A za dálnicí přijde podle politiků v těsném zástupu prosperita, práce a blahobyt i do zapomenutého Zlínského kraje na hranicích se Slovenskem. Podruhé hurá.
Navíc, jak říkal generální ředitel generálního Ředitelství silnic a dálnic, konečně došlo i na Moravu, Čechy už prý většinu dálnice mají (omlouvám se Jihočechům, jen cituji, co pan generální říkal při slavnostním zahájení výstavby čtyřkilometrového úseku u Kroměříže). Morava se tak může v dalších letech těšit na dálniční boom. Potřetí hurá.
Přinese dálnice pracovní místa?
Ale protažení dálnice až na Zlínsko s sebou nese i podstatnější otázky, než proč někde dálnice už dávno jsou a na vzdálené východní Moravě dosud ne. Například tuto: Přinesou miliardy vložené do výstavby dálnice opravdu tu politiky slibovanou prosperitu a pracovní místa?
Zatím jsem nikde neviděl (neslyšel, nečetl) jednoznačné vyčíslení toho, co konkrétní kus dálnice tomu kterému regionu opravdu pozitivního přinesl.
Ano, řidiči si tento typ silnic většinou pochvalují, jezdí se na nich rychleji a pohodlněji (pokud se nebourá). A investoři po nich volají z téhož důvodu, politici je požadují kvůli investorům. Ale to ještě není jednoznačný důkaz, že se autostráda vyplatí.
Je pravda, že na Vysočinu dálnice D1 přivedla investory a o práci tam není nouze, ale už o pár desítek kilometrů dál na Břeclavsku to tak jednoznačně neplatí. A třeba Brno je sice dálnicemi obklopeno, přesto má vyšší nezaměstnanost než České Budějovice, kde se o dálnici z Prahy mluví už hodně dlouho.
Takže z tohoto pohledu rovnítko dálnice = prosperita neplatí.
Co pořídit za šest miliard?
Mají proto pravdu odpůrci výstavby dálnic, kteří říkají, že stejně se časem dálnice auty úplně zaplní a budou se stavět jenom další jízdní pruhy? Této tezi by odpovídala nynější situace na dálnici D1, věčně ucpané, s kolonami kamionů blokující jeden pruh a připomínající neprostupné vozové hradby husitů. Ale zkušenosti taky nejsou jednoznačné.
Možná by stálo za to vyzkoušet, co pomůže regionu víc - stavba dálnice, nebo investice do vzdělání a moderních technologií? Vždyť například minulý rok stál osmnáctikilometrový úsek dálnice na Vyškovsku (další, který má přiblížit Zlínský kraj modernímu světu) šest miliard korun.
To jsou dost velké peníze na to, aby se daly investovat v kraji do vzdělávacích projektů, podpory začínajících firem a do nových nápadů nebo patentů. Možná by nakonec ještě zbyly peníze na dotace pro to, aby se část dopravy dostala zpět po železnici, a na výstavbu obchvatů, které města na Zlínsku potřebují ještě víc než dálnici.
Ale k takovému pokusu se asi nikdo neodhodlá, zvlášť když se ta vytoužená dálnice po letech čekání ke Zlínu opravdu začíná přibližovat. Pomalu a zdráhavě, ale jistě.
Dálnice nepřinese "pražské" platy, práci pro všechny nebo automatickou prosperitu po firmy. Snad aspoň zvýší sebevědomí lidí - i my máme konečně svoji část autostrády, budou si moci říci.