Zdeněk Mihalco, mih | Komentáře
17. 1. 2009 15:50

Jde o selhání politiků? Co napsali blogeři o knihovně

Bém, Kasl a další blogeři Aktuálně.cz píší o sporech o Národní knihovnu
Foto: Aktuálně.cz

Média po smrti architekta Jana Kaplického znovu otevřela téma osudu jeho návrhu Národní knihovny, která původně měla stát na pražské Letné.

Čtěte více: Vzniká sbírka na Kaplického knihovnu. Čeká na svolení 

Má stát knihovna na Letné, nebo v jiné lokalitě? Je zastavení Kaplického projektu selháním politiků? Proč výstavbu knihovny na Letné někteří politici nepodporují? Spory se ve svých textech detailně zabývají blogeři Aktuálně.cz.

Pražský primátor Pavel Bém v blogu na podzim 2007 vysvětloval své důvody, proč se postavil proti realizaci Kaplického návrhu:

"Nesouhlasím s tím, aby tolik diskutovaná stavba stále na Letné z následujících důvodů: Pozemek je poměrně stísněný a prakticky na něm nelze najít pro instituci kalibru NK důstojný vstup. Centrální, vícepatrový a monumentální charakter vítězného návrhu je v markantní disharmonii s vlastně okrajovou polohou pozemku, v těsném sousedství pseudohistorických vil a frekventované ulice Milady Horákové. Ať tedy stojí uprostřed parku a ne na jeho stísněném okraji. Ať je na něj odevšad vidět. Ať trčí do Prahy jako petřínská rozhledna, nebo žižkovská věž," napsal Bém.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text Pavla Béma: Zajímavý blob na nevhodném místě

Architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl reagoval ve svém textu, ve kterém vyzýval pražskou radnici k podpoře výstavby knihovny, slovy:

"Je ale přijatelné, aby jakákoli politická skupina svým hlasováním určovala, co je a není dobrá architektura, co se smí a nesmí stavět? Aby politici stáli nad porotou mezinárodní soutěže, abychom opět žili ve světě, kde soudruzi stavěli magistrály napříč městy, bourali památkové stavby nádraží a obestavovali města paneláky? Tento postoj by prokázal nevyzrálost naší demokracie, která nesnese odlišný, nepodbízející se názor, a začne definovat ideologicky přijatelnou a nepřijatelnou architekturu, posléze i umění, literaturu a nakonec i naše vlastní myšlení."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text: Pane primátore, podpořte Kaplického knihovnu!

Proti výstavbě knihovny na Letné se kromě většiny pražských radních postavil také prezident Václav Klaus. Historik umění a bloger Aktuálně.cz Jiří Fajt ve svém textu jeho postoje zkritizoval:

"Václav Klaus jde ale dál a podobně jako u klimatických změn se i v tomto případě dokonce obává o podstatu demokracie. V kauze Kaplického chobotnice pak spatřuje 'obrovský precedent', který vychyluje kyvadlo demokracie k postdemokracii". Není mi sice příliš jasné, co je tím míněno, nejspíše je zde však vykreslována apokalyptická vize konce demokracie, pokud se rozhodování o věcech veřejných nedostane zpět do rukou jediných povolaných - totiž politiků."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text: Pane prezidente, mýlíte se

Názory prezidenta Klausese ve svém blogu zabývá také Karel Hvížďala, který upozorňuje na příklady ze zahraničí, kdy politici podpořili odvážná architektonická díla.

"Třeba ve Francii (politici) dbají na to, aby po nich zbyly výjimečné stavby, které by byly spojené s jejich jmény, protože to je to jediné, co po politicích, pokud neumějí psát jako Churchill, který za své paměti dostal Nobelovu cenu za literaturu, zbude," píše Hvížďala, který uvádí příklad stavbu Centre Pompidou, které je dnes nejnavštěvovanějším místem Paříže. "Asi bychom se měli důkladněji zamyslet nad tím, proč náš prezident se domnívá, že se zapíše do českých dějin spíš tím, že něčemu svými postoji zabrání, místo toho, že něco bude prosazovat a že po něm zbude výrazná a progresivní stavba v Praze na Letné," dodává.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text: Kaplický, čeští architekti, ODS, Klaus a chobotnice

Karel Hvížďala pak ve svém dalším textu napsal: "Zeptáte-li se mě, proč návrh pana Kaplického zvítězil, mohu říci pouze svůj osobní názor. Důvodů byla jistě řada, jak to u takových soutěží bývá, ale uvedu jen jeden estetický, protože o něj je také největší pře: Umění, ať je to román, hudební dílo nebo architektura, je posuzováno odborníky vždy podle toho do jaké míry je inovativní, jak bourá stará klišé, jak neopakuje to, co již bylo řečeno, zkomponováno nebo postaveno, ať jde o Flaubertovu paní Bovaryovou, Janáčkovu Jenúfu nebo Kaplického Blob či Tančící dům pánů Gehryho a Miluniče."

 

Právě se děje

před 14 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 1 hodinou

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy