Praha - Podařilo se Rusku dokonale zaskočit Západ svojí akcí v Gruzii?
Kdo vyšel z kavkazské krize jako vítěz a kdo jako poražený?
Jaké zájmy sleduje Západ, jaké Rusko a co z toho vyplývá pro nás?
Bývalý místopředseda vlády za ČSSD Jiří Havel míní, že Evropa musí Rusko důrazněji upozorňovat: „Takhle ne, soudruzi!"
"Potřebujeme Rusko stabilizované, spolupracující a společně s námi tvořící stabilitu a nikoli nestabilitu v regionu. Rusko dnes v Gruzii demonstruje svou sílu. Nás na tom zlobí to, že z jiskry může vzejít plamen," míní Havel.
| Jiří Havel: Gruzínský koňak, česká soda |
Jeho stranický kolega, místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek se naopak domnívá, že vinu na gruzínské krizi nesou Spojené státy. Jejich politiku přirovnává k americkému filmu Temný rytíř, v němž legendátní komiksová postava Batman opět vystupuje jako mocný ochránce dobrých lidí před zlem a zločinem.
"Je ale nějaký jiný, než jak jsme ho dosud znali. Občas působí téměř tragikomicky. Zasahuje se svou velkou silou a úžasnými prostředky na různých místech zeměkoule, ale nakonec se vždy ukáže, že je pokaždé tak trochu na nesprávném místě v nesprávný čas. Soupeř je příliš nevypočitatelný a nepolapitelný, Batman je opakovaně příliš těžkopádný a nechápající," míní Zaorálek. A dodává: "Gruzie je takový poslední výbuch amerického Batmana."
| Lubomír Zaorálek: Batman udeřil v Gruzii |
První místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že současné ruské vedení usiluje nejen o obnovení ekonomické síly, ale také globálního politického vlivu, který tato země ztratila v devadesátých letech. "A je v tomto směru, zdá se, připraveno pod vedením Medveděva a Putina udělat ledacos," míní Sobotka.
"...jsem přesvědčen, že by Gruzie, po splnění všech podmínek, měla mít i nadále šanci do NATO v relativně krátké době vstoupit. A to i navzdory případnému diplomatickému odporu Ruska. A s podporou České republiky," prohlašuje Sobotka.
| Bohuslav Sobotka: Gruzie do NATO? Ano! |
Analytik Ivan Gabal se zamýšlí nad budoucností Gruzie.
"Nepochybně máme zájem na tom, aby Gruzie byla standardní evropská parlamentní demokracie, právní stát s poměry založenými na občanských právech a demokratické kontrole armády.
Nelze však vyloučit, že vývoj směřuje k poměrům charakteristickým bojem mezi politickými klany s dominantními polovojenskými milicemi bývalých sovětských plukovníků a generálů navlečených v osetijských nebo abcházkých národních dresech, kteří budou vojensky kontrolovat určitá území, kde budou regulovat vše důležité, „vybírat daně", určovat občanské svobody a sem tam bojovat mezi sebou nebo o kontrolu či destabilizaci celé Gruzie, s muslimskými či křesťanskými milicemi, které jistě posílí volní bojovníci z Čečny nebo odjinud," varuje Gabal.
| Ivan Gabal: Evropská Gruzie nikoli evropský Libanon na Kavkaze |
Spisovatel Ivan Kraus komentuje "překvapení" Západu nad postupem Moskvy na Kavkaze. "Když slyším v televizních zprávách, že Západ je překvapen ruskou akcí v Jižní Osetii a Abchazii, nevím jestli se tomu mám hořce zasmát nebo se jít raději projít na zahradu a tak se uklidnit," píše Kraus.
"Politici už dávno nejsou děti. Neměli by se tedy chovat dětinsky. Rusko svými letitými provokacemi a rozdáváním svých pasů v Osetii či Abchazii, dávalo najevo už dlouho, že něco peče," dodává Kraus.
| Ivan Kraus: P ř e k v a p e n í |
Politolog Alexander Tomský v souvislosti s gruzínskou krizí vyčítá prezidentu Václavu Klausovi, že se podle něj v tomto konfliktu postavil na stranu Ruska.
"Je smutné, když se prezident malého svobodného státu zastává agrese impéria proti jiné malé svobodné zemi. A to, jestli vláda Gruzie ztratila nervy, a volila útok jako nejlepší obranu v situaci, kdy věděla, že nemůže vyhrát, je nepodstatné. Národy stojí a padají s odvahou riskovat za svobodu i život. Je dobře možné, že si tím nezávislost vysloužila," píše Tomský.
| Alexander Tomský: 1968 - a zrádné analogie! |
V podobném duchu píše svůj text i ministr školství Ondřej Liška.
"Václav Klaus se nebál označit jednoznačného viníka v tak komplikovaném konfliktu, jakým je spor mezi Ruskem, Jižní Osetií a Gruzií. Postavil se tak za jednu ze znepřátelených stran, za Rusko. Rozvaha přitom říká, že věci jsou vždy složitější, než se zdají být. Obzvláště na Kavkaze. V podobných případech je nutné zachovat si nestranný pohled a objektivitu. Protože jinak nepřispíváme k mírovému vypořádání, ale stáváme se nástrojem jedné ze stran," míní Liška.
| Ondřej Liška: Klaus a Gruzie |
Profesor Václav Hořejší naopak Václava Klause hájí.
"Jsem velmi rád, že se český prezident distancoval od jednostranného a zjednodušeného hodnocení současné gruzínské krize, právě tak, jako nedávno nesouhlasil s jednostranným osamostatněním Kosova (čekám, jestli ho za to někteří označí za „levicového intelektuála"…)," píše Hořejší.
| Václav Hořejší: Kdo nese zodpovědnost za oběti etnických konfliktů? |
Odpověď na otázku, zda je situace v Jižní Osetii a její snaha o odtržení od Gruzie analogická se situací v Kosovu, se ve Čtenářově blogu snaží najít odborník na mezinárodní vztahy Ondřej Ditrych.
| Čtenářův blog: Není Osetie jako Kosovo |
