V pátek Praha zažije o hodně jinou Čínu, než jaká je nám poslední roky oficiálními místy předkládána. Ne tu oficiální, komunistickou, se kterou chceme bez ohledu na porušování lidských práv v Číně čile rozvíjet obchody. Konceptuální umělec světového významu Aj Wej-wej představí svůj Zvěrokruh, dvanáct zvířecích hlav.
Inspirovány byly plastikami z období císaře Čchien-lunga z dynastie Čching v Pekingu. Navrhli je dva evropští jezuité pro Zahradu dokonalého jasu (Jüan-ming-jüan). Originály soch pak byly ukradeny během opiových válek v roce 1860. Tehdy byl Starý letní palác císaře Čchien-lunga vyrabován anglickými a francouzskými vojáky.
Aj Wej-wej bude v pátek diskutovat v posluchárně pražské Filozofické fakulty. Původně se akce měla odehrát v Knihovně Václava Havla, ale zájem byl příliš velký. V sobotu bude promítán dokument o Aj Wej-wejovi Bez omluvy v pražském Studiu Hrdinů. Film získal Zvláštní cenu poroty na festivalu Sundance. Český divák ho zná díky festivalu Jeden svět.
Ajova výstava je jeho dárkem k 220. výročí založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, předchůdkyně pražské Národní galerie. V roce 2017 by měl Aj Wej-wej vytvořit dílo speciálně pro NG. Debatu s umělcem, který v nesvobodné Číně bojuje za svobodu, bude moderovat ředitel NG Jiří Fajt. Ten Jiří Fajt, kterému prezident Miloš Zeman odmítl podepsat profesuru. (Evidentně proto, že ho Fajt kritizoval během jeho kampaně na Hrad.) I to má svoji celkem srozumitelnou symboliku v českém aktuálním dění.
Aj Wej-wej patří mezi umělce, kteří jsou čínským režimem pronásledováni za hájení lidských práv. V roce 2011 strávil tři měsíce ve vězení na neznámém místě. Zmizel ze světa. Uvěznění bylo nezákonné. Režimu překáží, má obrovský vliv, využívá média, jako je Twitter i další sociální sítě. V Číně ho uznávají miliony příznivců, je tvrdohlavým kritikem vlády. Stal se symbolem odporu k čínskému režimu. V roce 2011 ho britský časopis Art Review zvolil nejvlivnější uměleckou osobností roku.
Pro nás tedy skutečně do Prahy přijíždí "jiná Čína", nezemanovská, nezaorálkovská. Nejen v tom může být dnes Aj Wej-wej v Česku chápán jako provokace, opak místního trendu. V poslední době se intenzivně zastává uprchlíků. Jako koncept art můžeme chápat i skutečnost, že si otevřel ateliér na řeckém ostrově Lesbos, tedy v bráně, skrze niž do Evropy přicházejí uprchlíci.
Provokatér se srdcem
Značně protichůdné reakce vyprovokoval i svým dalším konceptuálním podnikem. Nechal se vyfotit ve stejné poloze, v jaké byl na tureckém pobřeží nalezen utonulý syrský chlapec Ajlan Kurdí. Fotografie jeho těla pak obletěla svět. Ajlan se loni v září utopil s bratrem a matkou. Utíkali přes Egejské moře, aby získali azyl v Kanadě. Otec Ajlana se pak vrátil do Sýrie. Aj Wej-wej se nechal takto vyfotit na Lesbu.
Hlavní výtka namířená proti umělci zněla: zneužívá neštěstí uprchlíků, aby na sebe upozornil, ve svůj prospěch. Ajův celý předchozí život ovšem ukazuje opak: smrt dítěte mu není lhostejná a burcuje Západ, aby nezůstal netečný. Na Lesbu se chystá vytvořit pomník na památku uprchlíkům z plovacích vest.
Před týdnem odmítavě zareagoval na nové imigrační zákony v Dánsku. Oznámil, že jeho díla budou stažena ze všech dánských galerií. Nesouhlasí s tím, aby žadatelům o azyl byly státem zabavovány šperky a cennosti. Pozoruje na vlastní oči uprchlický proud, soucítí s příchozími, upozorňuje, že jsou mezi nimi kojenci, děti, těhotné ženy, zmrzačení lidé.
Postoj Aj Wej-weje se diametrálně liší od postojů většiny české veřejnosti. Mohl by být po česku označen za "sluníčkáře". Dost možná by se mu to i líbilo. Do Česka v něm přijíždí nejen "jiná Čína", ale také jiný, zde menšinový pohled na uprchlickou krizi. Ve čtrtek večer Aj zabalil hlavy Zvěrokruhu do "zlatých" tepelných fólií, jaké dostávají z moře vylovení uprchlíci od záchranářů jako ochranu před podchlazením. Udělal ze soch uprchlíky a učinil to na protest proti oficiální české uprchlické politice...
Čínský umělec se věnuje vztahu modernity ke kořenům společnosti. Zajímá ho vazba mezi divoce se rozvíjející Čínou a její dávnou minulosti. Potěšující fakt: právě odtud vyvěrá Ajova potřeba zastávat se obyčejných Číňanů, usilovat o jejich svobodu, o jejich práva, ale taky se zastávat lidí, kteří prchají přes moře pryč z pekla. Pozvání Aj Wej-weje do Prahy je cenné i v tomto smyslu.
