Na první pohled se zdá, že všechno je, jak být má. Ve sněmovně se schází několik zásadních návrhů na změnu daní. Vypuká politická pranice, jak je v demokracii běžné. Expertní týmy ekonomů a sociologů k tomu uveřejňují své námitky a alternativní plány.
Jenže už druhý pohled prozradí, že špatně je snad úplně všechno. Své daňové návrhy nepřináší jen vláda a opozice. Zásadně se od sebe liší už pohled premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Jana Hamáčka. Ani jeden z návrhů navíc není dodělaný, neprošel odbornou oponenturou, nezískal podporu Národní ekonomické rady vlády či Národní rozpočtové rady. A to nejděsivější - není ani zahrnutý do návrhu rozpočtu na příští rok, ač jde o legraci za osmdesát miliard korun. To vše dramaticky zvyšuje nebezpečnost aktuálního politikaření.
Z toho důvodu studie expertů nejsou poklidným odborným vstupem do postupně se rozvíjející politické debaty o změně berní, ale spíše již zoufalým posledním varováním před rozvratem státních financí.
Na chvilku se zastavme a podívejme se z nadhledu na Česko v roce 2020. Politici se poslední měsíce dušují, že se ekonomicky i sociálně postarají nejrůznějšími dotacemi a úlevami o ty, které koronavirová krize opravdu zásadně zasáhla. V praxi ale chystají nebezpečný daňový experiment, který má potenciál zničit životy stovkám tisíc lidí.
Vyšší sleva jako záchranná brzda
Že se debata o daních zcela vymkla kontrole, dokládají i návrhy dvou expertních pracovišť - Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a Vysoké školy ekonomické. Na papíře se jistě může vymýšlet spousta kombinací různých sazeb a změn, ale pokud už rozpočtový výbor sněmovny odsouhlasil premiérův populistický návrh, je čas ohlížet se již jen po ruční brzdě.
Tu ekonomové z IDEA i VŠE bez překvapení shodně našli u zvyšování základní daňové slevy na poplatníka. Ta už hodně dlouho činí 24 800 korun za rok. Tým z IDEA by ji posunul na 34 700, lidé z VŠE na rovných 30 tisíc. Tím by došlo k faktickému snížení daní, aniž by bylo nutné srážet jejich sazbu, jak plánuje premiér.
Logická otázka selského rozumu: Je tedy vůbec nějaký rozdíl mezi Babišovým přístupem a pohledem expertů, když o citelném snížení berní mluví oba? Odpověď: Ano, a to zásadní - ten rozdíl se jmenuje spravedlnost.
Zatímco z Babišovy změny by dolních deset procent zaměstnanců získalo ročně reálně stovku, horní desetina zhruba 44 tisíc. Celé je to tak hloupě vymyšlené, že si předseda vlády tímto návrhem ani nekupuje voličské skupiny, které přebral od ČSSD a KSČM. Je to hloupost dokonce dvojnásobná, protože ten návrh nepomůže Česku v recesi ani makroekonomicky. Zatímco chudší lidé mají sklon dodatečnou korunu rychle utratit a podpořit ochromenou spotřebu, pokud dáte desítky tisíc bohatým, velmi pravděpodobně je uspoří.
Jak jsme se jen do tak pekelné situace mohli dostat?
Volenka ANO a ODS
Genezi celého absurdního premiérova nápadu jsme již popsali: co původně mělo být jen letním politikařením, jehož výsledkem by na konci srpna bylo jedno pěkné nedělní video, jak předseda vlády chtěl snižovat daně, ale zlí sociální demokraté mu v tom zabránili, stalo se reálnou noční můrou za bílého dne.
Andrej Babiš již těžko může politicky uhnout, takže teď jen doufá, že mu tu hloupost ve sněmovně někdo zarazí a on si udrží image bijce daní. Není to ale jisté. Ač premiér se svým partyzánským návrhem obešel veškeré procedury, navrhl kvůli tomu dokonce i pošlapat pravidla rozpočtové zodpovědnosti, přesto jeho návrh prochází dál - už ho doporučil ke schválení i rozpočtový výbor sněmovny.
Na plénu pak již čekají natěšení poslanci ODS, kvůli kterým to celé Babišův tým vlastně vymyslel, aby pro ně měl návnadu po dalších sněmovních volbách a nalákal je do vládní koalice. Jenže co se mělo odehrávat až příští rok na podzim, děje se kvůli nedomyšleným mocenským hrátkám už nyní, kdy má koaličně-opoziční náklonnost mezi ANO a ODS sílu 101 poslanců - a tedy i možnost celý nesmysl schválit.
Jak moc jde o politiku, a ne o zodpovědnou změnu daní, ukazuje i historie již zmiňovaného návrhu expertů z IDEA. K jeho autorům patří i členové Národní ekonomické rady vlády Štěpán Jurajda a Daniel Prokop, kteří si naivně mysleli, že celé těleso existuje proto, aby vládě pomáhalo v ekonomických věcech - a již před časem proto iniciativně vypracovali promyšlený daňový návrh.
To byla ovšem hrubá mýlka. Babiš vůbec různé možnosti rušení superhrubé mzdy s experty neprojednal a o alternativním návrhu na zvýšení daňové slevy nechtěl vůbec slyšet. Politikaření především.
Buď DPH, nebo karanténa
Daňové změny přitom nakonec mohou být stejně nebezpečné jako covid, proti kterému zde urputně po celý rok bojujeme. Pokud krize srazí nízkopříjmovým domácnostem výrazně úspory a premiér jim reálně přidá jen haléře, aby raději desítkami miliard přilepšil bohatým, pak velmi pravděpodobně celé skupiny spadnou do sociální sítě.
A co hůře. Babišův návrh je nejen nedodělaný (vůbec neřeší změnu zdanění osob samostatně výdělečně činných), ale i drahý. To, že osmdesát miliard na snížení daní nezapíšete do rozpočtu na příští rok, rozhodně neznamená, že je pak někdo nebude muset zaplatit.
Takže se po halasně ohlašovaném snížení daní začnou rychle a potichu zvyšovat tu nejrůznější poplatky, tu zdanění spotřeby a další věci, jež disproporčně postihnou právě chudší, kteří reálně nedostanou žádné přilepšení. Jak je možné něco takového vyložit coby cestu k tomu, aby "bylo líp", je otázka, na kterou zná nejspíš odpověď jen premiérův marketingový tým.
Lze vůbec situaci ještě nějak zachránit? Jistě by se dalo vsadit na doporučení expertů a pokusit se o zvýšení základní slevy na poplatníka ve sněmovně a následnou blokaci návrhu poslance (!) Babiše. Ale populistický vlak už je natolik rozjetý a Babiš s ODS ochotně přikládají pod kotel lokomotivy tak, že to je skoro nepředstavitelné.
Větší naději na úspěch by měl spíše pokus přinést do daňové debaty něco chytlavého, široce srozumitelného a dobře představitelného, co by mohlo získat širokou pozornost i přízeň. Třeba dočasné snížení DPH po vzoru Němců či Rakušanů, aby se povzbudila spotřeba.
Poslední možností je pak podobný přístup, jaký jsme zvolili k viru: pokud se ani v daňové oblasti nejsme včas schopni shodnout na sérii smysluplných a prospěšných umírněných opatření, pak vyhlasme až do sněmovních voleb i daňovou karanténu.
Ať se do zásadní změny po opadnutí předvolebního populismu pustí až nová vláda.