Před padesáti lety, 13. srpna hodinu po půlnoci, položili dělníci hlídaní vojáky východoněmecké armády první cihly a tvárnice zdi, která pak (postupně rozšiřovaná, posilovaná o drátěné zátarasy, samostříly či miny) odřízla část západními spojenci spravovaného Berlína od zbytku NDR.
Na dlouhých osmadvacet let rozdělila rodiny, blízké, přátele a stala se svědkem tisícovek pokusů o útěk na Západ (těch úspěšných bylo na pět tisíc, tisíce lidí vojáci zadrželi, několik stovek stál pokus o její překonání život).
Rozdělení Berlína si vysnil už v polovině 50. let tehdejší šéf NDR Walter Ulbricht, Sověti však byli proti. Z východoněmecké části však do západního sektoru odcházelo čím dál více lidí (od roku 1945 do srpna 1961 opustilo NDR z velké části právě přes Západní Berlín 2,7 milionu obyvatel).
A tak necelých pět měsíců před stavbou zdi podle výpovědi českého generála Jana Šejny, který v roce 1968 odešel na Západ (cituje ho ve svém blogu Karel Hvížďala) se už na setkání šéfů komunistických stran této myšlence nikdo nebránil.
„Kapitalisté nám chtějí bez skrupulí přetáhnout nejproduktivnější lidi," hřímal Ulbricht. A když se ho kdosi zeptal, co chtějí proti tomu dělat, odpověděl: "Pomocí hlídek našich pohraničníků, pomocí bariér a snad i pomocí ostnatého drátu Západní Berlín uzavřeme." Jak dokumenty ukazují, hlavní problém tehdy představoval nedostatek ostnatého drátu. Ještě týden před začátkem stavby ho chybělo 300 tun.
A generální tajemník ÚVKSS Nikita Chruščov podle všeho už v červenci od amerického prezidenta Johna F. Kennedyho věděl, že Západ proti Berlínské zdi nic nepodnikne, tvrdí ve svém blogu Karel Hvížďala.
| Karel Hvížďala: Před padesáti lety vyrostla Berlínská zeď, symbol studené války |
Osobní vzpomínku na stavbu zdi připojil Hans-Jörg Schmidt, německý novinář žijící nyní v České republice, kterému tehdy bylo osm let.
A jak si pocity Berlíňanů žijícíh v rozdělném městě představit?
„Češi vědí přirozeně stejně dobře jako všichni ti, kdo žili za železnou oponou, co jsou to hranice. Žádný Pražan si ale nedokáže představit, že by česká metropole mohla být někdy rozdělena. Kupříkladu podél linie, kterou uprostřed města vytváří Vltava. Pražané z 'východu' by tak viděli barokní věže Malé Strany a nad nimi Hradčany, ty by ale pro ně byly nedosažitelné. Linka metra A by končila ve stanici Hradčanská, všechny mosty přes Vltavu by byly zablokovány, zataraseny metrovou zdí opatřenou ostnatým drátem a obklopenou zónou smrti, ve které by se střílelo ostrou municí. A po Vltavě by kroužily rychlé čluny Pohraniční stráže, aby se pokusily zadržet případné uprchlíky z východní části města. Absurdní představa," napsal zpravodaj Die Welt ve svém blogu na Aktuálně.cz.
| Hans-Jörg Schmidt Ve stínu zdi/Im Schatten der Mauer |
