Jan Šnaidauf | Komentáře
30. 4. 2006 0:01

Egypťané říkají: Dost!

Vládní režim v Egyptě je značně autoritářský a nejedná v rukavičkách s těmi, kterým se to nezamlouvá a dávají svou nelibost otevřeně najevo.
Jan Šnaidauf, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Jan Šnaidauf, analytik Asociace pro mezinárodní otázky | Foto: Aktuálně.cz

Důvodů pro odmítavý postoj vůči vládě přitom není málo.

Prezident Husní Mubárak, bývalý generál letectva, je v úřadě od roku 1981, kdy byl zavražděn jeho předchůdce Anwár as-Sádát. Tehdy následovalo vyhlášení výjimečného stavu, který trvá dodnes. Jeho součástí jsou rozšířené pravomoci policie, cenzura a striktní zákaz nepovolených aktivit, jako jsou demonstrace, ale i třeba existence nezávislých nevládních organizací.

V zemi, kde se během 25 let nevystřídá hlava státu a navíc platí výjimečný stav, není podle našich demokratických měřítek něco v pořádku.

Vláda se vždy tvrdě vypořádávala se všemi, kdo nesli podíl na teroristických útocích proti turistům, což bychom jí snad nemuseli mít tolik za zlé. Se stejnou vehemencí se však neváhala obrátit ani proti kritikům, kteří se "provinili" pouhým otevřeným nesouhlasem.

Foto: Aktuálně.cz

Represe a zatýkání byly pravidlem - odhady hovoří až o 30.000 osobách vězněných z politických důvodů - a výjimkou nebyly ani případy zmizelých osob, mučení nebo mimosoudních poprav. Samotná mohutná budova ministerstva vnitra v Káhiře budí hrůzu kolemjdoucích.

V roce 2003 se zdálo, že by se s určitým uvolněním politického ovzduší přeci jen mohlo zablýsknout na lepší časy. Další prodloužení výjimečného stavu tuto naději definitivně zhatilo. Někomu přeci jen začala docházet trpělivost. Nutno říci, že zdaleka ne všem: v Egyptě převažuje obyvatelstvo roztroušené po venkově a menších městech, které zápasí s životními problémy a na politickou angažovanost mu nezbývá vůle ani energie. Svoji roli přitom samozřejmě hraje i nedostatečná informovanost a špatná úroveň vzdělanosti.

Bastiony nesouhlasu jsou proto především velká centra - Káhira a Alexandrie, i zde však jen relativně úzký okruh vzdělaných lidí a mládeže, často označovaný za intelektuální elitu. Jsou to ti, kteří v prosinci 2004 založili Egyptské národní hnutí pro změnu, jehož mottem se stalo jednoduché "Dost!" (arabsky kifája). Krátké a nevinné slovo, které však dokáže vládnoucí kruhy bytostně iritovat, neboť naznačuje: Naše trpělivost je u konce, pryč s vámi!

Foto: Aktuálně.cz

Kifája, jak se hnutí začalo všeobecně říkat, začala postupně sílit, když se pod jejím heslem seskupily podobně laděné skupiny.

Co následovalo, bylo na egyptské poměry doslova revoluční: Káhira zažila první nezakrytě protirežimní demonstrace, začalo se otevřeněji mluvit o politických změnách. Významným prvkem hnutí byla a je mládež, která svým náhlým a neočekávaným aktivismem dokázala na čas zasáhnout velkou část káhirského obyvatelstva. Mladí lidé rozdávali letáky, provolávali hesla a působili v zatuchlé atmosféře egyptské politiky jako spadlí z nebe.

Kifája navíc dokázala dobrým způsobem pracovat s médii, zaujala svým sarkasmem i používáním neotřelých zesměšňujících prostředků. Reakce režimu na sebe nenechala dlouho čekat. Demonstrace byly rozháněny, došlo k zatčení nejznámějšího opozičního politika Ajmana Núra, vyzkoušený represivní aparát se opět jednou osvědčil.

Proč tolik rozruchu právě v roce 2005? V září se totiž konaly egyptské prezidentské volby. Mubárak v nich opět drtivě vyhrál s údajným ziskem 88% hlasů. Výsledky byly zmanipulované, jak potvrdili mezinárodní pozorovatelé. Ale i kdyby nebyly, generál by stejně získal vysoko nad polovic hlasů.#reklama

Naplno se ukázala smutná skutečnost, že Kifája a celé opoziční hnutí je neschopné zvrátit situaci ve svůj prospěch, protože nedokáže oslovit masu egyptské populace mimo svoje osvědčené publikum. Nemá k tomu ani prostředky, protože vnitrostátní média jsou pod důslednou kontrolou režimu, ale ani příliš pochopení pro své myšlenky ze strany většiny obyvatelstva, které se spokojí s dostatkem chleba a silným a nebojácným vůdcem v čele státu. Zatím.

Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Zabývá se zejména situací v arabských zemích a soudobým vývojem islámu.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Bruce Springsteena na Broadwayi neuslyší lidé naočkovaní AstraZenecou

Slavný americký písničkář Bruce Springsteen bude od příští soboty 26. června opět vystupovat na newyorské Broadwayi se svou komorní show Springsteen on Broadway, kde hraje na kytaru i klavír, vypráví nebo čte úryvky z autobiografie. Jak ale informoval britský deník Guardian, do sálu smí jen lidé naočkovaní dvěma dávkami vakcíny Pfizer-BioNTech a Moderna nebo jednou dávkou Johnson & Johnson. Ti, kdo dostali vakcínu AstraZeneca, rozšířenou ve Velké Británii a Kanadě, pořadatelé dovnitř nevpustí. AstraZenecu pro použití v USA dosud neschválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.

Opatření kritizuje třeba kanadský deník Toronto Star. "Show must go on. Ale vás, co jste dostali AstraZenecu, nikdo nezval," napsal list, podle nějž tak Springsteenovu show nemohou vidět Kanaďané či Britové, kteří byli naočkovaní doma, ale pohybují se v USA.

Posluchači budou smět zaplnit všech 1710 míst v sále divadla St. James Theatre, respirátory uvnitř nejsou povinné.

Zdroj: Guardian
Aktualizováno před 1 hodinou

Biker Stošek si na ME v maratonu vyjel bronz

Martin Stošek získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy v maratonu horských kol ve švýcarském Evoléne. V závodu na 78 km s převýšením 3900 metrů ho porazili jen Němec Andreas Seewald a Ital Samuele Porro, který skončil druhý na třetím šampionátu za sebou.

Stošek výrazně vylepšil 18. příčku z roku 2019 a navázal na pět let starý bronz Kristiána Hynka, který dnes dojel v 41 letech sedmý. Na vítězného Seewalda, který je jeho i Hynkovým týmovým parťákem ve stáji Canyon Northwave, ztratil Stošek téměř osm minut, za Porrem zaostal o čtyři minuty.

"Je to můj druhý mistrák na Evropě a hned placka, musím být spokojený," řekl Stošek. Cítil ale, že měl na víc. "Občas mi padal řetěz a nebyl jsem schopný kontinuálně jet, což mě stálo kontakt s čelem," dodal sedmadvacetiletý jezdec, který byl loni třetí na maratonském mistrovství světa.

"Nakonec to ale dopadlo parádně, i když nefungovalo ideálně kolo. Ze sebe jsem vytáhnul maximum a morálkou jsem to dotáhl na trojku. Cílil jsem sice na vítězství, nemůžou však vyhrát všichni. Trať je tady těžká s dlouhými kopci, ale nohy byly dobré. Vytěžil jsem z toho maximum. Pro nás jako tým je to bomba," pochvaloval si Stošek.

Závod žen na 70 km vyhrála Španělka Natalia Fischerová.

Příští rok se maratonský evropský šampionát uskuteční v Jablonném v Podještědí, kam se vrátí po deseti letech.

Mistrovství Evropy v maratonu horských kol v Evoléne (Švýcarsko):

Muži (78 km): 1. Seewald (Něm.) 4:02:50, 2. Porro (It.) -3:57, 3. Stošek -7:58, …7. Hynek -13:01, 26. Adel (všichni ČR) -32:08.

Ženy (70 km): 1. Fischerová (Šp.) 4:05:16, 2. Häberlinová -5:11, 3. Forchiniová (obě Švýc.) -7:26.

Zdroj: ČTK
Další zprávy