Ivan Kytka | Komentáře
24. 8. 2006 12:00

Evropští bohatí proti evropským chudým

Nejspíše jen kolektivní diskrétnost diplomatů vyjednávajících s Teheránem o budoucnosti iránského jaderného programu způsobila, že úterní zpravodajské relace i středeční deníky v Británii ovládla čísla ze statistiky stvrzující masivní příliv obyvatel nových členských zemí na ostrovní pracovní trh.

Když se mě před více než dvěma lety jeden z mých českých známých ptal, nakolik odhaduji počet Poláků a dalších Středoevropanů mířících do Británie za prací, odpověděl jsem, že limitem bude lůžková kapacita na adresách jejich londýnských známých.

Až se naplní přistýlky, nafukovací matrace a až dojde trpělivost hostitelů s dočasnými nájemníky ze země původu, kyvadlová doprava autobusů převážející levnou pracovní sílu z východní do západní části Evropy ustane, domníval jsem se.

Mýlil jsem se hned v několika ohledech: Poláci, Češi a Slováci pokryli poptávku po nereptajících a spolehlivých zaměstnancích v potravinářském a zpracovatelském průmyslu ve východní a jižní Anglii a ve Skotsku. Obydleli, chce se říci do jisté míry kolonizovali, do té doby prázdné, neobývané a možná také neobyvatelné nájemní domy, či jenom místnosti.

Když se po více než roce rozhlédli, zjistili, že ve skotském Glasgow se mohou nastěhovat do komunálních bytů. Glasgowská radnice pak musela (především) polské přistěhovalce varovat, že místní byty pojmou pouze určitý počet obyvatel a nadměrný počet nájemníků má svá rizika.

Chudí Britové chudnou

Statistika potvrzující, že do Británie přijelo za prací za poslední dva roky téměř půl miliónu práce chtivých imigrantů, rozproudila během posledních dní debatu o tom, kdo na tom v Británii vydělává a prodělává. Hlasitější a také jaksi artikulovanější byly hlasy z levice: Poláci, Češi a Slováci ochotní pracovat v Británii za minimální mzdu či za ještě menší peníze, činí chudé Brity chudšími a bohaté Brity ještě bohatšími.

Fakt je, že klidný příliv relativně vzdělaných a disciplinovaných, práce si vážících zájemců z kontinentu podlamuje pozici obyčejných Britů při jednáních o mzdě. Bohatí Britové, kteří potřebují levnou pracovní sílu, platí za služby či práce patřící k jejich životnímu standardu stejně jako před lety, či dokonce ještě méně.

Paradoxně o tuhle volnou a neregulovanou soutěž na pracovním trhu se postarala levicově založená vláda Nové Labour. Potíž přitom možná není v hodinových sazbách v některých profesích, ale v tom, že Britové vstupují do téhle soutěže s handycapem dlouhodobých závazků spojených s hypotékami, výchovou dětí a třeba i školným na vysokých školách.

Pomýlené vládní odhady

Britští konzervativci poukazují do jisté míry právem na to, jak hluboce se před dvěma lety mýlily vládní odhady počítající s tím, že do Británie přibude kolem třinácti tisíc imigrantů z nových členských zemí ročně. Cifra z akademického průzkumu londýnské City of Westminster University vycházela z migračních trendů v Evropě po vstupu Španělska a Portugalska do tehdejšího Evropského společenství v roce 1982.

Pozoruhodné je, že v současné britské debatě, kterou vyvolává příliv lidí z Výchovu, nezaznívají hlasy po regulaci současného stavu, byť si Británie v přístupových smlouvách ponechala pojistky pro regulaci jednotlivých segmentů pracovního trhu. Nikdo v Británii nevolá po tom, aby vláda zakázala vstup polským zedníkům, instalatérům či elektrikářům, protože ti domácí kvůli nim nemohou najít práci.

Spodním vírem vcelku poklidného lidského proudění z Východu na Západ Evropy jsou výzvy, aby přísnější režim a regulace platily pro Rumuny a Bulhary připravené na vstup v roce 2007. Vzhledem k celkovému klimatu v Evropě se však dost možná zpozdí i vstup obou zemí do Evropské Unie. Těžko odhadnout, zda to bude ku prospěchu britských a evropských chudých, či naopak těch bohatých.

Ivan Kytka, [email protected]

 

Právě se děje

Další zprávy