Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
13. 2. 2014 11:30

A co kdyby měl growshop Roman Janoušek?

Growshopy před soudem. Připomíná to zátahy na "máničky" za bolševika.
První rozsudky nad ilegálními zahradníky: rok podmíněně. Přitěžující okolnost: internetové stránky.
První rozsudky nad ilegálními zahradníky: rok podmíněně. Přitěžující okolnost: internetové stránky. | Foto: Policie ČR

Zkuste si představit, i když to nebude jednoduché, že nějaký growshop, nebo dokonce síť growshopů vlastní řekněme Roman Janoušek. Také se mu přece říká podnikatel.

V tom případě - zapojte prosím fantazii - by k Janouškovi vtrhla policie, zabavila mu hlínu, semínka a hnojiva a zavřela internetové stránky, na kterých jako každý dobrý, legální a daně platící podnikatel své zboží nabízel. Za tři měsíce by byl odsouzen, přičemž by s ním státní zástupce mluvil jako pan ředitel s žákem páté třídy, přistiženým za školou na nepřístupném filmu.

A teď zpátky do reality - tohle všechno se stalo, jak upozornily Lidové noviny. Mohlo se to stát, protože mezi obžalovanými ve skutečnosti nebyl někdo jako ctihodný občan Janoušek (od jeho nehody uplynou za měsíc dva roky), ale pouzí "pěstitelé". A protože celá kampaň proti growshopům má posvěcení z vyšších míst (velmi pravděpodobně to souvisí s legalizací marihuany pro lékařské účely a byznysem farmaceutů). Justice najednou funguje neuvěřitelně hladce a svižně. Nevyhlásil snad někdo stanné právo?

Celé to už nepřipomíná ani tak prohibici, jako spíš zátahy na "máničky" a podobné "závadové osoby" za bolševika. Ale žádné sametové retro. Když člověk čte, jak zločiny growshopistů popisuje agilní brněnský žalobce Robert Hanuš, úsměv na rtech mrzne: "Ten obchod měl prostě vše potřebné pro sestavení pěstírny." (To zní trochu jako reklama na hobbymarket, ale nešť.) Nebo: "Ty stránky byly dělané tak, že na prvním místě byla semena, u nichž bylo uvedeno, kolik mají pryskyřice, jak jsou dobré na kouř, teprve pak byla hnojiva a další pomůcky."

Člověka napadá: Nechystá se snad i tento státní zástupce zodpovědět "zásadní otázky celospolečenského významu"? Samozřejmě že ano, pouze jaksi naruby. Odpověď totiž zní: Takhle ne. Surová kriminalizace podnikání, včetně zabavování majetku. Svoboda projevu - cár papíru. Vyhozené peníze za státní represi, tisíce zákazníků odsunutých na černý trh.

A hlavně: příšerná, do očí bijící absurdita toho všeho.

Vážně nemá policie a justice nic závažnějšího na práci? Co takhle uspořádat rychlý polní soud s nějakým dánským výtržníkem? Pro výstrahu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy