Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
27. 8. 2011 18:30

Dálniční známka za 1500 korun? Ne, za pět tisíc

Jsou věci, za které platíme bez odmlouvání, a hodně. Tak snad ještě nějakou uneseme
Kolik investujete do kilometru pohodlí?
Kolik investujete do kilometru pohodlí? | Foto: Reuters

Dálniční známka na osobní auto má podražit na 1500 korun, což je o tři stovky víc, než stojí teď. Roční dálniční známka.

Budeme mít jednu z nejdražších známek v Evropě, psaly noviny, a čtenáři se spravedlivě rozhořčili.

Já si naopak myslím, že dálniční známka je ve skutečnosti nehorázně levná a měla by zdražit ne o čtvrtinu, ale několikanásobně. Je mi jasné, že je to jen teorie a že ceny se nedají jen tak rozstřílet; přesto se to pokusím - teoreticky - vysvětlit. Myslím to, jaká cena by byla správná.

Jestli je to za vlasy přitažené, nebo ne, nechám na vás.

MHD děleno čtyřmi

1500 korun. Tolik stojí, řekněme, ještě solidní pár bot, u Vietnamců míň, jinde víc. Bosi asi nechodíte - a reptáte snad, kolik ročně utrácíte za obuv, jako že to asi bude čím dál tím víc než těch patnáct set?

A co je zbytnější statek - boty, nebo soukromá cesta po dálnici?

Zhruba patnáct set platíte ročně za televizi, pokud platíte. To je, řekněme, stejně obtížně odepřitelná položka jako dálniční taxa. Pro řidiče.

A pak je tu MHD, nebo vůbec HD. To je jiná káva. Za cenu roční dálniční známky si v Praze pořídíte pouhou čtvrtletní jízdenku. Roční jízdné, věc pro většinu lidí - a pro ty bez vlastního auta obzvlášť - zcela nezbytná, je čtyřikrát dražší než vstupenka na dálnici.

To podle mě není normální.

Dvakrát - a dost

Bědování nad drahotou dálniční známky dostává už úplně jiné rozměry, když si uvědomíme, že za její cenu nenatankujeme ani jednu plnou nádrž benzínu. Neboli, takových "známek" si motoristé ročně koupí u pumpy klidně dvacet a ani nemuknou, nebo jen málo. A tady jim najednou vadí tři stovky navíc, které na té dálnici propálí asi tak za hodinu jízdy?

Přirozená reakce: Za tohle máme platit? (Vedro nadzvedlo dálnici D5, červenec 2010.)
Přirozená reakce: Za tohle máme platit? (Vedro nadzvedlo dálnici D5, červenec 2010.) | Foto: Pavel Baroch

Prosím, nechme stranou kvalitu dálniční sítě i to, jak draze se u nás dálnice staví. Když jsou s cizinou srovnatelné ceny benzínu a elektřiny, dokonce i té městské hromadné dopravy, tak proč ne sazby dálničních poplatků?

V bohatém Německu mají vysokou benzínovou daň, ještě vyšší než my - a zatím žádné dálniční známky. Ve Francii, Itálii nebo Španělsku se mýto platí na mýtnicích a pro zjednodušení přepočtěme, že vychází na 150 korun za 100 kilometrů.

Takže na tu údajně drahou českou dálniční známku byste tam urazili 1000 kilometrů za rok. To je dvakrát Praha - Brno a zpět, potřetí už jen jednosměrně. Trochu málo, že?

Jezděte co nejvíc, máte placeno

A jsme u jádra věci. Ať jezdíte po dálnici jen v rámci životního pohodlí, nebo je to nezbytná součást vaší obživy, platí, že správné je platit za odvedenou službu. Žádný paušál, ale ujeté kilometry. Jihoevropský, ale svým způsobem i německý systém je spravedlivější. Proč připlácet někomu cizímu na účet za vodu, když má třikrát větší spotřebu než vy? To je blbá solidarita.

Průměrný český šofér si nekoupí desetidenní ani měsíční, ale roční známku. A tu pak "amortizuje". Jestli na 80 procent (to je to 2x Praha - Brno), nebo na 800 procent, to už nevíme.

Ale je logické, že když si někdo silnici předplatí paušálem, bude se jí snažit využívat co nejvíc. Takže dálniční známky motivují k ježdění (se všemi jeho negativními důsledky a externalitami), kdežto "výkonové" mýto naopak od ježdění odrazuje, alespoň v psychologické rovině. Prostě si občas rozmyslíte, jestli vám ta cesta autem bude stát za to. 

Zrušení známek a zavedení mýtného by samozřejmě znamenalo, že se nebude platit jen za dálnice, ale i za silnice, po kterých se dají dálnice objíždět. I to je správné. Autopohodlí něco stojí.

Správné, nebo spravedlivé

Čili: Když osobní auta neplatí mýtné, je správná cena dálniční známky nějakých čtyři, pět tisíc korun (jako roční opencard.) To by odpovídalo bratru dvěma a půl, třem tisícům kilometrů ujetých po českých dálnicích za rok, v cenách srovnatelných s jihoevropským mýtem.

Pět tisíc korun za známku by bylo správných, ale očividně nespravedlivých; k těm, co absolvují Praha - Brno třikrát do roka a dost. Rázem by bylo zjevné, že je třeba platit za skutečně ujeté kilometry. Což při dnešní, dumpingové ceně dálničních známek vůbec jasné není. Láce klame.

Luxus v nádrži

A pak je tu ještě cena jako měřítko "cennosti". Známka nepostradatelnosti, výraz užitečnosti, symbol toho, kolik se do prodávané věci vložilo úsilí. Cena, bez ohledu na daně a jiné okolnosti, by měla přece fungovat i jako důkaz toho, že něco "oceňujeme", a proto za to platíme. I podle cenovek se měří skutečná hodnota, nebo ne?

Jenže takový litr benzínu, ten v nádrži ani nepoznáte, žádnou "přidanou hodnotu" pro vás nemá, je jako vzduch. A opravdu je - také jsme si zvykli, že se bez něj nedá existovat. Pak se nemůžeme divit, že stojí víc než půllitr piva a dvakrát tolik než noviny.

Vlastně, když je benzín takové luxusní zboží, proč si nemůžeme dopřát dálniční známku za 10 tisíc? Za pojištění nebo ve značkovém servisu tolik utratíte, ani nemrknete.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bezplatnými menstruačními potřebami pro nízkopříjmové se má zabývat ministryně Schillerová, uvedl Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. Na twitterovém účtu uvedl, že Skotové tím chtějí zbořit stigma menstruace a bojovat s chudobou. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), uvedl Babiš.

"Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení," uvedl Babiš.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách. Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy