Martin Hála Martin Hála | Komentáře
8. 10. 2020 18:00

K pandemii ještě schizofrenie. Česká diplomacie usedla na dvě židle

Miloš Zeman si na vládě pojistil, aby vedle jeho oblíbeného kanálu nedošla újmy ani jeho oblíbená mocnost - Čína. Prezident může slavit, země má mezinárodní ostudu.
Ruku v ruce. Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během návštěvy Číny v roce 2019.
Ruku v ruce. Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během návštěvy Číny v roce 2019. | Foto: ČTK

Jeden ze zvlášť vydařených kreslených vtipů Vladimíra Renčína zobrazuje pacienta v ordinaci, jak vystrkuje na ošetřujícího lékaře obnaženou zadnici: "Představte si pane doktore, že takto rozpolcený jsem i vnitřně."

Podobný exhibicionistický kousek se podařil tento týden české diplomacii. Nikoli však v soukromí lékařské ordinace, ale pěkně na veřejnosti, dokonce mezinárodní.

Úprk od zodpovědnosti

Na zasedání takzvaného Třetího výboru Valného shromáždění Spojených národů v New Yorku se česká delegace odmítla připojit k prohlášení odsuzujícímu čínské represe v Sin-ťiangu a Hongkongu, které podpořilo 39 demokratických států, z toho 20 členů Evropské unie, včetně například Slovenska.

Foto: Aktuálně.cz

To je samo o sobě pozoruhodné, ale bohužel nikoliv překvapující - stalo se tak již podruhé. Poprvé se Česká republika nepřipojila k rezoluci kritizující uvalení zákona o státní bezpečnosti na Hongkong, kterou předložili naši spojenci na zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě v červenci.

Tento opakovaný "úprk od zodpovědnosti" (abychom parafrázovali Paula Bermana) vzápětí okomentoval ministr zahraničí Petříček slovy: "Na vládě jsme se bohužel tentokrát na tom, zda připojíme podpis, neshodli." Současně prohlásil, že on sám prohlášení podporuje.

Špatně načasovaná blamáž

Vyvstává samozřejmě otázka, proč by vůbec měla o podobné záležitosti jednat vláda. Člověk by si myslel, že od toho máme ministerstvo zahraničí a stálé mise při OSN v Ženevě a v New Yorku. Pokud ministr s prohlášením podpořeným většinou spojenců souhlasí, a navíc to deklaruje i veřejně, česká delegace v New Yorku by se k němu prostě měla připojit. Vláda je v těchto krušných časech jistě zavalena řadou naléhavějších problémů, například financováním kanálu Odra-Dunaj-Labe.

Odpověď nakonec poskytl Deníku N mluvčí Ovčáček, když potvrdil, že vláda se prohlášením zabývala z iniciativy Hradu. Prezident Zeman si prostě ve vládě pojistil, že vedle jeho oblíbeného kanálu nedojde újmy ani jeho oblíbená mocnost.

Pohlceni šedí... Kritiku Číny za represe v Sin-ťiangu a Hongkongu podpořilo při hlasování v OSN 39 zemí (modře). Česko mezi nimi chybí.
Pohlceni šedí... Kritiku Číny za represe v Sin-ťiangu a Hongkongu podpořilo při hlasování v OSN 39 zemí (modře). Česko mezi nimi chybí. | Foto: OSN

O trapas - a nikoli poslední - je zase jednou postaráno. Konec konců jsme teprve v polovině prezidentova volebního období. Jenže mezinárodní blamáž, nota bene opakovaná, má svoje praktické dopady. Těžce zkoušenou důvěrou spojenců není dobré plýtvat ani v lepších časech. A časy nejenže nejsou dobré; v jistém smyslu jsou přelomové, jak ostatně demonstruje mimo jiné právě příklad sporného prohlášení.

Na dvou židlích

Proti skupině 39 demokratických zemí se v OSN okamžitě postavil blok 50 rozvojových a autoritářských států pod vedením Kuby a Pákistánu, který čínskou politiku v Sin-ťiangu a v Hongkongu naopak podpořil. Podobná situace nastala i v červenci v Ženevě při projednávání zákona o státní bezpečnosti v Hongkongu. Blok 53 převážně autoritářských zemí tam represivní zákon podpořil, zatímco 27 demokratických zemí ho odsoudilo.

Svět se zjevně začíná opět štěpit na dva velké bloky, a zdaleka ne jen v otázce lidských práv a občanských svobod. Česká republika, po roce 1989 na čas pevně ukotvená v západním společenství, sedí od roku 2013 na dvou židlích. Ty se od sebe čím dál rychleji rozjíždějí a naše země už cítí to pnutí ve švech.

Zatím ještě s trochu křečovitým úsilím předstíráme, že to usedíme na obou stoličkách. Od jistého momentu to začne být nejen nepohodlné, ale fyzicky nemožné. Doufejme jen, že v tom osudovém bodě neskončíme zase na té špatné straně.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky. Je to kulturní genocida, říká sinolog Klimeš (video z 25. července 2019)

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy