Martin Novák Martin Novák | Komentáře
2. 12. 2016 19:00

Jestliže Rakousko s Hoferem hnědne, jakou barvu pak asi má se Zemanem a Ortelem Česko?

Opravdu bude Hofer prvním demokraticky zvoleným prezidentem z řad krajní pravice?
Norbert Hofer na Pražskékm hradě.
Norbert Hofer na Pražskékm hradě. | Foto: ČTK

Norbert Hofer by byl prvním politikem krajně pravicové strany, zvoleným v demokratické Evropě prezidentem. Tedy pokud vyhraje. Toto tvrzení doprovází často předvolební analýzy o našem jižním sousedovi.

Hofer je členem Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která patří na rakouské politické škále výrazně napravo.

Co ale vidíme my Češi, když se podíváme do rakouského zrcadla?

Zaprvé to, že Miloš Zeman se od Norberta Hofera vlastně neliší. Islám a imigranti jsou pro Evropu špatné, vycházet vstříc Rusku naopak dobré.

Hofer mluví o možném vystoupení nebo alespoň referendu o vystoupení z Evropské unie. Miloš Zeman nedávno zmínil možné referendum vystoupení z NATO a Evropské unie.

Oba politici se tak liší snad jedině v názorech na jadernou energii (Zeman pro, Hofer proti). Jinak v ničem. Takže se ptejme, zda je Miloš Zeman prvním krajně pravicovým prezidentem zvoleným v evropské demokracii, a Hofer bude druhým.

Hoferův soupeř Van der Bellen byl v minulosti mnohem vstřícnější k Česku než Hofer a jeho FPÖ. Odmítl spojovat otázku Temelína nebo Benešových dekretů s českým vstupem do Evropské unie. Přesto je dnes Hradu bližší Hofer.

Z rozhovoru, který jsem před volbami vedl s českou emigrantkou a filmařkou Zuzanou Brejchovou, vyplývá další poučná věc pro Česko.

Žena, která žije v Rakousku od roku 1968, vůbec nesympatizuje s Hoferem. Naopak. Ale šokovalo jí, že v televizním přenosu v Česku může vystupovat kapela, jako je Ortel na Českém slavíku, a vůbec to, že jí tolik lidí posílá do soutěže hlasy.

V Rakousku by podle ní něco takového nebylo možné. Ze zákona. Hofer nehofer.

Až Hofer vyhraje a budeme si říkat „To snad není možné“ či „Jak ti Rakušané mohli“, zamysleme se nejdříve nad tím, jak jsme na tom doma. Hůř.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy