Česká, moravská a slezská náměstí se na Vánoce opevňují. Jde o reakci na teroristický útok v Berlíně. Standardem jsou betonové zátarasy, někde přibývají nákladní auta, hasičské cisterny, v Plzni byl u radnice spatřen obrněný transportér. V Uherském Brodě trh rovnou zrušili.
Jen 24 hodin předtím ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česku podle zpravodajských služeb nehrozí zvýšené nebezpečí teroristického útoku. A když zasedla vládní zpravodajská skupina a vyhodnotila postberlínskou situaci, ponechala teroristickou hrozbu na stupni číslo 1 – bdělosti, která platí už od jara, od atentátu na letišti v Bruselu.
Manévry těžké techniky kolem vánočních trhů a nákupních center se s tím nezdají být úplně v souladu. Tak si vyberte: buď se nebezpečí nezvýšilo, anebo musíme stavět zátarasy, a to i v okresních městech. Obojí dohromady je protimluv.
Vysvětlení ministra Chovance, který si ženijní opatření přišel prohlédnout na Staroměstské náměstí, bylo odzbrojující: "Je to spíše z určitého psychologického pocitu pro českou veřejnost, že se opatření dělají." Psychologický pocit!
Ne, takhle se to dělat nemá. S veřejností ať státní moc komunikuje přímo a srozumitelně, a ne skrze hrátky s její psychologií. Buď něco hrozí, a pak mají úřady, města a policie příslušně reagovat a vysvětlit, oč a proč jde. Anebo nehrozí, respektive situace se nemění, a pak ale není důvod „uklidňovat“ obyvatelstvo instalací betonových bariér a vozové hradby. Takové uklidnění je pofidérní. Co si z toho občané odnesou? Uklidní je to, nebo vyděsí a vystresuje? Ospravedlní jejich obavy? Sníží, nebo zjitří vnímavost vůči okolí?
Námitka, že bezpečnostních opatření přece není nikdy dost, neplatí. Jsme ve svobodné zemi. Nejklidnější bychom ve smyslu téhle úměry byli, když na hranici natáhneme ostnaté dráty a nevystrčíme nos z domu. Zákaz vycházení = psychologický pocit bezpečí zaručen.
Státem zavedená nebo doporučená bezpečnostní opatření mají mít nějakou viditelnou logiku a konzistenci s veřejně dostupnými informacemi. Jinak se rychle může stát, že je budou lidi brát jako formalitu, stafáž „na uklidnění“, protože všichni „přece víme“, že policie to zase zveličuje. Je třeba hrát na rovinu, nepodceňovat ani nezveličovat. Chovat se normálně. Ani prevence se nesmí přehánět, tak jako není dobré spolykat krabičku vitamínů naráz.
Když vynecháme možnost, že bezpečnostní situace je horší, než víme od úředních míst, pak mají manévry dvojí vysvětlení: buď stát nemá dost kvalitních informací, a tak opevňuje "pro jistotu" a "naslepo". Anebo vláda a policie chtějí sbírat body tím, jak se velmi viditelně postaraly o bezpečí. Zátaras a samopalník na každém rohu opravdu působí především na voliče, to ministr Chovanec vidí správně.
