Jen zbytečně fatální souvislost?
Tak jo. Reakce čtenářů na články o karikaturách to zhusta naznačovaly. Nad některými jsem si místy kladl otázku - pan Shakespeare laskavě promine podobnost čistě náhodnou: ,,Jest blbé být blbý a dělat neblbého, či není blbé nebýt blbý a dělat blbého?"
Možná, že mnohým občanům se podobné otázky honí hlavou i při sledování přímých přenosů rozprav v našich zákonodárných sborech.
A kterým? Ty neznáte.
Infobox
Milí čtenáři,
neděle má být dnem odpočinku. I na komentářových stránkách vám proto chceme nabídnout oddych.
Po týdenní porci rozborů, komentářů nebo analýz vám Josef B. Albrecht zkusí vyprávět, jak vidí věci kolem nás. Jak je vidí člověk, který se narodil na horách, ale žije v Praze. Jak je vidí muž, který má již hodně prošedivělé vousy a přesto si dobře rozumí s internetem.
Přejeme vám klidnou neděli.
Kdysi nám v zanedbaném koutu zahrádky, zarostlém kopřivami, nějakým nedopatřením vyrostla černá ředkev. Velká jako kopací míč. Skoro. Kolega v práci byl předsedou místního Svazu zahrádkářů. Nevěřil mně. Tak jsem mu ředkev přinesl na jejich výstavu plodů. Byl z toho poprask, první cena v kategorii ředkví a tisková konference. Většina přítomných zahrádkářů souhlasně přikyvovala a horlivě si zapisovala mé rady jak docílit obrovských ředkví. A že jsem to šponoval; stín, žádné návštěvy - otřesy kroků škodí, prohlídky a zalívání jen v noci a z dálky. Tři z deseti si zapsali i to, že je to dvouletka. Čtyři se neudrželi smíchy a tři mě vykopli z klubovny.
Odnesl jsem si z toho drastickou zkušenost, že i mezi zahrádkáři se najdou ti, kteří předstírají, že jsou zahrádkáři. Nebo že by byli tak blbí? Nebo jen dělali blbé? Estébáci to nebyli, ti v té době už nebyli tak blbí, aby se nechali nachytat, že jsou blbí.
Myslím, že to byli zahrádkáři, kteří zrovna nestačili správně odhadnout zda předstírat blbého či neblbého. Holt, nerozhodnost.
Nakonec jsme se po čase všichni v hospodě usmířili.#reklama
Inu, vždyť to tehdy byla jen taková sranda s velkou černou ředkví.