reklama
 
 

Skutečně vzdělaný člověk nemůže mluvit jako Trumpův Sean Spicer. Co je to vzdělání?

20. 4. 2017
Jiný příklad: Student žurnalistiky, který neví, co je samizdat, nemůže hovořit o vzdělání, i když dosáhne titulu magistr.

Co znamená vzdělání? Jak rozumět často užívanému sousloví "vzdělanostní společnost"? Má v ní většina vysokoškolský titul? Takže vzdělání rovná se mít vysokou školu? Nebo to spíš znamená něco víc?

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer nedávno řekl, že ani Adolf Hitler nepoužil chemické zbraně jako syrský prezident Bašár Asad. Po otázkách upřesnil, že nacistický vůdce nepoužil sarin proti vlastním lidem jako Asad. - Znělo to šíleně pro každého, kdo ví o Hitlerových vyhlazovacích táborech, v nichž nechával masově zplynovat především Židy.

Spicer v klidu vyřkne tak strašnou nehoráznost, použije nepoužitelné srovnání, nevzdělané výroky. Přitom studoval na Connecticut College, kde zakončil jako bakalář, a v roce 2012 pak ještě získal titul magistra v oblasti národní bezpečnosti a strategických studií na Naval War College v Newportu (o Hitlerovi by tedy měl něco vědět).

Můžeme říci, že Spicer "má vzdělání", ale zároveň to vypadá, jako by mu k ničemu nebylo, jako by ho nezasáhlo, jako by i přes své tituly nepřemýšlel. Přitom přemýšlení, zdá se, by mělo být průvodním jevem vzdělání, jeho následkem. Není snad třeba dodávat, že vzdělanců typu Spicera najdeme houfy i v Česku. Dosáhli vzdělání, když mají titul?

Pomůže porozumět významu slova vzdělání. V bibli, v evangeliu Jana ve 2. kapitole (kralický překlad) čteme: "18. Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš? 19. Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej."

V kraličtině vzdělání znamenalo vystavění, vybudování. Vzdělání dnešní by mělo vést k témuž: být zformován, vystavěn, vztyčen, abych viděl či viděla okolo sebe a rozuměl či rozuměla tomu, co vidím. Stát se stavbou.

Existuje jasná představa základního vzdělání, minima, které umožňuje v dnešní společnosti jakž takž rovnocenně existovat. Patří sem umění číst, psát, základně počítat, základně se orientovat ve svém prostředí, ovládat přístroje.

Mít aspoň bakaláře

V Česku však vzdělání už od minulého režimu často chápeme jako "mít papír", "mít vysokou". Už za komunistů děti slýchaly od rodičů "bez toho papíru nebudeš nic" a zjevně se to příliš nezměnilo. Dnes slyší poučky jako "musíš mít aspoň toho bakaláře, jinak se nechytneš".

Působí u nás řada vysokých škol, na nichž lze titulu dosíci. V roce 1989 mělo status vysokoškoláka 113 tisíc místních občanů, o dvacet čtyři let později, v roce 2013, už 368 tisíc! Skok; o 255 tisíc vysokoškoláků více během čtvrt století.

V roce 1989 u nás fungovalo 23 veřejných vysokých škol a na nich 69 fakult. V roce 2013 jsme měli 71 škol a 150 fakult! Statistikami pohnuly právě soukromé "vejšky", kterých bylo založeno 43. Veřejné vysoké školy vznikly po roce 1989 jen tři. Dnes u nás působí čtyřicet soukromých škol, dvě státní a 26 veřejných (celkem 68).

V tomto smyslu jsme vzdělaní až na půdu. Jenomže pak se dostanete do debaty s vysokoškolákem (s papírovým vysokoškolákem) a narazíte na vzdělanost ryze "spicerovskou", na zásadní neschopnost posoudit relevanci věcí, událostí, na neschopnost se vyjadřovat, myslet. Takto vzdělaní lidé zhusta jen opakují, co kde slyšeli, aniž by to podrobili kritickému zkoumání. (Nesouvisí to s tím, že se ve škole stále dál učíme hlavně memorovat?)

Běžně narazíte na muže či ženy s úzkou specializací, jež ale, jak opět poznáte v debatě, se vzděláním příliš nesouvisí. (Každý z nás možná někdy absolvoval rozhovor s "ajťákem", takže si tu úzkost specializace dovedeme představit.)

Představa o tom, co je vzdělání, se vyvíjí. Pro vědce, biologa, je nevzdělaný každý, kdo neví, co je DNA. Pro generaci mých rodičů byl nevzdělaný ten, kdo neznal Homéra, Goetha, Prousta. Opravdový vzdělanec musel umět latinsky, případně řecky; vzdělání bylo chápáno jako humanitní znalost.

Rozšířit si horizonty

Podle české Wikipedie je "vzdělání souhrn znalostí, dovedností a schopností, které lidé získávají prostřednictvím vzdělávání, výuky a studia. V češtině je pojem vzdělání užíván i v užším významu jako formálně uznané výsledky vzdělávání nebo učení… Původ slova vzdělání - ‘edukace‘, latinské slovo educare pochází z kořenů znamenajících ‘vedení ven‘ nebo ‘vedení vpřed‘ s možnými implikacemi vývoje vrozených schopností a rozšíření horizontů".

Česká představa, jak vidíme, úzce souvisí se školstvím, výukou, studiem. Vzdělaný člověk by však měl zároveň disponovat rozšířenými horizonty. Důležité.

Anglická Wikipedie nabízí odlišnou definici: "Vzdělání je proces podporovaného učení nebo nabytí znalostí, umění, hodnot, přesvědčení a návyků. Vzdělávací metody zahrnují vyprávění, diskusi, učení, cvičení a řízené (cílené) bádání. Vzdělání namnoze probíhá pod vedením odborníků, ale žáci (učící se) se mohou také vzdělávat sami."

Pohled širší, zahrnující mimo jiné i přesvědčení. (Oč asi jde? Může být dnes, po zkušenosti s Hitlerem, neonacista považován za vzdělance? Po zkušenostech s komunismem člověk uznávající Stalina?)

Definice pokračuje: "(Vzdělání) probíhá formálními nebo neformálními způsoby a jakákoli zkušenost, která má formující efekt na způsob, jímž jedinec uvažuje, cítí nebo jedná, může být považována za vzdělávající (přispívající ke vzdělání)."

Anglicky mluvící lidé tedy za zásadní považují zkušenost, která formuje, ovlivňuje způsob, jímž jedinec uvažuje, cítí nebo jedná; a zároveň jej vzdělává. Určení mnohem širší, nepochybně cílící ke schopnosti jedince samostatně uvažovat, tázat se a nacházet relevantní odpovědi, související s uměním komunikovat, naslouchat, vyvozovat závěry.

Dům o nekonečném počtu místnosti

Doplňme: vzdělání úzce souvisí s touhou vědět, znát. Když chápete Čebyševovu nerovnost, ještě to neznamená, že jste vzděláni. Když chápete jednání lidí okolo sebe a vyvozujete z něj důsledky, jste ke vzdělání o fous blíž.

O málokom, pokud vůbec o někom, se dá říct, že už je vzdělán, že má hotovo. Vzdělání je proces, zvědavost, touha po dalším poznání (věci, lidé, naše okolí, poznání se přece neustále mění) a zároveň jisté penzum vědomostí, které člověku úvahu a vyvozování závěrů umožňují.

Těžko vzdělání vztáhnout k titulu, zvlášť když lidé studují z různých důvodů (nejít ještě do práce, mít bakaláře, magistra, doktorát, lepší výchozí podmínky). Dejme tomu studenti žurnalistiky, ale i pedagogiky nebo třeba teologie, zhusta vůbec neplánují ve vystudovaném oboru pracovat, jde jim o to "mít vejšku", tím úvaha končí.

Vzdělanost se projevuje také chováním, vystupováním, jednáním. Patří sem vědomí o významu korektnosti, postoji k menšinám, o postavení žen, mužů a dětí, zvířat, o pokroku, kam jsme došli, jaká mají naši spoluobčané a spolulidé základní práva… Nemůžete se považovat za vzdělaného, když toto nevíte.

Smysl vzdělání? Mělo by vést k chápání, porozumění lidí okolo sebe, ale i prostředí, okolního světa. Má poskytnout nějakou specializaci (lékař, filozof, konstruktér, návrhář, pedagog, vědec…) Zároveň je to proces, nedokončitelná stavba, dům o nekonečném počtu místností, které nikdy neprojdeme (viz Sokrata a jeho "vím, že nic nevím").

Vzdělanec zná alespoň poměrně čerstvou historii místa, kontinentu, kde žije, aby neopakoval chyby předků. Student žurnalistiky, který neví, co je samizdat, nemůže hovořit o vzdělání, i když dosáhne titulu magistr.

Vzdělání není papír či titul. Je to schopnost žít při plném vědomí toho, kdo jsem, kde jsem, kam jsme došli, jaký smysl, jaký úkol mám pro druhé, pro své blízké i širší okolí.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama