Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 4. 2015 7:45

Jiří Dienstbier je Jekyll a Hyde snahy omezit počet ghett

Ministr pro lidská práva odvolal Martina Šimáčka, který vzkřísil vládní Agenturu pro sociální začleňování. Důvody ministr neuvedl.
Ghetto v Ústí nad Labem. Jiří Dienstbier o problému ví. Teď jako by chtěl jeho řešení zbrzdit.
Ghetto v Ústí nad Labem. Jiří Dienstbier o problému ví. Teď jako by chtěl jeho řešení zbrzdit. | Foto: Vojtěch Marek

Ve čtvrtek ministr Jiří Dienstbier nečekaně odvolal ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Pro všechny, kteří dlouhodobě sledují, jak se Šimáček a jeho lidé snaží snížit počet ghett v Česku, nepochopitelný krok. Za ním má následovat další: ministr hodlá nesmyslně změnit strukturu Agentury. Která dnes funguje.

Dienstbier, který si šikovně vytvořil image moderního sociálního demokrata, odvolání Šimáčka veřejnosti vůbec nevysvětlil. Zjevně sází na dvě věci. První: ghetta voliče moc netankují. Na sociálně vyloučené se u nás kouká skrz prsty („můžou si za to sami, nechtějí makat“, což je nesmysl). Takže bude většině fuk, že padl nějaký Šimáček.

Druhá věc: odvolání Martina Šimáčka možná zatleskají ministři ČSSD. Šéf Agentury a její zaměstnanci se příliš netajili s kritickými (a oprávněnými) poznámkami, jež se týkaly ministerstva školství, vnitra, dost dlouho i práce a sociálních věcí. Všimněme si: všecky tři resorty vedou sociální demokraté, Marcel Chládek, Milan Chovanec a Michaela Marksová -Tominová. (S MPSV se však věci začaly měnit k lepšímu.)

Koncem února vláda schválila Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011-2015. Necelé dva měsíce po jejím přijetí vládou byl Šimáček odvolán. Možná byla právě zpráva jedním z důvodů, proč skončil. Její povrchní interpretace (a politici bývají povrchní) totiž může vést k tomu, že Agentura nefunguje, jak by měla.

Za Martinem Šimáčkem stojí zaměstnanci Agentury. Vadí však dost možná některým politikům ČSSD.
Za Martinem Šimáčkem stojí zaměstnanci Agentury. Vadí však dost možná některým politikům ČSSD. | Foto: DVTV

Proč? Dokument velmi otevřeně popsal, co se děje. (Dodejme, co se děje po ročním vládnutí Sobotkova kabinetu.) A není to nic pěkného. Počet ghett prudce roste. Přesné číslo nebylo zveřejněno, ale ze 330 v roce 2006 (Gabalova zpráva) jich je dnes okolo 600! Dvojnásobek.

Odvolat a překopat

V ghettech je často nemožné vymáhání práva. Policie nesplnila své úkoly. Dál kvete lichva a noví specialisté na potírání tohoto moru se v krajích neobjevili. Bydlení sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel se od roku 2011 nijak nezlepšilo. V některých oblastech se situace zhoršila.

V ghettech se také dál nedaří jejich obyvatele zaměstnávat. Snaha zařadit děti ze sociálně vyloučených lokalit do společnosti, tedy hlavně klíčová inkluzivní novela školského zákona, nabrala sedmileté zpoždění. O její aplikaci ani nemluvě. Navíc se – údajně – mnoha lidem na školství inkluze nelíbí.

Jednou z příčin zdvojnásobení počtu ghett je fakt, že ministerstva liknavě plní úkoly. Ke konci roku 2014 to vypadalo neslavně: ze 71 opatření v uplynulých třech letech resorty zcela splnily jen 16 a částečně (tedy spíše vůbec) 37 úkolů. Ono částečně bylo do zprávy více méně vsunuto, aby nenastal skandál. Plnění úkolů hlídali mimo jiné právě lidé z Agentury...

Když vývoj shrneme: Martin Šimáček Agenturu pro sociální začleňování rozpumpoval. Převzal ji před šesti lety. Pracovalo v ní tehdy něco přes deset zaměstnanců a neměli jasnou vizi, ucelenou koncepci. Dnes v Agentuře pracuje okolo sedmdesáti lidí, má jasný plán a vize (podobné jako v jiných západních zemích), spolupracuje s městy, obcemi, ale také s ministerstvy, kterých se problém dotýká.

Vyčítat Agentuře, že roste počet ghett, nedaří se zaměstnávat sociálně vyloučené občany atd., to by byl nesmysl, neznalost. Změnit tyto děsivé tendence trvá desítky let. Podstatné je, že Šimáček a jeho lidé nastínili jasný plán a tlačili na ministerstva, aby ho dodržovala. Ta se ho však bohužel příliš nedržela.

Agentura pomáhá jako koordinátor a rádce již ve 35 městech. Plánuje číslo zdvojnásobit. (Dodejme, že experti dnes odhadují počet obcí, kde se vykytuje jedno či více ghett, na 400. Před devíti lety jich bylo 200.)

Nesmíš ministrovi přerůst přes hlavu

Proč chce ministr Dienstbier překopat Agenturu, kterou dnes mnozí starostové vnímají jako místo, kam se s úspěchem mohou obrátit o radu, není vůbec jasné. Jeho záměr vypadá takto: Agentura bude dál pracovat pouze na lokální úrovni. Její odborný aparát pak má sloužit pro celou Sekci lidských práv. Toto rozhodnutí bortí celý provázaný systém Agentury, který ředitel Šimáček od roku 2009 stavěl.

Lokální pracovníci mají v Šimáčkově struktuře zázemí odborného aparátu. A díky nim Agentura přenáší zkušenosti z lokalit i na centrální úroveň. Proto také sleduje a se znalostí praxe připomínkuje zákony. (Viz kupříkladu v první fázi málem totálně zpackaný školský zákon. Jen díky Agentuře a neziskovým organizacím se podařilo zabránit tomu, aby děti byly snadno strkány do „praktických škol“.)

Jenže to je zřejmě kámen úrazu: Šimáček dělá dobře svoji práci, spíš poslání, a k témuž strhl mnoho kolegů. Dokonce i na takřka nehybných ministerstvech se začaly objevovat podobně zapálené, „nakažené“ skupinky nadšenců. Dienstbier mohl nabýt dojmu, že mu tento schopný ředitel přerůstá přes hlavu. Navíc se montuje do věcí ministerstev i zákonů.

Dienstbier se podle znalců choval delší dobu podivně, jako Jekyll a Hyde. Na jednu stranu Agenturu veřejně oceňoval, tvrdil, že ji bude posilovat a že by se měla do budoucna stát samostatnou institucí. (To řekl krátce po nástupu do funkce.) Na druhou stranu jí od začátku svého ministrování postupně ukrajoval pravomoci a umenšoval její vliv. Především v oblasti legislativy a při řešení celostátních témat.

Odvolat Šimáčka je velká chyba. Osvědčil se, jeho lidé, ale i mnozí jiní, si ho velmi váží. Tak šup, musí z kola ven, mohl by politika ohrozit (ačkoliv nic takového nechystal; na to lidé Šimáčkova vytížení nemají ani čas, ani chuť).

Počkejme si na dvě věci. První, to bude zřejmě zábavný kousek, jak nám ten moderní sociální demokrat Dienstbier vysvětlí, proč kvalitního ředitele Agentury sestřelil. Za druhé bude zajímavé vidět, jak zareaguje premiér Sobotka. Pokud k němu taková „maličkost“ doletí. Nebyla právě sociální problematika klíčovým tématem ČSSD a jeho vlády?

 

Právě se děje

před 58 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy