A že podle něj bude rozhodovat londýnský Soud vyšší instance občansko-právní spory v Anglii a ve Walesu i v 21. století.
Kopie inkriminovaného výtisku Weekly Dispatch se nedochovala. Podle expertů však obsahovala pro vévodu zřejmě nelichotivou zmínku o okolnostech, za kterých opouštěl v revolučním roce 1830 své panství na severu Německa. Braunschweigští tehdy přestali snášet jeho stále autokratičtější styl jeho vlády a povstali.
Vévoda vzal týdeník po osmnácti letech k londýnskému soudu, ten stížnost uznal a vydavatel Harmer mu musel zaplatit odškodné ve výši 500 liber. Suma, za kterou by se dnes dal v Londýně pořídit výstavní dům.
Precedens platí dodnes. Cizincům podle něj stačí v Londýně dokázat, že nepravdivé tvrzení mohlo poškodit jejich pověst v Anglii a ve Walesu, pokud se informace objevila v publikaci s více "než minimálním nákladem". A nemusí jít přitom o původní verzi. K žalobě stačí její interpretace jinde.
V době ne tak nedávné toho využilo několik ruských podnikatelů, o kterých se objevily nelichotivé zmínky v anglosaském tisku, a několik Saúdů, jež média obvinila z financování terorismu. Precedens vévody z Braunschweigu znají dobře také právníci světových celebrit. Londýnský soud má mezi nimi pověst místa, kde se dá navíc v éře Internetu docela dobře "vyprat" pověst.
Podle toho to však nepotrvá dlouho. Britské ministerstvo spravedlnosti chystá novelu, která poněkud obskurní dědictví sporu německého vévody s londýnským vydavatelem Harmerem z roku 1848 pošle jednou pro vždy do historie. Pro dobro britského soudnictví i pro dobro Internetu.