Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
24. 6. 2016 9:15

Británie odchází. EU si sama amputovala nohu. Moskva uspěla. Neumíme unést štěstí

Zřejmě bude muset přijít ještě větší malér než Brexit, aby se Evropa probrala z pohodlnosti a neschopnosti. Klidné doby skončily.
Adieu, Británie. Adieu, klidné časy.
Adieu, Británie. Adieu, klidné časy. | Foto: Reuters

Demokracie umožňuje i sebevražedné tendence. Občané Velké Británie si ve čtvrtečním referendu dobrovolně zvolili odchod z Evropské unie (EU). Většina tamních obyvatel se domnívá, že to jejich zemi prospěje. Ale člověk nemusí být zrovna Sibyla, aby viděl, jak zhoubný, rozkladný, katastrofální dopad to bude mít na Unii.

Typický jev: před Brexitem se nejvíc, nejmasivněji mávalo ekonomickými argumenty. Jak to bude pro Británii nevýhodné, jak to poškodí evropský obchod. Jenomže lidem v Evropské unii se žije velmi dobře. Srovnejme si život zde třeba s podmínkami v Sýrii nebo Iráku. Na Ukrajině.

Málo se mluvilo o podstatě EU, o jejím původním smyslu, o společném prostoru, který je hrází proti nepokojům a válkám, proti národní nenávisti. Který hledá to společné a odstraňuje to rozdělující. Tohle se v evropském relativním klídku takřka vytratilo. Přestali jsme si vážit mírového komfortu, který žijeme, stal se nudnou samozřejmostí, na kterou kašleme.

Všecko dobré se nám snadno stává samozřejmostí. Nejde jen o Británii. Podívejme se na nás. Kolik místních občanů nadává na Brusel. Nikdy se nám nedařilo tak dobře jako dnes. Nikdy jsme neměli takovou životní jistotu, ochranu. Ale my nadáváme, jsme naštvaní, rozezlení. V Británii to je podobné. Jako bychom neuměli unést štěstí.

Odchod Británie je pro Unii těžká rána. Tvrdá lekce, která při velké dávce dobré vůle a sebereflexe může být stále ještě obrácena k našemu prospěchu. Unii až dosud tvořilo 28 zemí (dál už jen 27). Dnešní realita: obrovské, nesourodé soustátí. Země postkomunistické a země západní. Uvnitř tuny nesouladu a neschopnosti.

Dva příklady. Evropské komisi předsedá Jean-Claude Juncker, lucemburský politik, bývalý předseda vlády Velkovévodství lucemburského. Člověk málo vážený, málo uznávaný. Úředník s pověstí pijana. Klíčovou místopředsedkyní Evropské komise je Federica Mogheriniová, italská levicová politička, nyní šéfka evropské diplomacie. Prokazatelně na nic.

Dva lidé bez talentu, bez fluida, zato schopní si v kuloárech zajistit funkci. Jak strašně se to podobá české politice! Oba předvádějí, jak jsou slabí. Nedokážou čelit masivní, rozkladné ruské propagandě. Nedokážou bránit rozkladu, který přinesla imigrační vlna. Juncker i Mogheriniová, oba slabí jak čaj z kopřiv, ale bere se to jako normál. Dva lidé neschopní řešit krize, oba nejvýš.

Schopná ruská propaganda

Brusel funguje jako odkladiště méně schopných politiků bez talentu. Můžeme se pak divit, že se Unie rozkládá?

Další fakt, který s neschopností tamních politiků souvisí. Unie, Evropská komise a Evropská rada, dávno rezignovala na svůj původní smysl, na jednotnou, bezpečnou Evropu. Po léta nejde o společnou souhru, neustálé, trpělivé hledání společných postojů.

Oč méně to jde ve velkých věcech, o to víc se Brusel angažuje v malých, dennodenních. EU nemá společnou zahraniční a obrannou politiku, zato tisíce předpisů, které jsou dobře míněny (nesmíte v hospodě nechat guláš dva dny v hrnci), ale neskutečně popuzují občany jednotlivých zemí.

Brusel se díky té pilné úřední buzeraci, které si ovšem Evropané užívají habaděj i na svých domácích úřadech, dokázal s podivuhodnou hbitostí vyšvihnout do pozice veřejného nepřítele napříč osmadvacítkou. V tomhle tamní úředníci a úředničtí politici projevili mimořádnou schopnost. I to je jedna z příčin Brexitu.

Další již byla zmíněna: rozkladný vliv ruské propagandy, ruských tajných služeb. Kombinace této záludné, profesionální síly využívající moderní média, internet, různé servery, ale i televize a rádia, spojená s bruselskou byrokracií, to je koktejl masivní destrukce.

Notoricky známá věc: Rusko nechce silnou Unii, stabilního ekonomického a politického soupeře. Je veřejným tajemstvím, že podporuje ty nejhorší síly v evropských zemích, extrémní strany ve Francii, Německu, Holandsku i jinde. Živí evropský svár, fandí rozpadu. Časem se dozvíme, jaký podíl měly ruské služby, ruská propaganda na odchodu Británie.

Stejně jako na negativním výsledku nizozemského referenda o asociační dohodě s Ukrajinou. Stejně jako na vzestupu rakouského kandidáta na prezidenta Hofera, který nevyhrál jen tak tak.

Co dál? Máme dva základní scénáře. První. Unie vezme Brexit jako lekci a začne se měnit. Ustoupí od buzerace a soustředí se znovu na budování společného, přátelského, akceschopného prostoru. Na budování společné obranné a zahraniční politiky. Ideální reakce.

Potíž je v tom, že politici typu Junckera a Mogheriniové (jíž předcházela, abychom zůstali u Británie, stejně neschopná "eurobaronka" Catherine Ashtonová) jsou tak zásadního obratu schopni asi jako beznohý skoku do výšky.

Druhý scénář, velmi reálný: Brexit se stane evropskou, Rusy vší mocí živenou nakažlivinou. Následovat budou další země, které nechají své zmasírované a zároveň otrávené občany hlasovat o vystoupení.

Je to temná prognóza, ale zřejmě bude muset přijít nějaký ještě větší malér než Brexit, aby se Evropa probrala z pohodlnosti, lenosti a neschopnosti. Klidné doby skončily.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy