Tálibán postupuje rychle. Včerejší agenturní zpráva, že radikální hnutí během posledních sedmi dnů v Afghánistánu dobylo už desáté provinční město, může být brzy zastaralá. Po pádu Ghazní přijdou na řadu další sídla, Tálibán ovládá už dvě třetiny území a blíží se k metropoli Kábulu.
Podle Joea Bidena je teď vše opravdu už jen na Afgháncích. "Musejí bojovat sami za sebe, bojovat za svoji zemi. Svého rozhodnutí nelituji," odpověděl americký prezident tento týden na dotaz, zda by nyní nevzal zpět oznámení z letošního jara. Právě tehdy totiž Američanům řekl, že přišel čas ukončit "věčnou válku", kterou jeho předchůdce George W. Bush v říjnu 2001 vyhlásil teroru - a speciálně pak síti al-Káida.
Nebylo přitom dílem náhody, že si Biden pro svá slova vybral v Bílém domě stejnou místnost, z níž před dvaceti lety hovořil Bush. Symbolicky se rozhodl právě odtamtud oznámit, že Američané z Afghánistánu definitivně odejdou k letošnímu 11. září. Tedy o dvacátém výročí černého, tragického dne, kdy teroristé al-Káidy v USA zavraždili na 3000 Američanů.
Biden tím chtěl zdůraznit svůj základní argument: Do Afghánistánu Spojené státy vstoupily ze dvou důvodů - chtěly zničit al-Káidu a zajistit, aby tato země přestala být teroristickým zázemím. "A to jsme udělali. Tyto cíle jsme splnili. Bin Ládin je mrtvý, al-Káida je v Iráku i Afghánistánu potlačena," řekl Biden. Takže podle něj už pro pokračování mise "není žádné odůvodnění".
Konec nekonečného tažení
Rozhodnutí odejít z Afghánistánu bylo nevyhnutelné. V říjnu 2001 George W. Bush vyhlásil: "Neochabneme, neunavíme se, nezakolísáme, neselžeme." Jenže dvě válečná tažení - v Afghánistánu a Iráku - Američany postupně vyčerpala. Ztratila pro ně jakýkoli smysl, nebo ještě hůře, byla pro ně důvodem nedůvěry a zloby vůči politikům ve Washingtonu.
Donald Trump vyhrál v roce 2016 prezidentské volby i díky tomu, že s těmito válkami nejen neměl na rozdíl od své tehdejší soupeřky Hillary Clintonové vůbec nic společného. Jasně navíc říkal, že "nesmyslné, nekonečné" vojenské mise ukončí. Během čtyř let v Bílém domě to pak sice nestihl, ale v loňské předvolební kampani už shodně oba kandidáti, Trump i Biden, avizovali odchod z Afghánistánu.
Bylo jisté, že tentokrát se tak už opravdu stane, šlo jen o to, kdo to udělá rychleji. Trump dokonce loni v polovině října, pár týdnů před volbami, na Twitteru vystřelil, že chce mít "americké vojáky doma do Vánoc". Velitelé mu to sice rozmluvili, prezident pak ale vyhlásil jako závazný termín stažení letošní květen. Není pochyb, že při setrvání v úřadě by svůj slib dodržel.
Ve srovnání s tím je Bidenův postup opatrnější. Spojeneckou koalici sice také postavil před hotovou věc, ale jeho Bílý dům odsun koordinuje s NATO. S Trumpem by bylo vše nepochybně složitější a nebezpečnější. V rámci své loňské dohody s Tálibánem přitlačil vládu v Afghánistánu, aby propustila takřka 5500 vězněných členů hnutí. Podle letošní červnové zprávy OSN se jich pak nejméně 720 vrátilo na bojiště.
Bidenovi nelze vyčítat, že se rozhodl odejít. Jde nejen o jeho přesvědčení, ale podle průzkumů i o přání většiny Američanů. A republikáni to prezidentovi nemohou mít za zlé, nechtějí-li být za pokrytce. Ostatně byl to bývalý Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo, kdo tento týden prohlásil, že "teď je to už afghánský boj". V podstatě tedy zopakoval Bidenova slova.
Prezidentova víra
Současný šéf Bílého domu ze sebe ale sám nešikovně udělal terč. A republikáni si tuhle příležitost samozřejmě nenechají ujít. "Od bizarní volby symbolicky učinit 11. září konečným termínem odchodu až k absenci jakéhokoli plánu se ukazuje, že rozhodnutí administrativy nebylo založeno na ničem jiném než jen na zbožném přání," útočí teď na prezidenta šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell.
Je to politický pragmatik či spíše cynik, dobře ví, že případný Trumpův úprk by patrně dopadl ještě hůře. Ale přesně vyhmátl Bidenovu slabinu, do níž je možné se trefovat. Když první muž Spojených států v dubnu oznámil odchod z Afghánistánu, bylo jasné, že není cesty zpět, že od svého rozhodnutí neustoupí. Řekl ale také toto: "Nebude to žádný rychlý úprk, abychom byli ven z východu. Uděláme to zodpovědně, s rozmyslem a bezpečně." Jinými slovy, budeme mít situaci pod kontrolou.
Jenže tak to nyní vůbec nepůsobí. Už na začátku července musel Biden vystoupit s dalším televizním projevem, když Tálibán dobýval jednu pozici za druhou. Z obrazovek vzkázal, že věří "ve schopnosti afghánské armády, která je lépe vycvičena, lépe vyzbrojena a kompetentnější ve vedení války". A dodal, že Afghánistán tedy "nemusí skončit zpět v rukou" radikálního hnutí.
Zcela nekompromisně až vztekle pak odpověděl během krátké tiskovky na dotaz, zda nevidí paralelu mezi "odchodem z Afghánistánu a tím, co se stalo ve Vietnamu". "Ne, vůbec žádnou. Nulovou. Tam to byly celé brigády, šest, pokud se nemýlím, které prolomily brány naší ambasády," připomněl dramatický pád Saigonu, během nějž na konci dubna 1975 zachraňovaly vojenské vrtulníky americké diplomaty ze střechy velvyslanectví.
Teď se prý nic takového nemůže opakovat. "Tálibán není severovietnamská armáda. Za žádných okolností se nestane, že byste viděli, jak jsou lidé vyzvedávaní ze střechy ambasády Spojených států v Afghánistánu. To není vůbec srovnatelné," je přesvědčen Joe Biden.
Pánové, platíme
Ano, úplně stejné obrázky se teď jistě nevrátí. Ale minulou sobotu vydala americká ambasáda v Kábulu naléhavou výzvu, aby američtí občané "okamžitě" opustili Afghánistán. Podle aktuální analýzy vojenských zpravodajců totiž může být Kábul do několika týdnů obklíčen nebo dokonce padnout do rukou Tálibánu.
Bidenova snaha symbolicky propojit odchod z Afghánistánu s výročím teroristických útoků na USA by sama o sobě nemusela vadit. Ale v kombinaci s tím, že prezident podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Nový Saigon Američané sledovat nebudou. Ale úplně by stačilo, kdyby právě 11. září byl Tálibán zpět v Kábulu a americká ambasáda prázdná, možná vypálená. Vše takovému scénáři zatím bohužel nasvědčuje. Podle informací listu Washington Post se uvnitř administrativy diskutuje o možné evakuaci velvyslanectví. A podle posledních zpráv ji už Američané dokonce zahájili. Do Kábulu přechodně vysílají 3000 vojáků, aby zajistili bezpečnost letiště.
Takto zodpovědný, kontrolovaný, bezpečný konec dvacetileté války rozhodně nevypadá. A Biden, který Afghánistán zdědil po třech předchozích prezidentech, může být nakonec tím, kdo za to politicky zaplatí.
Za pocit Američanů, že tady se něco opravdu hodně nepovedlo. Že Biden koncovku zprvu vítězného, ale pak už příliš dlouhého a stále rozpačitějšího válečného angažmá Spojených států v Afghánistánu vůbec nezvládl.
