Jiří Schneider | Komentáře
27. 5. 2014 10:00

Evropská unie míří k další opoziční smlouvě

Komentář Jiřího Schneidera: Evropská integrace v posledních letech trpí nedostatkem opravdových státníků. Volby do Evropského parlamentu to potvrdily.
Politikům jako Nigel Farage se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá víc než vágní prohlášení o tom, že je třeba snížit demokratický deficit institucí EU.
Politikům jako Nigel Farage se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá víc než vágní prohlášení o tom, že je třeba snížit demokratický deficit institucí EU. | Foto: Reuters

Volby do Evropského parlamentu vyslaly několik signálů. Dříve bývaly evropské volby spíše jen jakýmsi průběžným testem oblíbenosti politických stran v jednotlivých členských zemích. Tomu odpovídala relativně nízká volební účast a minimální dopad na unijní politiku. Velké strany si pak s pohodlnou většinou dohodly svého druhu opoziční smlouvu o dělbě funkcí v Evropském parlamentu. Mocenský kartel bez ohledu na pravolevé dělení politického spektra.

Tyto volby měly být jiné. Evropský parlament byl Lisabonskou smlouvou nadán většími pravomocemi. Povedlo se tak přiblížit Unii občanům a zvýšit její legitimitu? V těchto volbách vůbec poprvé politické skupiny postavily celoevropské lídry jako kandidáty na nejvyšší funkce v unijních institucích. Jean-Claude Juncker, Martin Schulz a Guy Verhofstadt procestovali během volební kampaně celou Evropu, Schulz a Verhofstadt dokonce navštívili Prahu, ale pochybuji, že to v rozhodování českých voličů hrálo podstatnou roli. V České republice a na Slovensku byla volební účast z celé EU nejnižší.

Podle volebních výsledků to vypadá, že vytvořit v Evropském parlamentu většinu 376 hlasů se ani lidovcům ani socialistům samostatně nepodaří. Lidovci by se mohli dohodnout s liberály a konzervativci, a ani to by jim s 323 mandáty nestačilo. Spojili-li by se socialisté a sociální demokraté s liberály, Zelenými a teoreticky i s komunistickou levicí, byli by na tom s 349 hlasy podobně. Nejde však zdaleka jen o volební aritmetiku. Vytvoření více politicky profilované koalice a opozice v Evropském parlamentu by mělo důsledky pro složení nové Evropské komise. Toho se obávají i vlády členských států. Přesněji řečeno ty, jejichž politické zaměření by se v Bruselu najednou ocitlo v opozici. Výhodnější je, když jak lidovci, tak socialisté mají v Komisi své lidi. Silný vliv bude mít také existence velké koalice v Německu a zájem volbami oslabeného francouzského prezidenta udržet své socialisty v Bruselu u moci. Vše směřuje k tomu, že se největší politická uskupení v Evropském parlamentu zase vrátí k osvědčené spolupráci při dělbě funkcí a moci.

Volební zisky francouzské Národní fronty (FN) a britské Strany nezávislosti (UKIP) ovlivní politiku v celé Evropě. Třebaže „nacionalistická internacionála“ je na první pohled opravdu zvláštní protimluv, v odporu proti unijnímu establishmentu jsou tyto strany zajedno.

Víkendové volby na evropské úrovni ukazují další oslabení tradičních stran sdružených do Evropské lidové strany (EPP) a Evropských socialistů (S&D) a posílení stran protestních, nacionalistických a protiunijních. Někteří komentátoři se obávali většího propadu dominantních politických skupin v reakci na finanční, dluhovou a ekonomickou krizi. Mohlo to prý dopadnout daleko hůře. Nenechme se tím uchlácholit. Osobně ve výsledku voleb spatřují varovné znamení. Dělicí linie totiž nejsou úplně ostré.  Například Orbánův Fidész, který je součástí EPP, převzal pomalu a úspěšně protiunijní a zcela nelidoveckou rétoriku s odkazem na extremistický Jobbik v zádech.

Volební zisky francouzské Národní fronty (FN) a britské Strany nezávislosti (UKIP) ovlivní politiku v celé Evropě a změní přinejmenším rétoriku v Evropském parlamentu. Třebaže je pro tyto a jim příbuzné strany obtížné vytvořit soudržný politický klub, a „nacionalistická internacionála“ je na první pohled opravdu zvláštní protimluv, v odporu proti unijnímu establishmentu jsou zajedno. Cítí nejen rostoucí podporu voličů, ale i spřízněný sentiment mimo Evropskou unii, například v Rusku. Těmto stranám se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá více než vágní prohlášení dosavadních vedoucích představitelů EU a vlád členských států o tom, že je potřebné snížit demokratický deficit rozhodování v institucích EU.

Politické elity nedokážou vysvětlit výhody evropské integrace svým voličům. A zároveň je láká schovávat se alibisticky a populisticky za bruselské instituce.

Nálada v Evropě se totiž změnila. Výzkum Eurobarometru v roce 2013 položil stejnou otázku jako v roce 2007: Považujete členství v EU za „dobrou věc“? Porovnání výsledků je výmluvné: kromě Finska a Rakouska, kde zůstal počet kladných odpovědí stejný, došlo ve všech ostatních zemích k významnému propadu důvěry v Evropskou unii. U jižních zemí, které prošly dluhovou krizí, byl pokles největší, více jak poloviční. V případě Německa, Švédska i České republiky klesla důvěra o celou třetinu.

Nelze vše svést na ekonomickou krizi a její sociální dopady. Politické elity nedokážou vysvětlit výhody evropské integrace svým voličům a zároveň je láká alibisticky a populisticky se schovávat za bruselské instituce. Evropská integrace v posledních letech trpí nedostatkem opravdových státníků, kteří by dokázali voliče přesvědčit, že soustředění na krátkodobé zisky může podkopat základy důvěry v dlouhodobé přínosy společenství evropských národů. Tváří v tvář ukrajinskému konfliktu může jít Evropě nejen o prosperitu, ale i o svobodu a bezpečnost.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy