Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
13. 1. 2023 11:11

Trump si přivlastnil zahraniční politiku USA. Republikáni by si ji měli vzít zpět

Doufejme, že pokračování Trumpovy prezidentské show bude svobodný svět ušetřen. V jeho případném souboji s Ronem DeSantisem o kandidaturu do Bílého domu bychom měli všechny důvody držet palce floridskému guvernérovi.
Putin? To je ten autoritářský obsluhovač benzinové pumpy? (Floridský guvernér, republikán Ron DeSantis.)
Putin? To je ten autoritářský obsluhovač benzinové pumpy? (Floridský guvernér, republikán Ron DeSantis.) | Foto: Profimedia

Americké kongresové a guvernérské volby loni v listopadu přinesly dvě vzájemně provázaná překvapení. Zaprvé nečekaně slabý výsledek republikánů. A zadruhé fakt, že jedním z důvodů tohoto jevu byl exprezident Donald Trump. Mnozí jeho favorité ve volbách propadli, protože je odmítli středoví voliči. Trump sice i tak zůstává lídrem Republikánské strany, jeho akcie ale zřetelně poklesly. Jako stranický nominant na příští souboj o nejvyšší úřad už není nezpochybnitelný. A nic na tom nemění ani fakt, že on sám už před dvěma měsíci ve velkém předstihu kandidaturu oznámil.

Foto: Aktuálně.cz

Lze to naopak vyložit i jako jakýsi "preventivní úder", jímž se snaží zastrašit ty, kdo by ho mohli ohrozit. Konkrétně floridského guvernéra Rona DeSantise, který jej už před listopadovými volbami přeskakoval v některých průzkumech a od té doby to je, jak v minulých dnech upozornil zpravodajsko-analytický web Fivethirtyeight.com, pravidlem. V souboji jeden na jednoho DeSantis Trumpa poráží.

Třebaže nevíme, zda bude floridský guvernér kandidovat. A nevíme ani, kdo by pak byl jeho demokratickým soupeřem (zatím by to vypadalo na obhájce Bílého domu prezidenta Bidena), není od věci nastínit, jakým by DeSantis mohl být prezidentem. Nebo ještě přesněji, jak vypadala jeho zahraniční politika.

Je to zajímavá a důležitá otázka. Trump si přivlastnil a do značné míry změnil předchozí dlouholetou linii republikánských vlád. Rozlomil konsenzus ohledně role Ameriky ve světě, ohledně hodnoty a významu mezinárodních aliancí a také ve věci toho, kde a proč se USA mají vojensky angažovat.

Na DeSantisovi by tak bylo, aby tyto oblasti nově definoval. Za republikány a jako případný prezident i za Spojené státy. V amerických médiích se tak už objevila řada textů, například před pár dny v listu New York Times, které toto téma rozebírají. A v zásadě se shodují, že s DeSantisem by zahraniční politika USA byla méně rukojmím jednoho muže, než se tomu stalo za Trumpa. Vrátila by se k větší předvídatelnosti.

Každý z jiného těsta

DeSantis by přišel do Bílého domu s velmi odlišným zázemím, než jaké měl Trump. Ten do politiky vtrhl z byznysu a jeho základní přístup byl transakční. Provozoval v zásadě výměnné obchody, řídil se instinkty a boural normy. DeSantis má ve srovnání s tím v podstatě konvenční profesní životopis.

Studoval historii na Yale, práva na Harvardu, pracoval u námořnictva, nejdříve na Guantánamu a pak v Iráku. Stal se také prokurátorem na ministerstvu spravedlnosti. Předtím, než byl zvolen floridským guvernérem, strávil šest let v Kongresu, kde byl členem zahraničního výboru a předsedou podvýboru pro národní bezpečnost. Je tak vlastně zástupcem národněbezpečnostního establishmentu, proti kterému se Trump tolik vymezoval a kterému dal podezřívavou nálepku "Deep State".

Floridský guvernér je i osobnostně jinak ustrojen. Podle amerických médií mu v politice příliš nezáleží na tom, co si o něm kdo myslí, ani mediální obraz prý pro něho není důležitý. Zajímá ho věcný výsledek jednání spíše než to, jak věci vypadají. "Pokud by si jej chtěl některý světový lídr získat lichotkami, dostalo by se mu nejspíš chladné odezvy," charakterizoval DeSantise list Washington Post v jasné narážce na to, že na Trumpa pochvalné lechtání jeho ega naopak velmi dobře funguje.

Floridský guvernér je v mnoha ohledech standardním republikánem. Podporuje armádu a také projekci americké síly ve světě. Kritizoval sice syrské angažmá demokrata Baracka Obamy, s předchozími americkými zásahy v Afghánistánu a v Iráku, které začaly s Georgem W. Bushem, byl ale srozuměn.

V tomto smyslu se podobá, jak míní Washington Post, například Mikeu Pompeovi, který byl Trumpovým ministrem zahraničí. A jenž holdoval intervencionismu podstatně více než jeho šéf. Podobně jako Pompeo či John Bolton, který byl Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost, by ani DeSantis nechtěl - na rozdíl od výhrůžek republikánského exprezidenta - vystupovat z NATO a rozvolňovat další aliance.

Transatlantický smír, s. r. o.

Což však neznamená, že transatlantičtí spojenci by měli očekávat jen vlídně nastavenou tvář a ruku nabídnutou ke spolupráci. I s prezidentem DeSantisem by to v některých otázkách mezi USA a Evropou jiskřilo. Už proto, že jako tvrdý odpůrce současného íránského režimu DeSantis zásadně odmítal dohodu o kontrole jaderného programu, kterou za spolupráce evropských zemí uzavřel  Barack Obama.

O to více a razantněji však floridský guvernér podporuje Izrael, v čemž se naopak poměrně zpátky drží Evropská unie. Připomeňme, že DeSantis už jako kongresman předložil zákon, na jehož základě by byla přesunuta americká ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jako prezident by se také nepochybně vrátil k republikánské skepsi ohledně možnosti ovlivňovat klimatickou změnu. A v přístupu k Číně by patrně bral na spojence podobně malý ohled, jako to dělal Trump.

Jen by pravděpodobně dokázal být efektivnější. Republikánský exprezident používal tvrdou rétoriku, ale v praxi proti Pekingu uplatnil pouze nová cla, což navíc zpětně poškodilo americké vývozce. Zatímco DeSantis už v rámci guvernérských pravomocí přikročil k několika tvrdým krokům. Podepsal například zákon, podle kterého musí velké firmy podnikající na Floridě transparentně deklarovat své případné kontakty v Číně. Floridské univerzity musí zase obdobně vykazovat případné dotace odtamtud. A jeden z účinných vlivových pekingských nástrojů - takzvaný Konfuciův institut - byl z DeSantisova rozhodnutí z floridských univerzit rovnou vykázán.

Ke schválení má pak floridský guvernér připraven zákon, podle kterého si čínské subjekty nebudou smět na Floridě kupovat pozemky a nemovitosti. "Není v zájmu Floridy, aby zde Komunistická strana Číny vlastnila půdu," uvedl k tomu DeSantis.

Vzhledem k aktuální situaci v Evropě, kde Rusko před rokem rozpoutalo agresivní válku proti Ukrajině, jsou samozřejmě mimořádně zajímavé DeSantisovy postoje právě v této věci. Opět platí, že jsou čitelnější, než co jsme zažili s Trumpem. A že jeho případné prezidentství by bylo v tomto ohledu předvídatelnější.

Už jako kongresman po Putinově anexi Krymu podporoval vojenskou pomoc pro Kyjev. Na rozdíl od Trumpa, který má pro Kreml zvláštní slabost (a který útok na Ukrajinu označil za "geniální a chytrý" tah), DeSantis ruského prezidenta kriticky odsoudil. Podle jeho mínění se Putin, kterého už předtím nazval "autoritářským obsluhovačem benzinové pumpy", přepočítal, když se vypravil proti národu, který je odhodlán "nesmiřitelně vzdorovat".

Na rozdíl od Trumpa, který opakovaně populisticky manévruje s vojenskou a finanční podporou Ukrajiny podle toho, jak se mu to zrovna hodí v jeho domácí politice, by se v případě DeSantise daly očekávat jasné postoje. Jeho dosavadní kroky a názory ukazují, že by se ohledně Ukrajiny naopak postavil proti izolacionistické frakci v Republikánské straně, jejíž členové nyní v Kongresu avizují omezení či úplné zastavení podpory Kyjeva.

Byli jsme varováni

Všechno výše diskutované je samozřejmě předčasné. Jak už bylo řečeno, zatím ani nevíme, zda bude DeSantis kandidovat a zda by pak uspěl i v souboji o Bílý dům. Jenže nikdy není brzo vědět, co může přijít. Na začátku roku 2016, kdy se prakticky všichni (včetně autora tohoto textu) shovívavě smáli možnosti, že by se reklamní magnát a televizní bavič Donald Trump mohl stát prezidentem, se politolog Thomas Wright pokusil odhadnout, jaká by mohla být jeho zahraniční politika.

"Je hluboce nespokojený s americkými vojenskými aliancemi a má pocit, že Spojené státy mají ve světě příliš mnoho závazků. Má pocit, že Amerika je znevýhodněna v globální ekonomice. Sympatizuje se silnými autoritáři. Neusiluje o nic menšího než o konec liberálního pořádku pod vedením USA a o vyvázání Ameriky z jejích mezinárodních závazků," popsal Wright více než rok před Trumpovým zvolením, oč by v Bílém domě usiloval.

Doufejme, že pokračování Trumpovy show bude svobodný svět ušetřen. V jeho případném souboji s DeSantisem bychom měli všechny důvody držet palce floridskému guvernérovi.

Video: Trump se ho bojí nejvíc. "A teprve jsem začal bojovat," říká guvernér Floridy Ron DeSantis (10. 11. 2022)

Trump se ho bojí nejvíc. „A teprve jsem začal bojovat,“ říká guvernér Floridy Ron DeSantis. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Při sesuvech půdy v jižním Peru zemřelo nejméně 36 lidí

Nejméně 36 lidí zemřelo v jižním Peru při sesuvech půdy, které byly způsobeny vytrvalými dešti. Uvedla to agentura AP s odvoláním na místní úřady.

Wilson Gutiérrez, představitel civilní obrany v okrese Mariano Nicolás Valcárcel, řekl místnímu rádiu, že v odlehlé části okresu bylo nalezeno 36 těl. Mezi mrtvými je pět lidí z dodávky, kterou strhl do řeky příval bahna.

V důsledku povodní a sesuvů půdy je podle civilní ochrany neobyvatelných 630 domů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Dálnici D5 na Tachovsku uzavřela ve směru na Prahu nehoda dodávky

Dálnici D5 u Boru na Tachovsku uzavřel v úterý ráno zhruba na hodinu ve směru na Prahu na 127. kilometru náraz dodávky do svodidel. Později byl provoz částečně obnoven. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a policie. Podle policistů jsou na místě zranění.

Nehoda se stala kolem 05:00. Doprava byla nejprve odkloněna na Exitu 128 Bor až po Exit 119 Benešovice. Po 06:00 oznámilo ŘSD, že je už dálnice průjezdná jedním pruhem a netvoří se kolony.

Zdroj: ČTK
Další zprávy