Na rozdíl od nesvobodných Bělorusů Ukrajinci zcela demokraticky rozhodli o 450 nových členech ukrajinského parlamentu. Podle prvních svědectví mezinárodních pozorovatelů jsme tak byli svědky nejdemokratičtějších postsovětských voleb, vynecháme-li pobaltské členské země EU.
Už toto je jistě nezanedbatelný výsledek relativně nedávné oranžové revoluce.
Ukrajinský parlament bude fungovat podle nových ústavních pravidel, která byla schválena v prosinci 2004. Tato ústavní reforma prodloužila volební období na pět let, ale především posílila roli parlamentu ve vztahu k prezidentovi. Při sestavování nové vlády tak bude více záležet na podpoře nadpoloviční většiny poslanců než na moudrém úsudku prezidenta, jehož pravomoci však nadále zůstávají relativně silné v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
I když ještě nejsou k dispozici přesná konečná čísla, výsledky voleb jsou zřejmé. Podle všeho může mít na první pohled nejvíce radosti kdysi poražený proruský prezidentský kandidát Viktor Janukovyč, jehož Strana regionů těsně zvítězila před Blokem Julije Timošenkové. S několikaprocentním odstupem poté následuje strana prezidenta Viktora Juščenka Naše Ukrajina.
Juščenko a Timošenková spolu?
Jak je však známo, faktickým vítězem voleb není ten, kdo získá nejvíce hlasů, ale ten, kdo sestavuje vládu.
V tomto ohledu nejsou Janukovyčovy vyhlídky až tak optimistické. Zatím se zdá, že jeho chvíle by mohla přijít pouze v případě, zkrachuje-li jednání bývalých vůdců oranžové revoluce Juščenka a Timošenkové.
I jejich spolupráci však komplikuje několik faktorů. Zřejmě nejmenším problémem zůstává, že obě (z mnoha pohledů výrazné!) tváře oranžové revoluce budou potřebovat třetího do party. Ten se však přímo nabízí. Svoji připravenost podpořit takovou vládu již vyjádřil předseda čtvrté nejúspěšnější Socialistické strany Alexandr Moroz, který stál na straně oranžové revoluce a ve druhém kole prezidentských voleb odstoupil ve prospěch Juščenka. Program socialistické strany se sice v lecčems rozchází s liberálními vizemi Juščenka a především Timošenkové, ale strana se po revoluci očistila od radikálů a hlásí se k evropskému sociálně demokratickému ideálu. Moroz se navíc zdá být spolehlivým partnerem.#reklama
Zřejmě větší problémy nastanou při vyjednávání mezi Blokem Timošenkové a Naší Ukrajinou. Timošenková, které bychom mohli upírat ledacos, rozhodně však ne velké ambice, bude jistě tvrdě usilovat o post premiérky, ze kterého byla již jednou v září 2005 po rozporech uvnitř porevoluční vlády odvolána. Tehdy vyvrcholily animozity, které panovaly mezi "nejhezčí premiérkou světa" a některými Juščenkovými spolupracovníky, které při odchodu Timošenková obvinila z korupce. Podle prvních vyjádření stranických lídrů se však zdá, že Janukovyčovo vítězství spíše stmeluje liberální síly.
Rusko ztrácí sílu
V souvislosti s volbami na Ukrajině je zajímavé povšimnout si rozdílného chování regionálního hegemona Ruska.
Zatímco v prezidentských volbách Rusko velmi výrazně a hlasitě stranilo Janukovyčovi, v parlamentních volbách se ruský hlas v podstatě vytratil. Zatímco asi nikoho nepřekvapí, že Juščenkovi radili bývalí spolupracovníci prezidenta Clintona John Podesta a Michael McCurry, je mnohem zajímavější, že i Janukovyč zanevřel na experty z východu a využil služeb Paula Manaforta, který řídil republikánské kampaně prezidentů Reagana a George Bushe seniora.
O Janukovyčovi můžeme obecně říci, že poněkud "zoranžověl" a dnes například mluví o možné spolupráci s EU. Pro Rusy už tak není osobou, na niž by upínali své slábnoucí geopolitické naděje. Přestože na Východ mířená politika EU a rozšiřování NATO jsou podle expertů v přímém rozporu s geopolitickými zájmy Ruska v blízkém pohraničí, vše nasvědčuje tomu, že po Pobaltí a jižním Kavkazu ztrácí Rusko pomalu svůj vliv i na Ukrajině. O to důležitější pro západně orientované ukrajinské politiky bude, aby se pokusili překlenout rozdíl mezi proevpropskou západní a proruskou východní Ukrajinou.
Autor je výzkumný pracovník, Ústav mezinárodních vztahů v Praze. Specializuje se na sledování bezpečnostní situace v post-sovětském světě.