České matky zůstávají se svými dětmi doma častěji a déle než ženy v jiných vyspělých zemích (podle statistik OECD jsou za nimi nejen profesně velmi aktivní Švédky, Slovinky či Holanďanky, ale třeba i Slovenky, Bulharky, Polky či Řekyně).
Někteří v tom jednoznačně vidí přednost, kterou navíc podporuje zdejší sociální systém (Evropská komise doporučuje, aby ženy v zemích EU měly nárok minimálně na osmnáct týdnů mateřské dovolené. V České republice je to 28 týdnů - výjimečně 37 týdnů, pokud žena porodí více dětí najednou - a na ní pak navazuje placená dovolená rodičovská až do čtyř let věku dítěte). Jsou přesvědčeni, že pro dítě je nejlepší, když se mu dostává celodenní mateřské péče co nejdéle.
Jak to jinde v EU
Francie - mateřská dovolená 16 týdnů, 26 týdnů u třetího dítěte, omezená rodičovská do tří let věku dítěte;
Německo - mateřská 14 týdnů včetně šesti týdnů před narozením dítěte;
Švédsko - mateřská 18 měsíců, z toho minimálně dva měsíce musí převzít druhý rodič;
Dánsko - mateřská 18 týdnů, rodičovská 32 týdnů;
Norsko - mateřská devět týdnů, rodičovská 49 týdnů
Belgie - mateřská 15 týdnů, rodičovská tři měsíce;
Velká Británie - mateřská 39 týdnů, rodičovská 13 týdnů;
Rakousko - mateřská 20 týdnů, rodičovská do tří let věku dítěte, omezena příjmem rodiny;
Slovensko - mateřská 28 týdnů, 37 týdnů pro svobodnou matku nebo matku, jíž se narodily dvě a více dětí, rodičovská dovolená do tří let věku dítěte.
Zdroj. MPSV (2008)
/>Kritici na druhou stranu tvrdí, že několikaletý pobyt na mateřské, resp. rodičovské dovolené ženy znevýhodňuje - zejména ty s vyšší kvalifikací ztrácejí kontakt s děním ve svém oboru a tím vyhlídky na dobré zaměstnání. Nechybějí ani hlasy, že stát by měl dobu, během níž podporuje matky s dětmi, zkrátit.
Chci se rozhodnout sama
Novinářka Alice Tejkalová, matka ani ne rok starých dvojčat, je ovšem toho názoru, že rozhodnutí, zda chce žena zůstat doma, či jít co nejdříve do práce, je především na ní samotné.
„Jsem vděčná za to, že žiju v zemi, kde se nechodí do práce po šestinedělí a kde, když chcete, můžete zůstat alespoň s minimální finanční podporou doma s dětmi do čtyř let jejich věku. Na druhé straně podporuju kohokoliv, kdo se rozhodne si tu dobu zkrátit, ale irituje mě, pokud on nepodporuje mě a ještě argumentuje tím, že tak činí pro mé dobro. Jsem dostatečně svéprávná na to, abych o svém dobru rozhodla sama," napsala ve svém blogu na Aktuálně.cz.
| Alice Tejkalová: Nechte český systém mateřské a rodičovské na pokoji |
Hana Brixi, poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN, též matka dvou dětí, nabízí ovšem ještě jeden zajímavý úhel pohledu. Z údajů OECD totiž vyplývá přímá úměra mezi zaměstnaností matek a počtem dětí, které mají: Země s vyšší porodností mají také vyšší zaměstnanost matek.
"Mezi vyspělými zeměmi je u nás zvláště pozoruhodné, že pracuje pouze 12 procent žen s dítětem ve věku do tří let. Tak nízkou hladinu zaměstnanosti matek s malými dětmi nemá žádná jiná vyspělá země. Zaměstnanost matek s dítětem do tří let pod 20 procenty má pouze Maďarsko a Slovensko. A to jsou také země s velmi nízkou porodností," upozorňuje Brixi ve svém blogu.
Analytička Světové banky Brixi má za to, že stát by měl tento trend pečlivě analyzovat. „Znalost skutečného stavu by nám možná pomohla nasměrovat veřejné výdaje a úlohu státu ve vztahu k porodnosti a podpoře rodin s dětmi efektivnějším směrem než doposud. Směrem, který by ženám, pokud chtějí, třeba lépe umožnil spojit své zaměstnání s rolí matky. Směrem, který by rodinám usnadnil rozhodnutí rodičovství a další dítě. Tento směr by možná učinil naši společnost vyváženější a do budoucna také posílil náš důchodový systém," míní Brixi.
| Hana Brixi: Mají ženy více dětí, když mohou pracovat? |
A co si o tom myslíte Vy? Mají být ženy s dětmi doma co nejdéle, a teprve pak se starat o svoji profesní kariéru? A jakou roli v tom má sehrávat stát?
