůležitější bude, co si vítězové počnou s vítězstvím. Jako obvykle

Politolog Emil Aslan v analýze rozebírá protichůdné zájmy dobyvatelů druhého největšího iráckého města, zatím ovládaného Islámským státem.
Videoreportáž z bojů v oblasti Mosulu. | Video: Rádio Svobodná Evropa

V Iráku se rozjíždí mosulská operace, možná největší operace irácké občanské války. Druhé největší město země, které před pár lety překvapivě a bleskově obsadil omezený kontingent džihádistů z Islámského státu, je klíčem ke kontrole nad severovýchodní částí země. Ovládnutí Mosulu, poslední významné bašty džihádistů v Iráku, může v zemi silně uškodit Islámskému státu a posloužit tak jak k upevnění kurdské autonomie v severní části Iráku, tak k oslabení Islámského státu tam, kde je momentálně nejmocnější: ve východní Sýrii.

Zatím není jasné, jak se džihádisté v případě soustředěného útoku na město zachovají. Podle některých komentátorů je pravděpodobně, že se budou houževnatě bránit. Mosul je nejen město, které má silnou symbolickou hodnotu. V jeho okolí se nacházejí významné zásoby ropy, jejíž prodej zajišťoval džihádistům zbraně, propagandu, rekrutování nových vojáků, které mimochodem v poslední době vzhledem k celé řadě důvodů pokulhává, stál na něm i samotný chod Islámského státu. Jiní zase spekulují, že spíše než se obětovat v pouličních jatkách, džihádisté se raději včas a po několikatýdenním odporu stáhnou do východní Sýrie. To, jestli k soustředěnému útoku na Mosul vůbec dojde, může ovlivnit i přítomnost civilistů v tomto lidnatém městě. Není možné vyloučit, že džihádisté budou využívat civilisty jako lidský štít. Že jim znemožní dostat se ven z města. Budou v tomto případě iráčtí vojáci, kurdští pešmergové i američtí vojenští poradci a letectvo ochotni riskovat frontální útok, který by stal životy tisíců lidí? A pokud ne, rozhodnou se město oblehnout? Toto jsou vše otázky, na které se v této počáteční fázi bojů o Mosul dá stěží odpovědět.

Podle iráckých vládních a armádních činitelů obsadily spojené síly pešmergů a irácké armády kolem osmi vesnic a 200 kilometrů čtvrerečních hlavně na jih a východ od Mosulu. Klíčová dálnice mezi Mosulem a Irbílem je však alespoň
částečně v rukou džihádistů. To jsou informace z úterního rána.

Hrozba terorismu

V případě osvobození Mosulu se dá očekávat nová vlna teroristických útoků, vedených džihádisty Islámského státu, zejména v Iráku. Úderné jednotky irácké armády jsou složené ze šíitů, kteří tvoří většinu irácké populace a o které se současný režim v Bagdádu opírá. I Kurdové již léta patří mezi přední nepřátele džihádistů, ať již v Iráku, nebo v Sýrii. Takže je více než pravděpodobně, že v případě ústupu Islámského státu z Mosulu se obrátí od povstalecké strategie k teroristické, zejména v podobě sebevražedných útoků. Budou se chtít pomstít na šíitech a Kurdech, v Iráku, Sýrii, nebo v jiných zemích regionu. Je rovněž pravděpodobně, že se budou více než doposud snažit roztočit spirálu násilí i v západních zemích, zejména v Evropě, kam by se část mosulských džihádistů mohla chtít dostat. Je však třeba mít na paměti, že většina džihádistů západního původu, těch, co mají občanství západoevropských zemí a mají tak nárok na bezvízový návrat, se nachází v Sýrii, nikoliv v Iráku. Vzhledem k tomu, že se mosulské operace zúčastní Velká Británie a Francie, dalo by se předpokládat, že by terčem nové vlny teroristických útoku mohly být právě tyto země. Podle nejnovějších informací ze zpravodajských složek a policie evropských zemí, které si nebezpečí návratu džihádistů uvědomují, dochází v posledních měsících ke zvýšené spolupráci mezi protiteroristickými odbory na mezinárodní úrovni. Také džihádisté, poté co budou vyhnání z Iráku, by se museli zabývat řadou akutnějších výzev, což by nebezpečí útoků ve vzdálených končinách poněkud oslabilo.

Budoucnost Mosulu

Etnická a náboženská roztříštěnost Mosulu představuje velké riziko zejména s ohledem na budoucí, tedy postdžihádistké uspořádání v milionovém městě a jeho okolí. Není tajemstvím, že i když Kurdy, některé sunnity a šíity sjednocuje nenávist k Islámskému státu a touha se ho zbavit, všichni aktéři mají zájem o kontrolu nad Mosulem, respektive o dominantní vliv v něm. Politická budoucnost města není jasná a to může v budoucnu vést k významným konfliktům, do kterého mohou zasahovat i regionální mocnosti. Není proto bez zajímavosti, že pešmergové, kteří se zatím dostali k Mosulu nejblíž, s útokem na město nespěchají. Iráčtí Kurdové nechtějí riskovat velké ztráty sami, aby pak z případného vítězství těžil hlavně Bagdád.

V tomto kontextu nesmíme zapomínat na Ankaru a její zájmy v severním Iráku. Turecka vláda opakovaně zdůrazňuje odhodlání země zapojit se do mosulské operace i do rozhodování o budoucnosti města. Jaká je v tomto ohledu motivace
Ankary? Především jde o snahu znemožnit, aby se Mosul ocitl pod kurdskou kontrolu. Optimální by z tureckého hlediska bylo, kdyby se město ocitlo pod vlivem sunnitských Arabů a iráckých Turkmenů, etnojazyčně spřízněné populace, která tu po staletí žije. Snaha ochránit irácké Turkmeny před kurdskými aspiracemi asi bude jednou z nejsilnějších – alespoň vyslovených – motivací Ankary k zasahování do mosulských záležitosti. Ale roli bude hrát i ropné bohatství kolem Mosulu, v oblasti, o kterou Turci neúspěšně usilovali začátkem 20. let minulého století.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy