Emil Aslan Emil Aslan | Komentáře
Aktualizováno 18. 10. 2016 22:10

Bitva o Mosul: Nejdůležitější bude, co si vítězové počnou s vítězstvím. Jako obvykle

Politolog Emil Aslan v analýze rozebírá protichůdné zájmy dobyvatelů druhého největšího iráckého města, zatím ovládaného Islámským státem.
Videoreportáž z bojů v oblasti Mosulu. | Video: Rádio Svobodná Evropa

V Iráku se rozjíždí mosulská operace, možná největší operace irácké občanské války. Druhé největší město země, které před pár lety překvapivě a bleskově obsadil omezený kontingent džihádistů z Islámského státu, je klíčem ke kontrole nad severovýchodní částí země. Ovládnutí Mosulu, poslední významné bašty džihádistů v Iráku, může v zemi silně uškodit Islámskému státu a posloužit tak jak k upevnění kurdské autonomie v severní části Iráku, tak k oslabení Islámského státu tam, kde je momentálně nejmocnější: ve východní Sýrii.

Zatím není jasné, jak se džihádisté v případě soustředěného útoku na město zachovají. Podle některých komentátorů je pravděpodobně, že se budou houževnatě bránit. Mosul je nejen město, které má silnou symbolickou hodnotu. V jeho okolí se nacházejí významné zásoby ropy, jejíž prodej zajišťoval džihádistům zbraně, propagandu, rekrutování nových vojáků, které mimochodem v poslední době vzhledem k celé řadě důvodů pokulhává, stál na něm i samotný chod Islámského státu. Jiní zase spekulují, že spíše než se obětovat v pouličních jatkách, džihádisté se raději včas a po několikatýdenním odporu stáhnou do východní Sýrie. To, jestli k soustředěnému útoku na Mosul vůbec dojde, může ovlivnit i přítomnost civilistů v tomto lidnatém městě. Není možné vyloučit, že džihádisté budou využívat civilisty jako lidský štít. Že jim znemožní dostat se ven z města. Budou v tomto případě iráčtí vojáci, kurdští pešmergové i američtí vojenští poradci a letectvo ochotni riskovat frontální útok, který by stal životy tisíců lidí? A pokud ne, rozhodnou se město oblehnout? Toto jsou vše otázky, na které se v této počáteční fázi bojů o Mosul dá stěží odpovědět.

Podle iráckých vládních a armádních činitelů obsadily spojené síly pešmergů a irácké armády kolem osmi vesnic a 200 kilometrů čtvrerečních hlavně na jih a východ od Mosulu. Klíčová dálnice mezi Mosulem a Irbílem je však alespoň
částečně v rukou džihádistů. To jsou informace z úterního rána.

Hrozba terorismu

V případě osvobození Mosulu se dá očekávat nová vlna teroristických útoků, vedených džihádisty Islámského státu, zejména v Iráku. Úderné jednotky irácké armády jsou složené ze šíitů, kteří tvoří většinu irácké populace a o které se současný režim v Bagdádu opírá. I Kurdové již léta patří mezi přední nepřátele džihádistů, ať již v Iráku, nebo v Sýrii. Takže je více než pravděpodobně, že v případě ústupu Islámského státu z Mosulu se obrátí od povstalecké strategie k teroristické, zejména v podobě sebevražedných útoků. Budou se chtít pomstít na šíitech a Kurdech, v Iráku, Sýrii, nebo v jiných zemích regionu. Je rovněž pravděpodobně, že se budou více než doposud snažit roztočit spirálu násilí i v západních zemích, zejména v Evropě, kam by se část mosulských džihádistů mohla chtít dostat. Je však třeba mít na paměti, že většina džihádistů západního původu, těch, co mají občanství západoevropských zemí a mají tak nárok na bezvízový návrat, se nachází v Sýrii, nikoliv v Iráku. Vzhledem k tomu, že se mosulské operace zúčastní Velká Británie a Francie, dalo by se předpokládat, že by terčem nové vlny teroristických útoku mohly být právě tyto země. Podle nejnovějších informací ze zpravodajských složek a policie evropských zemí, které si nebezpečí návratu džihádistů uvědomují, dochází v posledních měsících ke zvýšené spolupráci mezi protiteroristickými odbory na mezinárodní úrovni. Také džihádisté, poté co budou vyhnání z Iráku, by se museli zabývat řadou akutnějších výzev, což by nebezpečí útoků ve vzdálených končinách poněkud oslabilo.

Budoucnost Mosulu

Etnická a náboženská roztříštěnost Mosulu představuje velké riziko zejména s ohledem na budoucí, tedy postdžihádistké uspořádání v milionovém městě a jeho okolí. Není tajemstvím, že i když Kurdy, některé sunnity a šíity sjednocuje nenávist k Islámskému státu a touha se ho zbavit, všichni aktéři mají zájem o kontrolu nad Mosulem, respektive o dominantní vliv v něm. Politická budoucnost města není jasná a to může v budoucnu vést k významným konfliktům, do kterého mohou zasahovat i regionální mocnosti. Není proto bez zajímavosti, že pešmergové, kteří se zatím dostali k Mosulu nejblíž, s útokem na město nespěchají. Iráčtí Kurdové nechtějí riskovat velké ztráty sami, aby pak z případného vítězství těžil hlavně Bagdád.

V tomto kontextu nesmíme zapomínat na Ankaru a její zájmy v severním Iráku. Turecka vláda opakovaně zdůrazňuje odhodlání země zapojit se do mosulské operace i do rozhodování o budoucnosti města. Jaká je v tomto ohledu motivace
Ankary? Především jde o snahu znemožnit, aby se Mosul ocitl pod kurdskou kontrolu. Optimální by z tureckého hlediska bylo, kdyby se město ocitlo pod vlivem sunnitských Arabů a iráckých Turkmenů, etnojazyčně spřízněné populace, která tu po staletí žije. Snaha ochránit irácké Turkmeny před kurdskými aspiracemi asi bude jednou z nejsilnějších – alespoň vyslovených – motivací Ankary k zasahování do mosulských záležitosti. Ale roli bude hrát i ropné bohatství kolem Mosulu, v oblasti, o kterou Turci neúspěšně usilovali začátkem 20. let minulého století.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy