reklama
 
 

Co mají společného švindl ve Volkswagenu a v hospodě Na Růžku

24. 9. 2015 16:55
Podvádět proto, že se „musí“, a vysvětlovat porušování pravidel tím, že jsou špatná, to by bylo dost kuriózní pojetí kapitalismu. Bohužel s ním máme pestré zkušenosti.

V ohlasech na emisní skandál Volkswagenu tu a tam zaznívá mezi řádky, nebo dokonce přímo v nich, že za aféru vlastně mohou příliš přísná pravidla pro vypouštění automobilových exhalací. A ti, kdo je schválili a nařídili. Naznačuje se: nedivte se, že chudák koncern musel podvádět, když je pod takovým tlakem ekologie. (Tak to snad, regulátoři, už dál nezkoušejte, vidíte, jak to dopadá.)    

Obrátit průšvih ve prospěch toho, kdo má máslo na hlavě, to je tedy umění. Asi jako by dítě ve škole prohlásilo: Že jdu pozdě? No co mám dělat, když zvoní už za pět minut osm! Posuňte vyučování na půl devátou, a budeme mít po starostech - vy i já, paní učitelko.

Výčitky, že se tak trochu podvádět musí, protože pravidla jsou moc přísná, zaznívají také třeba od českých restauratérů. "Pokud by zůstaly stejné ceny a my všechno poctivě přiznávali, dostali bychom se do minusu několika desítek tisíc měsíčně," citoval týdeník Ekonom nejmenovaného spolumajitele restaurace a zmínil nejčastější v branži používané postupy, jako je zaměstnávání načerno (aby majitel nemusel platit odvody za zaměstnance) nebo umělé snižování tržeb pod milion ročně (aby nemusel platit DPH).

Souvislosti "vysvětlení", proč se švindluje, jsou přitom v pohostinství i u druhé největší automobilky světa víceméně stejné. "Musíme" - jinak bychom zdražili, případně propouštěli, nebo dokonce zavřeli krám. Vyberte si, milí spotřebitelé, milé vlády. Rozdíl mezi Volkswagenem a hospodami je jistě v míře ekonomické moci a společenské odpovědnosti. Ale dělají totéž - podvádějí. A prý i proto, že pravidla, která porušují, jsou špatná.

To by samozřejmě bylo dost kuriózní a těžko obhajitelné pojetí kapitalismu. Ten naopak na dodržování pravidel musí stát, ať jde o globální, nebo drobné podnikání. Debata, jestli jsou dané regule dobré a potřebné, je namístě vždycky - ale když už existují, nedají se přece výběrově porušovat podle toho, jak se to té či oné firmě hodí, jaký byznysplán má a jaké zisky jí připadají dostatečné. Výsledkem je pokřivená soutěž a v krajním případě, jak připomněly komentáře ke skandálu VW, až globální finanční krize, v jejímž jádru stálo kouzlení s toxickými finančními produkty. Rok 2008 přece není tak daleko, abychom zapomněli, že i tehdy na začátku byl "podvod".

Podvádění, respektive obcházení pravidel, nedodržování smluv a dohod byly (a jsou) také chronickými nemocemi českého post-komunistického kapitalismu. Omlouvat, že slovo neplatí, protože "to jinak nejde", je při vzpomínce na velké i menši tunely a zpronevěry dost zvláštní. Tak přejeme si žít v pravidlech, nebo ne?

Případ VW znepokojuje otázkou: kolik takových korporací, a nejen v automobilovém průmyslu, může být? Žádná, desítky? Nevíme a nemůžeme vědět, zákazník je přes všechny používané regulace a státní kontrolní postupy odkázán především na svou vlastní důvěru. Když ji zklame zdánlivě neotřesitelná instituce, která se na nás obrací se sebevědomým, hypersolidním sloganem Volkswagen. Das Auto, je to pro spotřebitele kruté prozření. Nedůvěra je nakažlivá, ale ještě nebezpečnější by byla - pro všechny zúčastněné - tolerance k porušování daného slova. Ta se týká kořenů celé společnosti. V praxi je nedůvěra od notorického porušování dohod teprve odvozená.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

autor: Jan Lipold | 24. 9. 2015 16:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama