Česko v roce 2050 nebude mít dost vody, aby pokrylo svoji spotřebu. Jde o umírněný odhad expertů ministerstva zemědělství postavený na středních scénářích klimatické změny. Když se ve čtvrtek země EU snažily schválit závazek, že od roku 2050 přejdou na ekonomiku s neutrální produkcí uhlíku, aby globální oteplování zbrzdily, český premiér snahu torpédoval. Britský The Independent Andreje Babiše citoval: "Proč máme 31 let předem rozhodovat o tom, co bude v roce 2050?"
Lepší ilustraci, jak vláda pohrdá budoucností svých občanů, jsme nemohli dostat.
Nejnovější, letošní zjištění vědců z řady míst planety varují, že globální oteplování urychluje samo sebe. Jeho dopady mohou být tak rychlé a dramatické, že zásadně ovlivní ještě náš život a zcela změní život našim dětem. Nevěříte?
Kdybych vám někdo před dvěma lety řekl, že do roku 2020 zmizí z Česka polovina smrkových lesů, věřili byste? Dnes je to realita, několikaleté sucho podlomilo zdraví stromů a dalo zelenou kůrovci. Ministerstvo životního prostředí spolu s lesníky uvádí, že jde o největší kalamitu v historii a letos může zasáhnout 500 tisíc hektarů smrkových lesů, což je polovina jejich rozlohy u nás. To je jen první reálný projev změny klimatu. Po suchu přijdou větrné smrště, které smrkovou zkázu dokonají. Klimatické modely, které větší výskyt extrémních jevů popisují, počítají nejvýkonnější počítače na světě a pracují na nich vědci po celém světě - v USA, v Číně, v Rusku. Všem vychází to samé.
Nové údaje přicházející z různých výzkumných projektů po celé zeměkouli uvádějí, že oceány se ohřívají o 40 % rychleji, než jsme předpokládali, a permafrost, věčně zmrzlá půda v Arktidě, začal roztávat o 70 let dříve, než předvídaly střední scénáře klimatické změny. Ve chvíli, kdy permafrost rozmrzne, začne uvolňovat zapouzdřený metan, skleníkový plyn, který opět zvýší ohřev zeměkoule. Stejně tak sucha a horka, která změna klimatu přináší na pevninu, zhoršují schopnost půdy vázat CO2. Více uhlíku v atmosféře opět znamená více horka. A tak dále.
Teplotní strop, ke kterému se státy zavázaly v Pařížské dohodě, je globální oteplení o 1,5 °C. Jenže podle Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) je pravděpodobný scénář, že se náš svět oteplí o 3 až 4 °C do konce století. To by znamenalo katastrofu, jejíž rozměry si neumíme představit. Takové průměrné oteplení Země by zvýšilo teplotu na kontinentech o 10 °C, protože pevnina se otepluje mnohem rychleji. Jak uvedl přední klimatolog Hans Joachim Schellnhuber v rozhovoru pro Respekt, takové teploty povedou ke stavu Země-skleník. Část kontinentů se stane neobyvatelná. Naše lesy, po staletí utvářející typickou českou krajinu, uhynou. Vlny letních veder budou nesnesitelné. Stabilita našeho ekosystému, na němž jsme závislí, se zhroutí.
Tady se nebavíme o tom, že na českých horách nepůjde lyžovat, protože nebude dost sněhu, nebo o tom, že si při houbaření neužijeme stín vysokých smrků, takovou samozřejmost, která nám ještě donedávna poskytovala přirozenou radost. Bavíme se o destabilizaci na všech kontinentech, obřích uprchlických vlnách z oblastí, kde nepůjde žít, ať už jde o Afriku, Asii nebo pobřežní oblasti Evropy. Nejznepokojivější je ale asi následující informace: může se to stát už za života našich dětí. Může to být jejich denní chleba. Problém je v tom, že zatím všechny scénáře, které vědci načrtli před desetiletími, vyšly. V té nejhorší variantě.
Existuje obecná odborná shoda na tom, že lidstvo musí extrémně hbitě zatáhnout za záchrannou brzdu a zastavit produkci skleníkových plynů, především CO2 a metanu. Právě jejich ohromný nárůst od dob průmyslové revoluce klima destabilizoval. Udělat něco takového v době, kdy je veškerý náš blahobyt stále z většiny postaven na uhlí a ropě, bude bolestné a náročné. Ale ne nesplnitelné. Je úkolem každé vlády ochránit své obyvatelstvo před nebezpečím a na nebezpečí se připravit. Zvlášť pokud se jedná o hrozbu existenciální. A co teď dělá česká vláda?
Ve čtvrtek zničila snahu evropských států napsat si závazek, že sníží do roku 2050 evropskou uhlíkovou bilanci na nulu. 25 států EU přijelo do Bruselu s tím, že je to nezbytné a lze to zvládnout. Akci torpédovaly jen tři země: Česko, Polsko a Maďarsko. Andrej Babiš zjevně vyvádí Českou republiku do izolace. A ta nám způsobí nejen škody politické, ale především škody ekonomické. Nejen tím, že odmítáme pracovat na snížení rizika pro generaci naši dětí. Jde hlavně o to, že přechod na bezuhlíkovou ekonomiku přinese kromě ohromných nákladů také ohromné příležitosti. Podle propočtů Evropské komise bude sice stát až 290 miliard eur ročně, ale může zároveň přinést až 400 miliard za rok. Především díky masivní podpoře inovací a nových technologií, jež pak povedou k úsporám a technologické výhodě.
Jaké investice, jaké dotace a příležitosti získá Andrej Babiš v následujících letech pro podporu spalování uhlí a udržení energetické náročnosti výroby na současné úrovni? Jaké získá peníze pro udržení spalovacích motorů na našich silnicích? Jaké získá výhody pro stávající technologie českých cementáren, což je oblast produkující ohromné množství CO2? Žádné. Andrej Babiš nezíská nic.
Názor, že úsporná, inovativní a regulační opatření ohrozí český průmysl, je ukázkou chybného promítnutí trendů do vzdálenější budoucnosti. Extrémní sucho jen vloni způsobilo na polích škodu 12 miliard korun, celkový účet za kůrovcovou kalamitu bude půl biliónu korun za pouhé dva roky. Tento účet bude narůstat. Na celém světě jen vloni dosáhly škody po přírodních katastrofách 160 miliard dolarů, o rok dříve to bylo dokonce 350 miliard dolarů.
V době, kdy Finsko říká, že chce samo emisní neutralitu zvládnout do roku 2035, protože později už to nemusí stačit, volají Češi ústy svého premiéra, že je to nezajímá. Politika Hnutí ANO, ČSSD a komunistů hází přes palubu nejen dnešní děti, ale zcela zjevně i nás a nejbližší budoucnost české ekonomiky.
