V dalším odstavci Městský úřad občany a návštěvníky města informuje, že zločinecké skupiny českých občanů se snaží spolupracovat s ruskými, ukrajinskými, čečenskými "a v poslední řadě" i čínskými mafiemi. Dojem, že z jednoho kopce obléhá Vsetín al-Kaída, z druhé čínské triády, zatímco na místním tržišti kvete obchod s "kalašnikovy", by byl samozřejmě mylný. Městskou policii zaměstnávali o víkendu místní nezletilci pod vlivem alkoholu.

Breviář bezpečnosti ještě počátkem týdne uváděl: "K negativním zkušenostem dochází i se skupinami nebo s jednotlivci sociálně obtížně přizpůsobivých nebo nepřizpůsobivých zcela, s Rómy, přičemž se tato minorita vůči věšinové společnosti vymezuje sama."  V úterý citovaný odstavec z městských stránek z nějakého důvodu zmizel. 

Interpretovat uvedná slova jako světonázor vsetínského starosty Jiřího Čunka či hledat v nich vysvětlení razantního postupu proti Romům by bylo příliš zjednodušující a snad i nespravedlivé. Bezpochyby však vyjadřují svéráznou fatalistickou skepsi, ne-li přímo ignoranci vůči civilizačním hodnotám okolního světa.

Posmívat se bezpečnostnímu breviáři by bylo také určitě nefér: v jiných kapitolách najdou občané užitečné a detailní rady, jak přežít lecjakou nouzovou situaci londýnská radnice nemá na svých internetových stránkách lepší. Jak se zdá, nic není ve Vsetíně úplně černobílé.

Z dotace břemenem

Mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová vzpomíná, že předchůdci 64 rómských rodin, na jejichž pavlačový dům ve Smetanově ulici dostala vsetínská radnice "demoliční výměr", přišli do Vsetína v 70. letech minulého století. Nejspíše jako levná pracovní síla. Místní Zbrojovka rozšiřovala výrobu a město tehdy dostalo na jejich "integraci" finanční příspěvek od státu. Pavlačový dům ve Smetanově ulici, ve kterém v posledních letech bydleli a který byl zbourán, byl postaven v letech 1939-40. Pro zaměstnance Zbrojovky, nejspíše když rozšiřovala výrobu.

Dokud měli ekonomičtí imigranti města práci, nebyli přes svůj odlišný životní styl ostatním obyvatelům "trnem v oku" nebo alespoň "takovým trnem oku". V trn se proměnili, když firma začala propouštět, Rómové se ocitli bez práce a zůstali odkázáni na  sociální dávky.

Když z nich neměli na nájem, přestali ho platit. Navíc, tvrdí vsetínská radnice, městské byty v nájmu Rómů se stávaly průběžně  neobyvatelnými.

Starosta Jiří Čunek byl do úřadu zvolen v roce 1998. Voličům slíbil, že problém neplatičů nájmu vyřeší.

Eva Stejskalová vypočítává katalog Čunkových počinů, kterými chtěl rómské obyvatele integrovat. Zákon nutící nezaměstnané k veřejně prospěšným pracím. Větší finanční pomoc státu. Vydal se do Španělska, aby zjistil, jak dokáží integrovat Rómy tam. Po osmiletém snažení se radnici podařilo přestěhovat a údajně úspěšně integrovat z domu ve Smetanově ulici 22 rodin. O něco více než třetinu. Nic není ve Vsetíně černobílé.  

Demolice jako politické řešení

Na konečné řešení situace zbývajících 42 rodin, které vyvrcholilo pár dnů před komunálními a senátními volbami jejich vystěhovaním, jsou ze širšího kontextu pozoruhodné nejméně dvě okolnosti: byty, v kterých bydleli, srovnala radnice se zemí. Šesti rodinám, které neplatily ve Smetanově ulici nájemné, poskytli radní bezúročné půjčky na částečně zchátralé domy ve vzdálených lokalitách.

Z veřejně dostupných informací a z rozhovoru s mluvčí radnice nebylo možné určit, co přesně přimělo radní k demolici domu: zda to byla jeho porušená statika (vlivem sesouvajícího se podloží), či jeho havarijní stav ohrožující nejen samotné nájemníky, ale i okolí.

Nebo zda byl demoliční výměr vynesen hlavně proto, aby radnice srovnala se zemí problém, k jehož konstruktivnímu řešení neměla ani jedna strana vůli.

V oficiální žádosti z 2. sprna 2006 zdůvodňuje Městský úřad likvidaci špatným technickým stavem domu.

Děti jako rukojmí?

Další pozoruhodnou okolností je, že nájemníkům, kteří neměli na nájem v městských bytech, neváhala radnice, která hospodaří se schodkem, půjčit bezúročně od 350.000 do 550.000 Kč. Na nákup "vlastních" nemovistostí.

Mluvčí radnice Eva Sejskalová říká, že Rómové zvolili vystěhování, hypotéku a koupi bytu na základě svobodného rozhodnutí a že jejich rozhodování bylo informované.

Někteří z vystěhovaných Rómů však říkají, že se upsali k hypotéce a koupi nemovitosti po varování Městského úřadu, že ocitnou-li se (po demolici domu) bez přístřeší na ulici, budou jim odebrány děti a poputují do ústavní péče. Nezávislé svědectví, jež by vydírání městského úřadu vůči Rómům potvrdilo, bude ovšem (pro případné policejní šetření či soudní proces) obtížné dohledat. 

Radnice ústy své mluvčí tvrdí, že Rómové, kteří uzavírali smlouvy na koupi šesti vyčleněných nemovitostí na Jesenicku a na Prostějovsku, si mohli své příští bydlení prohlédnout. Jedna z nových majitelek nemovistosti  Žofie Kandráčová však v Českém rozhlasu uvedla: "Oni nám nedali vůbec šanci podívat se na ten barák. My jsme byli pod nátlakem."

Čas pevné ruky?

Kontroverzní postup vsetínského starosty, který se vypořádal s 42 rómskými rodinami pomocí demoličních čet a zčásti i bezúročných hypoték, odměnili delegáti celostátní konference bývalé a možné i budoucí vládní strany tím, že ho zvolili za svého leadra.

Nad českým, déle než šestiměsíčním politickým vakuem se lze zatím pobaveně usmívat a na adresu jeho hlavních aktérů vyprávět vtipy.

Potrvá-li však bezvládí příliš dlouho, nelze vyloučit sílící volání po vládě silné ruky a  razantních řešeních. A vůdcích, kteří dávají před subtilním, politickým řešení přednost demoličním četám.

Ivan Kytka; [email protected]