stk | Komentáře
2. 12. 2008 13:27

Co o americkém radaru píší blogeři na Aktuálně.cz

Blogy Paroubka, Béma, Zaorálka či exšéfa KSČ Svobody
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Má v Brdech vyrůst radarová základna, součást amerického protiraketového deštníku? Či by vláda měla vyslyšet volání většiny českých obyvatel a žádost Spojených států odmítnout?

Tyto otázky rozdělují nejen veřejné mínění, politickou scénu, ale rozdílné odpvědi na ně nabízejí i blogeři z řad politiků, vědců či publicistů, kteří své texty zveřejňují  na Aktuálně.cz.

"ČSSD jako strana, která aspiruje na opětovné převzetí vládní odpovědnosti je samozřejmě ochotna do budoucna o všech politicko-bezpečnostních otázkách jednat. Věci se mohou změnit. Ale musí se upřímně řečeno především změnit vojenská doktrína a schopnost anticipace vývoje v samotných Spojených státech amerických," píše předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Paroubek:
Naše „Ne radaru" je výsledkem racionální ochrany českých národních zájmů

"Odpůrci umístění radarové základny u nás a raketové v Polsku jsou schopni vytáhnout tisíce negativistických argumentů proti, ale s reálným návrhem řešení našich bezpečnostních potřeb nikdo nepřichází," píše ve svém blogu pražský primátor Pavel Bém.

Foto: Aktuálně.cz
Pavel Bém:
Radarová otázka

"Děkuji, nechci být americkou letadlovou lodí - posádkou, která neví, kam bude zítra poslána a kam popluje," říká Lubomír Zaorálek, stínový ministr zahraničí za ČSSD.

Foto: Aktuálně.cz
Lubomír Zaorálek:
Blaničtí rytíři pod americkou vlajkou

"Jsem liberál a ponechávám mínění každého na jeho osobním vkusu. Já osobně už od rané puberty dávám přednost Elvisu Presley nebo Ray Charlesovi před německými Valkýrami i ruskou častuškou. A tak, kdyby bylo nějaké referendum, tlačil bych se u urny s lístkem „Americkému radaru ANO", říká bývalý prcní polistopadový předseda KSČM Jiří Svoboda.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Svoboda:
Radar jako historické trauma nepoučitelných

"...tvrzení, že se Írán chystá napadnout Evropu a USA svými jadernými zbraněmi (mi připadá) snad až jako nějaký žert nebo úmyslný test toho, co všechno je obyvatelstvo schopno spolknout. Opravdu mám věřit, že se Írán k něčemu takovému chystá?? Proč by to proboha dělal?" ptá se profesor Václav Hořejší.

Foto: Aktuálně.cz
Václav Hořejší:
Dobrý den, radare... a pozor na slony!

"Od počátku té nešťastné myšlenky umístit v českých zemích americký radar jsem přesvědčený, že to není dobrý nápad. Rmoutí naši slovanskou duši, křiví náš samorostlý charakter, nutí nás vyndat z kapes naše zlaté privatizační ručičky, nedá nám spát, protože bychom se mohli do něčeho zaplést," ironizuje sociolog Ivan Gabal.

Foto: Aktuálně.cz
Ivan Gabal:
My, protiraketoví kutilové v Čechách a na Moravě

"Chápu, že zejména poslední období vlády George Bushe jr. pro něj poskytla docela vydatnou munici, ale přece jen mi ve svém celku přijde z hlediska pragmatického krátkozraký a z hlediska morálního vůči Američanům nespravedlivý. Jako bychom zapomněli, kde a kdy všude se Američané nasazovali, když všichni ostatní selhali," píše předseda Legislativní rady vlády a poslanec za KDU-ČSL Cyril Svoboda. 

Foto: Aktuálně.cz
Cyril Svoboda Co nás skutečně hlavně v Evropě ohrožuje?

"Radary byly leckde umístěny dosti blízko sídel... To ovšem nic nemění na skutečnosti, že v demokratické a svobodné společnosti má veřejnost právo na solidní management všech relevantních rizik. Bez analýzy a eliminace alespoň těch nejpodstatnějších rizik lze projekt považovat za hazard se životy," upozorňuje ve své analýze možných rizik výstavby radaru v Čtenářově blogu diskutující prezentující se pod blogy Aktuálně.cz jménem Bigjirka.

Foto: Aktuálně.cz
Čtenářův blog: Tak nám mají v Brdech postavit radar...

 

Právě se děje

před 3 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy