Důrazné Ne zdanění bankovních vkladů v kyperských bankách, vyslovené v úterý večer kyperským parlamentem, posouvá příběh Kypru o něco dále. Z pohledu finančních trhů lze říci, že pokud trhy čekaly na nějakou rozbušku k většímu poklesu, pak se jí kyperská anabáze (nejen rozhodnutím parlamentu) dříve nebo později může stát. Minimálně v Evropě, a to alespoň ze dvou důvodů:
a) růst (evropských) akcií během posledních měsíců je obecně velmi dlouhý, rychlý a fundamentálně těžko obhajitelný aktuální výkonností evropských ekonomik,
b) džin byl vypuštěn z láhve, a ať již představitelé EU jakkoliv ujišťují, že jinde v Evropě platí nedotknutelnost bankovních vkladů, semínko nedůvěry bylo zaseto. Možná to uvidíme v příštích týdnech na vývoji bankovních vkladů v Itálii a Španělsku.
Zatím finanční trhy ale již několikrát odolaly negativním impulsům, takže je možné, že reakce budou zatím stále jen mělké.
Příběh Kypru má i širší rozměr, který patří asi více do sféry politologických komentářů. Přesto za zmínku stojí podle mého názoru následující:
Tím, že EU vynechala možnost přímé finanční pomoci kyperským bankám a jednalo se jen o zprostředkované pomoci kyperskému státu (je pravda, že o finanční pomoc požádal kyperský stát, a ne banky), si sama Evropa omezila prostor pro reálné řešení.
Tím, že pak vypustila variantu zdanění bankovních vkladů do éteru a současně řekla, že to je jen případ Kypru a žádné jiné země, dala kyperským politikům i veřejnosti jen argumenty k tomu, aby její řešení odmítli a možná se i více odvrátili od Evropy.
Kombinací obou těchto skutečností dala Evropa větší prostor Rusku k jednání s Kyprem, neboť právě Rusko podle různých zdrojů nabízí mimo jiné přímou pomoc kyperským bankám a současný vývoj takovým jednáním pak nahrává. Vliv Evropy na praní špinavých peněz z Ruska tak také může slábnout.
