Jiří Srstka | Komentáře
13. 5. 2006 0:01

Jiří Srstka: Volební persifláž

Nuda, nuda, nic jiného než nuda - pročetl jsem si tak ze cviku volební programy politických stran, které se za chvíli utkají v lítém volebním boji.

Samé materiálno, bez rozletu a bez jakékoli příchylnosti ke skutečným celosvětovým, nebo alespoň evropským problémům. Jako by si politické strany netroufaly na něco "navíc", popelí se jen na českém písečku.

I sympatická Balbínova poetická strana píše cosi o zlepšení výběru daně z přidané hodnoty nebo usnadnění podnikání. Nicméně právě tato strana a především její vlastní  politické konání mě vedla k letmým úvahám o volebních programech politických stran obecně.

Je jasné, že současnému světu vévodí především politika, války, peníze, hlad s žízní a sex.

Dále je dle mého soudu nepochybné, že civilizace se v několika desítkách let zhroutí do sebe jako černá díra. Snaha především evropské a americké civilizace po neustálém ekonomickém rozvoji, směšné předhánění se v ukazatelích ekonomického růstu cestu ke konci civilizace jenom urychluje. Jako by tyto dvě civilizace zapomněly, že kdysi - a není tomu tak dávno - se žilo "do kruhu", bez představy jakéhokoli vývoje "kupředu", jenom s cílem udržet to, co je. Tento druh myšlení převládal především v Asii.

Jak by bylo hezké, kdyby se politické strany zřekly snahy kvapit neustále pochybnou cestu "kupředu" a podrobily by civilizaci pouze nutné evoluci, případně udělaly jeden dva kroky zpět. Nevím jak ostatní, ale já nepotřebuji lepší a luxusnější auta či ještě silnější počítače. Jsem prostě se současnou životní úrovní, která nás již dokonale přivedla k pohodlnosti, a tím i lenosti, docela spokojen.

Politika...

...jako služba veřejnosti se již ve své podstatě přežila a jde o pouhé vládnutí, byť na první pohled demokratickými prostředky. Politické programy se sobě až na odchylky podobají jako vejce vejci. Proč nezrušit politické strany a nevolit pouze občany v regulérních volbách, kteří poté bez politických stran vytvoří zákonodárné sbory, vládu a další orgány státní moci? Mám mnoho kamarádů, kteří jsou bezesporu odborníky na nejrůznější oblasti lidského života, ale do politické strany by nikdy nevstoupili, jelikož se obávají morální i jiné úhony. No prostě slušní lidé. Kdo tedy jsou ony politické osobnosti? Jistě osoby, které prahnou po exhibici jako herci a chtějí mít moc, protože jim chutná, že. Pryč s nimi z veřejné scény.

Fenomén peněz...

...je kapitolou nejchmurnější. Vše se na ně přepočítává, pouze o nich se hovoří, stojí za vším. Nejkouzelněji se jejich vlastnosti projevují tehdy, když jde například o to vyčíslit cenu lidského života nebo cenu uměleckého díla. Najednou jako by nestačily a stávají se výrazově absurdními. Cesta je jednoduchá. Vrátit finance na čáru, ze které kdysi startovaly, udělat z nich zase obyčejné poukázky na něco a posílit skoro již zaniklou naturální směnu. Chceš auto? Dej sedm počítačů. Potřebuješ jedno kilo svíčkové na bifteky? Zkus za ně nabídnout souborné vydání děl Ladislava Klímy. Bolí tě záda? Doběhni si k doktorovi a přines s sebou porcelánový servis. Vida, vždyť ono to vlastně funguje i dnes.

Války...

...způsobují nenávisti, ekonomické zájmy a spousty dalších věcí. Instrumentem válek jsou zbraně. Naházejme zbraně na jednu hromadu a zničme je. Jak jednoduché. Ponechme svářícím se stranám pouze kameny a hole.  Pro ukojení vlastního sebevědomí lidí jim budou vydávány na vlastní žádost v rámci naturální směny tupé nože. Kdo si tajně ponechá zbraň, bude bez milosti popraven klacky nařezanými z lípy, národního to stromu.

Hlad a žízeň...

...především ve třetím světě jsou zdánlivě těžko řešitelným problémem. Myslím, že jde vyřešit pravidelnými výměnami občanů z civilizované části světa, kteří jsou tlustí a něco vydrží, s občany z třetího světa, kde vládne hlad a žízeň. Počtové segmenty Evropanů se prostě na několik měsíců vystřídají s obyvateli afrických států. Evropané se vrátí domů hubení, Afričané najedení a obě strany budou mít radost, že se vracejí do svých vlastí s tím, že je za chvíli čeká zase výlet úplně jinam. Tato migrace přinese i obohacení znalostí té které části lidské populace. Nevím jak vy, ale já tedy neumím rozdělat oheň vrcením klacíku v dřevěné prohlubni. A zatraceně bych to někdy potřeboval.

Nejjednodušší je to se sexem...

Ten nepotřebuje nijak regulovat, prosadí se sám a je v zájmu všech, aby ho bylo co nejvíce. Je totiž původcem našeho života, bez něj bychom se nikdy nenarodili. Musíme ho proto pěstovat jako v bavlnce a zbavit zbytečných pruderií. Naopak, kdo se bude sexu vyhýbat, nebude ho realizovat, musí být po zásluze potrestán a to hodně. Pro ty, kteří nemohou nalézt partnera, budou zřízeny na státní útraty hotely se zřetelným označením, ve kterých se budou pravidelně hlásit a hledat tam partnery. Musí je získat. Pokud ne, budou v hotelech zavřeni tak dlouho, dokud se tak nestane.

Oproti shora uvedeným vševládným fenoménům existují na naší planetě na první pohled úplné maličkosti, které politickým stranám nestojí ani za řeč.

Kdo se kupříkladu odpovědně a ve velikém měřítku zabývá mravenci? Víme, jak se vyvíjí počet mravenišť v České republice v poslední době? Pochybuji o tom. Potřebujeme k našemu životu spíše velké, nebo malé kameny? Je nezbytné se touto otázkou zabývat. Jaké tvary mraků převládají na naší obloze? Proč by se nedalo v matematice dělit nulou? Nezničíme naše lesy stále mohutnějším používáním toaletního papíru? Potřebujeme ho vůbec? Je k něčemu cucání bonbónů? Proč cucáme? Pryč se všemi slepými střevy!

Seznámil jsem se shora uvedenými úvahami jednoho z čelních představitelů Balbínovy poetické strany, pana Petra Borku, jediného pokladníka této strany. Podíval se na mne po třetím pivu a jednom rumu svým protřelým politickým zrakem a zřetelně vyřknul: "Bereme." Tomu říkám politická strana!

Autor je ředitel agentury Dilia a bývalý ředitel Národního divadla v Praze