O ztřeštěných nápadech amatérských cestovatelů a jejich koncích slýcháme pravidelně. Nejnovější smutná zpráva přišla ze souostroví Andamany a Nikobary v Indickém oceánu. Zvídavý Američan se vydal za kmenem Sentinelců, žijícím v absolutní izolaci na odlehlém ostrově. Chtěl prozkoumat život lidí, kteří se brání veškerým stykům s cizinci. Byl sám. Po vylodění začaly vzduchem létat šípy, domorodci ho zajali, svázali lanem, odvlekli a později bezvládné tělo pohodili na břeh moře.
Jaké představy měl o setkání s kmenem, který žije jako v době kamenné, a jaké svědectví chtěl přinést, se už nedozvíme. Zpětně se jeho nápad zdá hloupý a nezodpovědný.
V létě obletěla svět zpráva o dvou amerických cyklistech, kteří vyrazili na cestu kolem světa na kolech a chtěli demonstrovat trochu naivní myšlenku, že lidé jsou v principu všude dobří. Projeli Evropu, Afriku a směřovali na východ. Zemřeli letos v létě 369. den své cesty v Tádžikistánu, když je úmyslně srazilo auto, k útoku se přihlásil Islámský stát. Oba byli na místě mrtví, spolu s nimi zahynuli další dva cyklisté z Nizozemska a Švýcarska.
Na svou vizi o nezkaženém světě doplatila také italská umělkyně a performerka Giuseppina Pasqualino di Marineová, která se rozhodla stopovat sama ve svatebních šatech z Itálie do Palestiny. Bohužel byla v Turecku znásilněna a zabita, její nahé tělo našli jihovýchodně od Istanbulu. Pachatele pak dopadli s jejím mobilním telefonem v ruce.
Vášnivé diskuse rozpoutala nevydařená cesta a únos dívek Hanky a Tonči v pákistánském Balúčistánu. Příběh měl naštěstí dobrý konec. V zajetí strávily dva roky, než se je české diplomacii ve spolupráci s mezinárodními organizacemi podařilo osvobodit. Vysloužily si řadu odsudků a posměšků: mnozí Češi se vztekali, že stát vůbec uvažuje o zaplacení výkupného, protože si za všechno mohou samy.
To je několik příkladů cest, které se nevydařily. Plyne z toho ale nutně, že bychom měli raději zůstat za pecí, jak navrhuje mnoho českých diskutérů v nekonečných vláknech pod články o těchto událostech? Jsou cestovatelé blázni, kteří se honí za slávou a v touze po zviditelnění podnikají čím dál riskantnější projekty?
Pravda je někde uprostřed. O fatálních příbězích je samozřejmě vždycky slyšet nejvíc, přestože cest bez následků je tisíckrát tolik. Zatímco část populace uspokojí "bezpečná" dovolená na chalupě, u moře a tu a tam nějaký cyklovýlet nebo horská túra, jiní mají exotické cíle a poznávání jako náplň, poslání nebo jen touží po adrenalinu.
Pokud se takový výlet povede a cestovateli se podaří dostat do nebezpečných nebo neprozkoumaných míst a vrátí se s originálními zkušenostmi, většinou je publikem oslavován. Ne-li jako Hanzelka a Zikmund. Pokud ovšem výprava selže, přichází nakládačka z gauče českého rozumbrady.
Touha po nových zážitcích a poznání neprozkoumaného je dobrodružným povahám vlastní od nepaměti. A patří spíš mezi ty dobré lidské vlastnosti. Bez odvážných dobrodruhů se zdánlivě sebevražednými nápady by nikdy nebyly objeveny nové kontinenty, civilizace by stagnovala. Je ale potřeba dodat, že hranice mezi odvážnou a přínosnou cestou za dobrodružstvím a ryzím šílenstvím, které si koleduje o průšvih, je někdy velice tenká.
V posledních letech se totiž výrazně rozšířila skupina těch, kteří riskují příliš, dají se strhnout snahou o popularitu na sociálních sítích a hazardují kvůli nebezpečným záběrům a snímkům. Nepromyšleně, hloupě a zbytečně. A tam už nejde o nové poznatky, ale čiré bláznovství. Na to smrtelně doplatili třeba tři známí youtubeři, kteří zahynuli u vodopádů Shannon Falls na západě Kanady. Nebo Čech, který ignoroval ceduli o zákazu vstupu při focení u vodopádu na thajském ostrově Ko Samui.
