Jiří Schneider | Komentáře
27. 5. 2014 10:00

Evropská unie míří k další opoziční smlouvě

Komentář Jiřího Schneidera: Evropská integrace v posledních letech trpí nedostatkem opravdových státníků. Volby do Evropského parlamentu to potvrdily.
Politikům jako Nigel Farage se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá víc než vágní prohlášení o tom, že je třeba snížit demokratický deficit institucí EU.
Politikům jako Nigel Farage se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá víc než vágní prohlášení o tom, že je třeba snížit demokratický deficit institucí EU. | Foto: Reuters

Volby do Evropského parlamentu vyslaly několik signálů. Dříve bývaly evropské volby spíše jen jakýmsi průběžným testem oblíbenosti politických stran v jednotlivých členských zemích. Tomu odpovídala relativně nízká volební účast a minimální dopad na unijní politiku. Velké strany si pak s pohodlnou většinou dohodly svého druhu opoziční smlouvu o dělbě funkcí v Evropském parlamentu. Mocenský kartel bez ohledu na pravolevé dělení politického spektra.

Tyto volby měly být jiné. Evropský parlament byl Lisabonskou smlouvou nadán většími pravomocemi. Povedlo se tak přiblížit Unii občanům a zvýšit její legitimitu? V těchto volbách vůbec poprvé politické skupiny postavily celoevropské lídry jako kandidáty na nejvyšší funkce v unijních institucích. Jean-Claude Juncker, Martin Schulz a Guy Verhofstadt procestovali během volební kampaně celou Evropu, Schulz a Verhofstadt dokonce navštívili Prahu, ale pochybuji, že to v rozhodování českých voličů hrálo podstatnou roli. V České republice a na Slovensku byla volební účast z celé EU nejnižší.

Podle volebních výsledků to vypadá, že vytvořit v Evropském parlamentu většinu 376 hlasů se ani lidovcům ani socialistům samostatně nepodaří. Lidovci by se mohli dohodnout s liberály a konzervativci, a ani to by jim s 323 mandáty nestačilo. Spojili-li by se socialisté a sociální demokraté s liberály, Zelenými a teoreticky i s komunistickou levicí, byli by na tom s 349 hlasy podobně. Nejde však zdaleka jen o volební aritmetiku. Vytvoření více politicky profilované koalice a opozice v Evropském parlamentu by mělo důsledky pro složení nové Evropské komise. Toho se obávají i vlády členských států. Přesněji řečeno ty, jejichž politické zaměření by se v Bruselu najednou ocitlo v opozici. Výhodnější je, když jak lidovci, tak socialisté mají v Komisi své lidi. Silný vliv bude mít také existence velké koalice v Německu a zájem volbami oslabeného francouzského prezidenta udržet své socialisty v Bruselu u moci. Vše směřuje k tomu, že se největší politická uskupení v Evropském parlamentu zase vrátí k osvědčené spolupráci při dělbě funkcí a moci.

Volební zisky francouzské Národní fronty (FN) a britské Strany nezávislosti (UKIP) ovlivní politiku v celé Evropě. Třebaže „nacionalistická internacionála“ je na první pohled opravdu zvláštní protimluv, v odporu proti unijnímu establishmentu jsou tyto strany zajedno.

Víkendové volby na evropské úrovni ukazují další oslabení tradičních stran sdružených do Evropské lidové strany (EPP) a Evropských socialistů (S&D) a posílení stran protestních, nacionalistických a protiunijních. Někteří komentátoři se obávali většího propadu dominantních politických skupin v reakci na finanční, dluhovou a ekonomickou krizi. Mohlo to prý dopadnout daleko hůře. Nenechme se tím uchlácholit. Osobně ve výsledku voleb spatřují varovné znamení. Dělicí linie totiž nejsou úplně ostré.  Například Orbánův Fidész, který je součástí EPP, převzal pomalu a úspěšně protiunijní a zcela nelidoveckou rétoriku s odkazem na extremistický Jobbik v zádech.

Volební zisky francouzské Národní fronty (FN) a britské Strany nezávislosti (UKIP) ovlivní politiku v celé Evropě a změní přinejmenším rétoriku v Evropském parlamentu. Třebaže je pro tyto a jim příbuzné strany obtížné vytvořit soudržný politický klub, a „nacionalistická internacionála“ je na první pohled opravdu zvláštní protimluv, v odporu proti unijnímu establishmentu jsou zajedno. Cítí nejen rostoucí podporu voličů, ale i spřízněný sentiment mimo Evropskou unii, například v Rusku. Těmto stranám se podařilo z Evropské unie činit politické téma - a to se v demokracii počítá více než vágní prohlášení dosavadních vedoucích představitelů EU a vlád členských států o tom, že je potřebné snížit demokratický deficit rozhodování v institucích EU.

Politické elity nedokážou vysvětlit výhody evropské integrace svým voličům. A zároveň je láká schovávat se alibisticky a populisticky za bruselské instituce.

Nálada v Evropě se totiž změnila. Výzkum Eurobarometru v roce 2013 položil stejnou otázku jako v roce 2007: Považujete členství v EU za „dobrou věc“? Porovnání výsledků je výmluvné: kromě Finska a Rakouska, kde zůstal počet kladných odpovědí stejný, došlo ve všech ostatních zemích k významnému propadu důvěry v Evropskou unii. U jižních zemí, které prošly dluhovou krizí, byl pokles největší, více jak poloviční. V případě Německa, Švédska i České republiky klesla důvěra o celou třetinu.

Nelze vše svést na ekonomickou krizi a její sociální dopady. Politické elity nedokážou vysvětlit výhody evropské integrace svým voličům a zároveň je láká alibisticky a populisticky se schovávat za bruselské instituce. Evropská integrace v posledních letech trpí nedostatkem opravdových státníků, kteří by dokázali voliče přesvědčit, že soustředění na krátkodobé zisky může podkopat základy důvěry v dlouhodobé přínosy společenství evropských národů. Tváří v tvář ukrajinskému konfliktu může jít Evropě nejen o prosperitu, ale i o svobodu a bezpečnost.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Vláda Zemanovi navrhla, aby jmenoval druhou generálku české armády

Armáda by měla získat druhou generálku. Vláda dnes schválila návrh na jmenování rektorky Univerzity obrany plukovnice Zuzany Kročové do hodnosti brigádní generálky. Kabinet odsouhlasil také návrh na jmenování dalších deseti generálů. Pokud prezident Miloš Zeman vládní doporučení odsouhlasí, povýšeni budou k 8. květnu. Sdělil to v pondělí Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Návrh vládě předložil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Přestože je většina pozornosti věnována pomoci armády v opatřeních proti covidu-19, nebylo možné opomenout tradiční a významnou událost, jmenování nových generálů," uvedl. "Všichni nově jmenovaní i povýšení generálové si uznání zaslouží, protože dlouhodobě prokazují, že patří k nejlepším vojákům z povolání, které ozbrojené síly České republiky mají," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 42 minutami

Německá vládní CDU chce Lascheta jako kandidáta na kancléře, CSU zase Södera

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové dnes podpořila kandidaturu svého předsedy a premiéra Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Sesterská bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) se následně jasně postavila za svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera. Nyní je tak na Söderovi a Laschetovi, aby se dohodli, kdo z nich tedy konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede.

Generální tajemník CDU Paul Ziemiak na dnešní tiskové konferenci po jednání předsednictva CDU prohlásil, že podpora Laschetovi není konečným rozhodnutím. Postoj CDU ho totiž pověřuje k tomu, aby se nyní dohodl se Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě dnes. Söder k tomu uvedl, že s ním již jednal o záležitostech pandemie a že nevylučuje další telefonát. Dodal ale, že dnes nelze rozhodnutí o kandidatuře očekávat.

Další zprávy