Pětikoalice slíbila do země přinést změnu. Odklon od populismu, návrat k západní orientaci. Ale hlavně, hlavně slíbila, že se pokusí obnovit důvěru voličů ve stát a jeho instituce. S tím byly koalice Spolu a koalice Pir/STAN voleny. Prosili o důvěru a slibovali, že přinesou změnu přístupu k občanům.
Jistěže je to těžké. Jistěže je nedůvěra ve stát po posledních asi dvaceti letech obří. A jistěže změna si žádá oběti i velké osobní nasazení. Každý z členů pětikoalice, který kandidoval a uspěl, nese velký díl odpovědnosti. Taky Jan Farský, jedna z nejvýraznějších postav Starostů a nezávislých. Získal přes 15 tisíc preferenčních hlasů, stal se stejně jako v minulém volebním období předsedou stranického poslaneckého klubu. A nyní oznámil, že odjede na půlroční stáž Fulbrightovy nadace do amerického Oregonu.
Co je na tom dobře a co je na tom špatně? Je skvělé, že dokázal získat stipendium pro projekt, který se zabývá možností transformovat 250 let zkušeností amerického federalismu do plánu pro příští čtvrtstoletí Evropské unie. Zřejmě sní o Spojených státech evropských a chtěl by k jejich vzniku svým dílem přispět. Dále je výborné, že se chce vzdělávat, vlastně by mohl mnoha dalším politikům sloužit za vzor. Sám říká: "Je to pro mě obrovská pocta, ale také jedinečná možnost dál rozvíjet svou profesní dráhu." Třeba plánuje kandidovat do Evropského parlamentu nebo usilovat o komisariát v Evropské komisi, aby měl šanci své transatlanticko-evropské vize uvádět do praxe. Pro STAN je pak jistě výborné, že má ve svých velmi pestrých řadách takto schopného a úspěšného politika.
Osobních plusů i plusů pro Starosty najdeme dost. A co my, voliči? Jaké to má plusy pro nás? Farský patří mezi známé tváře STAN, je to člověk, podle kterého jste se mohli orientovat. I on měl být naší zárukou, že se na politiku Pir/STAN a STAN, takže i pětikoalice, můžeme spolehnout.
Jenomže nemůžeme. Po dohodě s premiérem Petrem Fialou a předsedou STAN Vítem Rakušanem se na nás minimálně na půl roku vykašle a bude pracovat na sobě a pro sebe. Právě v době, kdy situace v republice bude nejkřehčí. Bude se naplňovat vize změny, kterou pětikoalice slibovala, zatímco vize federální Evropské unie je vskutku ve hvězdách. Jako by Farský necítil žádnou odpovědnost vůči těm, kdo mu dali hlas. Mimochodem, závazné jsou i ty preferenční - Farský jich obdržel třetí nejvyšší počet.
Nerezignuje…
Nyní oznámil, že rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu hnutí STAN. Pro Starosty je to rána, protože jiného Farského nemají. Oznámil také, že "v případě zásadního hlasování, které by vyžadovalo mou osobní přítomnost", kdykoli přiletí zpět. Pěkné. Napadne vás ihned otázka: které hlasování není zásadní? Jak se to pozná? Hlasování o důvěře? Nebo o stavebním zákonu? A v tom už vidíte, proč je Farského rozhodnutí špatné, nemůže sedět na dvou židlích. Minimálně jednu tu věc nebude dělat pořádně.
A létat hlasovat z Oregonu do Prahy? Vzdušnou čarou je to více než 7000 kilometrů. Kolikrát poletí? Nebo nebude jeho přítomnost potřeba ani jednou? Jakou uhlíkovou stopu zanechá? Jasně, o to přece nejde. Mimochodem, Farský píše o "půl roce", ale Daniel Netrval na Twitteru poznamenal, "že dle veřejně dostupných informací ta stáž není ve skutečnosti šestiměsíční, ale osmiměsíční a že mu grant začal běžet včera". Deadline pro podání přihlášek byl v říjnu 2020. Dál se ukázalo, že Farský věděl od jara, že uspěl. Serveru Hlídací pes řekl: "Nechci se plést, ale že projekt byl podpořen, jsem se dozvěděl už snad v březnu. Že tu stáž absolvuji, jsem se rozhodl v prosinci." Věděl to tedy dlouho před volbami…
Pokud jde o sliby dané voličům, je dobré si přečíst koaliční smlouvu Pir/STAN, kapitolu Povinnosti kandidátů koalice, kde stojí psáno, že zvolený člen sněmovny "bude brát práci poslance, případně člena vlády jako prioritu a zařídí si své ostatní aktivity (práce v samosprávě, studium, podnikání, výuka atd.) tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času; z funkcí zastupitelů na obci či kraji je přijatelný souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí". Tohle tedy taky zjevně padá.
Existuje samozřejmě jedna jakž takž slušná cesta, jak se může Farský zachovat - rezignovat na post poslance. Byl by to sice do jisté míry podvod na voličích, minimálně na těch 15 tisících, kteří mu dali svůj preferenční hlas v Libereckém kraji, ale aspoň by něco obětoval, aspoň by si vybral. Ocituji jeden tweet, který najdete pod Farského oznámením, že to na půl roku balí: "Tohle je ukázka naprostého politického autismu. Přeji Vám jen to nejlepší v profesním životě. Politika s sebou nese odpovědnost a oběť. Pokud jí nejste schopen, vzdejte se mandátu… že je za Vámi pirát? Hm. Riziko povolání. Neuvěřitelně poškozujete obě koalice."
Ve skutečnosti za Janem Farským není jako další v pořadí Pirát, ale členka Starostů a nezávislých, paní Jarmila Levko, takže by STAN o poslance nepřišel.
Nejde jen o Farského, ten prostě ukazuje, že práce poslance je pro něj něco jako dobře placená brigáda, vedlejšák a sám že je klasická česká slibotechna. Jde taky o Fialu a Rakušana, je zvláštní, že jim nedochází, jak se na takový oregonský výlet dívají voliči. Nebo ne na ten výlet, ale na to, že prostě na půl roku jednoho poslance ztratí. Jen připomínám, že Rakušan ještě nedávno coby kandidát na ministra vnitra uvažoval, že to zkusí na Hrad. Vlastně se od Farského zas až tolik neliší.
