Je zbytečné diskutovat o teorii optimálních měnových zón Roberta Mundella. Nebo poukazovat na analýzu, u nás asi nejlepší, o vstupu střední Evropy do eurozóny od Kateřiny Šmídkové z České národní banky.
Bohužel.
Kritéria a rozhodovací pravomoci mají v rukou politici. Nebude-li budoucí český premiér mít zájem vstoupit do klubu, euro celkem snadno oddálí. Platí ale i následující: Nebude-li Evropská komise mít vůli nás přijmout, k posunutí termínu zavelí Brusel.
Litva by o tom mohla vyprávět. Úřady ji nevzaly, protože její inflace byla mikroskopicky nad povoleným kritériem.
Ženatý neženatý
Vláda dnes projedná volbu scénáře zavedení eura v České republice. Paradoxně ale kabinet řeší strategii, jak bankovky budou v zemi obíhat v době, kdy se kloní k odložení eura - soudě podle vyjádření premiéra a ministra financí. Připomíná to vstup nevstup do manželství. Mladý junák nechce o ženění ani slyšet, ale už se hádá, kdo kde bude sedět při svatební hostině. Euro je tak neaktuálně aktuální.
Obraťme raději tento proces naruby a začněme s rozumem. Nejprve dejme do pořádku veřejné finance. Rozpočtovou disciplínu nedržíme kvůli úředníkům v Evropské unii, ale proto, že je to v zájmu všech občanů země. Ano, současný kabinet více méně zdědil problémy. Ale jeho neochota k výdajovým škrtům dokládá, že si s tím předchozím mohou podat k ruce a poblahopřát k populismu.
Dokud jsou levné peníze
Využijme raději historicky nejvyšší růst v dějinách a nejnižší úrokové sazby v Evropské unii k zeefektivnění a zkvalitnění výdajů rozpočtu. Poté diskutujme o termínu přijetí eura a stanovme ho s ohledem na očekávanou sílu a vyspělost ekonomiky. Závazný termín má na vládu výchovný efekt. Říká: je třeba mít disciplínu, utrácet v dohodnutých mantinelech a zároveň se snažit zlepšovat veřejné finance.
V neposlední řadě pak rozjeďme veřejnou diskusi o výhodách a nevýhodách eura a získejme na svou stranu populaci. Zatím totiž podle výzkumu veřejného mínění od agentury Median platí: Téměř dvě pětiny lidí nejsou rády, že jim členství v Evropské unii přinese společnou měnu. Kladný postoj k zavedení eura vyjadřuje 29 procent lidí, opačně se k němu staví 38 procent. Téměř třetina nemá jasný názor.
Rozum, nikoliv zbrklost
V případě takto posloupného procesu - rozpočtová disciplína, dodržování termínu a diskuse s obyvatelstvem - schvalme rok či dva před termínem scénář zavedení eura.
Chceme-li tedy euro, postupujme s rozumem. Nikoliv zbrkle a naruby. Dodržme slíbený termín a doufejme, že evropští komisaři projeví podobnou vůli. Nechceme-li ho, co naplat? Obávám se ale, že v okolních státech se pak najdou politici chytřejší a důvěryhodnější a tamní stát a jeho občané z jednotné měny budou profitovat. Bylo by chybou, aby pro nás euro bylo skutečně neaktuální i v příštím desetiletí.
Autor je analytikem Raiffeisenbank
