Jako tehdejší studenti FAMU jsme měli možnost koupit si lístek na balkón, a tak jsem toho využil a na vzácné představení vyrazil.
Už program sliboval mimořádný večer. Známé osobnosti na jeho stránkách hovořily o Siru Peterovi jako o jednom z nejzábavnějších lidí na světě. Anglicky mluvícím světě.
Zkrátím to: Jako neznalý angličtiny jsem první část představení doslova protrpěl. Sir Peter seděl uprostřed prázdného jeviště na barové stoličce a vyprávěl. Publikum co chvíli propukalo v hlasitý smích, čas od času se ozval potlesk. Já pochytil v té první části jasně jenom slovo Gorbačov. Později ještě Reagan, ale to už jsem si tak jistý nebyl. Cítil jsem se zahanbeně, protože jestli mám z něčeho hrůzu - je nerozumět. Neporozumění je moje noční můra.#reklama
Možná je chyba na mojí straně i tentokrát, když opět nerozumím, ačkoli ostatní publikum - zdá se - chápe.
Členy Rady pro lidská práva OSN se stávají známí zastánci lidských práv Čína a Kuba. Nerozumím.
Lidé stále jezdí s manuální převodovkou, i když existuje automatická. Nerozumím.
Strana, která vždycky lhala, a když mohla, tak zavírala, mučila, vyháněla a vraždila, náhle prý MÁ ŘEŠENÍ. Nemá pochopitelně žádné řešení, jenom lže dál. A s graficky nejpovedenější kampaní. Prvotřídní výtvarná práce. Nechápu jenom cynismus nebo hamižnost těch grafiků, že propůjčují komančům svůj talent. Je jim patnáct? Jsou po lobotomii? Nerozumím tomu.
I sociální demokrati přitvrdili. Kdo na světě by nechtěl, to co oni? Hesla, inspirovaná pravděpodobně Neználkem ve Slunečním městě, slibují hory doly.
Když Petr Čtvrtníček vytiskl "senátorské" volební plakáty svému kamarádovi Mikulášovi: "Volte mě! Jsem váš kandidát a kamarád!! BOTY BUDOU ZADARMO!!", byl to fór. Dnes se nám podobné vtipy servírují ve vší vážnosti. Ti, kterým slibují BEZPLATNÉho cokoli, neslyšeli nikdy to milé slovo DANĚ?
Moje maminka někdy před dvaceti lety říkala: "Kde jsou všichni ti komunisti? Já nevím o nikom, kdo jim věří." Ale po těch letech nesvobody už to bylo všechno tak promíchané, že vše fungovalo - s bratrskou pomocí našich okupantů - jaksi samopohybem.
Vzpomínám si na tehdejší vtip, jak babička vejde do kanceláře tajemníka KSČ a pozdraví: "Heil Hitler!"
"Ale babi, to jste si spletla dobu. Zdravíme se: Čest práci!"
"Dobu jsem si možná spletla, ale tebe si, chlapče, pamatuju!"
Nerozumím, kam se ztratila paměť.
Tehdy s Ustinovem byla chyba jednoznačně na mojí straně. Věděl jsem to, když jsem jako spráskaný pes o pauze mizel z divadla. Teď se odejít jen tak nedá. A kde je chyba? Chci, aby se nám nelhalo. Chci od politiků věcnost, trochu duchovního rozměru, touhu po spravedlnosti a pokoru k budoucnosti. Chci, aby schopní a talentovaní lidé nepomáhali komunistům k moci.
Co chcete Vy?
