Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
27. 8. 2011 18:30

Dálniční známka za 1500 korun? Ne, za pět tisíc

Jsou věci, za které platíme bez odmlouvání, a hodně. Tak snad ještě nějakou uneseme
Kolik investujete do kilometru pohodlí?
Kolik investujete do kilometru pohodlí? | Foto: Reuters

Dálniční známka na osobní auto má podražit na 1500 korun, což je o tři stovky víc, než stojí teď. Roční dálniční známka.

Budeme mít jednu z nejdražších známek v Evropě, psaly noviny, a čtenáři se spravedlivě rozhořčili.

Já si naopak myslím, že dálniční známka je ve skutečnosti nehorázně levná a měla by zdražit ne o čtvrtinu, ale několikanásobně. Je mi jasné, že je to jen teorie a že ceny se nedají jen tak rozstřílet; přesto se to pokusím - teoreticky - vysvětlit. Myslím to, jaká cena by byla správná.

Jestli je to za vlasy přitažené, nebo ne, nechám na vás.

MHD děleno čtyřmi

1500 korun. Tolik stojí, řekněme, ještě solidní pár bot, u Vietnamců míň, jinde víc. Bosi asi nechodíte - a reptáte snad, kolik ročně utrácíte za obuv, jako že to asi bude čím dál tím víc než těch patnáct set?

A co je zbytnější statek - boty, nebo soukromá cesta po dálnici?

Zhruba patnáct set platíte ročně za televizi, pokud platíte. To je, řekněme, stejně obtížně odepřitelná položka jako dálniční taxa. Pro řidiče.

A pak je tu MHD, nebo vůbec HD. To je jiná káva. Za cenu roční dálniční známky si v Praze pořídíte pouhou čtvrtletní jízdenku. Roční jízdné, věc pro většinu lidí - a pro ty bez vlastního auta obzvlášť - zcela nezbytná, je čtyřikrát dražší než vstupenka na dálnici.

To podle mě není normální.

Dvakrát - a dost

Bědování nad drahotou dálniční známky dostává už úplně jiné rozměry, když si uvědomíme, že za její cenu nenatankujeme ani jednu plnou nádrž benzínu. Neboli, takových "známek" si motoristé ročně koupí u pumpy klidně dvacet a ani nemuknou, nebo jen málo. A tady jim najednou vadí tři stovky navíc, které na té dálnici propálí asi tak za hodinu jízdy?

Přirozená reakce: Za tohle máme platit? (Vedro nadzvedlo dálnici D5, červenec 2010.)
Přirozená reakce: Za tohle máme platit? (Vedro nadzvedlo dálnici D5, červenec 2010.) | Foto: Pavel Baroch

Prosím, nechme stranou kvalitu dálniční sítě i to, jak draze se u nás dálnice staví. Když jsou s cizinou srovnatelné ceny benzínu a elektřiny, dokonce i té městské hromadné dopravy, tak proč ne sazby dálničních poplatků?

V bohatém Německu mají vysokou benzínovou daň, ještě vyšší než my - a zatím žádné dálniční známky. Ve Francii, Itálii nebo Španělsku se mýto platí na mýtnicích a pro zjednodušení přepočtěme, že vychází na 150 korun za 100 kilometrů.

Takže na tu údajně drahou českou dálniční známku byste tam urazili 1000 kilometrů za rok. To je dvakrát Praha - Brno a zpět, potřetí už jen jednosměrně. Trochu málo, že?

Jezděte co nejvíc, máte placeno

A jsme u jádra věci. Ať jezdíte po dálnici jen v rámci životního pohodlí, nebo je to nezbytná součást vaší obživy, platí, že správné je platit za odvedenou službu. Žádný paušál, ale ujeté kilometry. Jihoevropský, ale svým způsobem i německý systém je spravedlivější. Proč připlácet někomu cizímu na účet za vodu, když má třikrát větší spotřebu než vy? To je blbá solidarita.

Průměrný český šofér si nekoupí desetidenní ani měsíční, ale roční známku. A tu pak "amortizuje". Jestli na 80 procent (to je to 2x Praha - Brno), nebo na 800 procent, to už nevíme.

Ale je logické, že když si někdo silnici předplatí paušálem, bude se jí snažit využívat co nejvíc. Takže dálniční známky motivují k ježdění (se všemi jeho negativními důsledky a externalitami), kdežto "výkonové" mýto naopak od ježdění odrazuje, alespoň v psychologické rovině. Prostě si občas rozmyslíte, jestli vám ta cesta autem bude stát za to. 

Zrušení známek a zavedení mýtného by samozřejmě znamenalo, že se nebude platit jen za dálnice, ale i za silnice, po kterých se dají dálnice objíždět. I to je správné. Autopohodlí něco stojí.

Správné, nebo spravedlivé

Čili: Když osobní auta neplatí mýtné, je správná cena dálniční známky nějakých čtyři, pět tisíc korun (jako roční opencard.) To by odpovídalo bratru dvěma a půl, třem tisícům kilometrů ujetých po českých dálnicích za rok, v cenách srovnatelných s jihoevropským mýtem.

Pět tisíc korun za známku by bylo správných, ale očividně nespravedlivých; k těm, co absolvují Praha - Brno třikrát do roka a dost. Rázem by bylo zjevné, že je třeba platit za skutečně ujeté kilometry. Což při dnešní, dumpingové ceně dálničních známek vůbec jasné není. Láce klame.

Luxus v nádrži

A pak je tu ještě cena jako měřítko "cennosti". Známka nepostradatelnosti, výraz užitečnosti, symbol toho, kolik se do prodávané věci vložilo úsilí. Cena, bez ohledu na daně a jiné okolnosti, by měla přece fungovat i jako důkaz toho, že něco "oceňujeme", a proto za to platíme. I podle cenovek se měří skutečná hodnota, nebo ne?

Jenže takový litr benzínu, ten v nádrži ani nepoznáte, žádnou "přidanou hodnotu" pro vás nemá, je jako vzduch. A opravdu je - také jsme si zvykli, že se bez něj nedá existovat. Pak se nemůžeme divit, že stojí víc než půllitr piva a dvakrát tolik než noviny.

Vlastně, když je benzín takové luxusní zboží, proč si nemůžeme dopřát dálniční známku za 10 tisíc? Za pojištění nebo ve značkovém servisu tolik utratíte, ani nemrknete.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Zákaz zakrývání tváře na demonstracích je neústavní, rozhodl soud v Hongkongu

Hongkongský nejvyšší soud v pondělí označil kontroverzní zákaz zakrývání tváře při demonstracích, který zavedla místní vláda v říjnu, za neústavní a neúměrný situaci. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ústavního soudu je zákaz neslučitelný se základním zákonem, tedy "miniústavou", na jejímž základě se bývalá britská kolonie vrátila v roce 1997 pod čínskou správu, píše Reuters.

Významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong na Twitteru napsal, že verdikt je "vzácným vítězstvím" protestujících.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zákaz oznámila 4. října na základě výjimečných pravomocí pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Demonstranti se ale posléze zákazem často neřídili.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Střelec se vloupal na zahradu

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, tři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 SELČ). Podle policie se střelec vloupal na zahradu a začal pálit do lidí, kteří na večírku sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela, podezřelý z místa činu utekl.

Zdroj: Zahraničí
před 43 minutami

Policie ve Francii zatkla amatérského atleta. Muž podle ní za pět let zapálil nejméně 900 aut

Francouzská policie zatkla muže, kterého podezírá, že je sériovým žhářem a v posledních pěti letech zapálil v Alsasku nejméně 900 aut. Podle úřadů způsobil škodu za nejméně 8,5 milionu eur (217 milionů Kč), informovala místní média. Podle alsaského tisku se muž k činům přiznal a uvedl, že se cítí sklesle, ale že se mu ulevilo.

Zadrženému je 33 let, na vysoké úrovni se věnuje běhu na krátké tratě a několikrát se díky svým úspěchům dostal na sportovní stránky lokálních novin a do televize. Amatérskému sportovci bez záznamu v trestním rejstříku hrozí deset let vězení a pokuta ve výši 150 tisíc eur (3,8 milionu Kč). Úřady nařídily jeho psychiatrické vyšetření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy