Libor Stejskal Libor Stejskal, stk | Komentáře
27. 9. 2008 19:00

Blogeři se přou: Co ukázala finanční krize v USA?

Zavádí vláda USA socialismus? ptá se ekonom Kohout
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Jak se vláda Spojených států vyrovnává s finanční krizí, které padají za oběť jeden velký bankovní dům, hypotéční agentura či pojišťovací ústav za druhým?

Zavádí americká exekutiva socialismus, jak tvrdí někteří? Či jsou její finanční injekce soukromým firmám jedinou cestou, jak zabránit stále se prohlubujícím ekonomickým problémům? 

Čtěte více:
První volební debata: Podle Američanů vyhrál Obama
Bushův plán na záchranu ekonomiky je drahý, míní republikáni

Předseda ČSSD Jiří Paroubek míní, že to, co jsme v průběhu jediného týdne prožili v globálním finančním systému, mělo parametry jaderné války.

"Zničující vlna bankrotů zasáhla i velké banky, ale díky intervenci státu ušetřila ty největší. To je reálný obraz toho, čemu tržní komsomolci říkají volný pohyb tržních sil. Když tržní síly nahrávají největšímu hráči, je to férová soutěž. Když největší hráč pocítí potíže, je to selhání trhu a stát musí zasahovat. Přijímáme příliš mnoho rizika? Žádné riziko, stát to zaplatí," dodává Paroubek.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Paroubek:
Co nám ukázala finanční krize?

Ekonom Pavel Kohout se ve svém blogu ptá: Zavádí americká vláda socialismus? A rovnou si odpovídá: Ne. Pouze zachraňuje svět.

"Je pravda, že americká vláda a centrální banka podnikají řadu neobvyklých kroků, které vyhlíží často kontroverzně. Ve skutečnosti však obě instituce jen plní své povinnosti ve světle zkušeností z minulých krizí. Ignorovat situaci by znamenalo hazardovat se světovou ekonomikou," míní Kohout.

Ve svém dalším textu, pro jehož titulek zvolil parafrázi parodické science-fiction anglického spisovatele Douglase Adamse, se Kohout opět ptá: Máme důvody propadat panice? Jeho odpověď zní: Jak kdo.

Foto: Aktuálně.cz
Pavel Kohout:
Zavádí americká vláda socialismus?
Stopařův průvodce po galaxii finančních trhů

Zakladatel American Czech&Slovak, ekonom a bývalý finanční poradce Robert Miller míní, že masivní socializace, znárodnění velkého segmentu bankrotujícího finančního sektoru, nakonec urychlí konec dolaru jako rezervní měny.

"Poválečná role dolaru, jako rezervní měny, se blíží ke konci rychleji, než jsem ještě před dvěma lety předpokládal. Tehdy jsem to odhadoval na 10 let, teď to tipuji tak na 5 let," odhaduje Miller.

Foto: Aktuálně.cz
Robert Miller:
"Toxická" aktiva bank znásobí federální deficity

Šéf Asociace penzijních fondů, někdejší ministr za ČSSD Jiří Rusnok si pokládá otázku, co si ze současného vývoje na akciových trzích má vzít tuzemský systém penzijního spoření. Mají mít penzijní fondy větší možnost investovat peníze těch, co si spoří na důchod? Či současná krize ukazuje, že riziko je příliš velké?

"Jediný argument, který by snad mohl hovořit proti, zní: úspory na penzi jsou natolik vážná věc, že by se měly investovat vždy jen s minimálním rizikem. Jenže - veškeré úspory jsou vážná věc. Proto by měl každý investor diverzifikovat svá aktiva a do akcií směřovat jen část z nich. Tak to také budou dělat i penzijní fondy, pokud jim to nový zákon umožní," píše Rusnok.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Rusnok:
Jde o to růst s ekonomikou
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy