Česká vláda odmítla zákon zakazující propagaci komunismu. Tyto dvě věci spolu nesouvisí jen zdánlivě.

Ptejme se, kdo chce vyvraždit rodinu politika, který na mezinárodním poli hájí názor české vlády, že komunistický režim  na Kubě není slučitelný se zásadami demokracie. Není to náhodou nějaký fanatik? Nehájí svými vražednými hrozbami komunismus kubánský, potažmo internacionální? A tedy propagaci komunismu neboli šíření ideologie, označené zákonem za zločinnou?

Jak známo, zločinci, kteří jsou u moci, vraždí podle svých zákonů. Ale zločinci, kteří u moci nejsou, vraždí ze zálohy.  Poučil nás o tom i případ prvorepublikového ministra financí Aloise  Rašína. Ve jménu komunistických idejí byl Rašín 5. ledna 1923 střelen do zad mladým anarchokomunistou a zanedlouho na následky poranění zemřel. V komentáři k  vraždě tehdy napsal komunistický list, že za vraha se nestydí, jelikož to byl "hoch, který jest ochoten dáti pro myšlenku i vlastní život".

Politik, který nenalézá žádnou souvislost mezi tímto zločinem "pro myšlenku", vyhrožováním smrtí ministru Svobodovi a zamítnutím zákazu propagace komunismu, má velmi nedostatečnou představivost. Ale jak se říká: kdo se nepoučí z minulosti, bude muset ji prožívat znovu. Kámen úrazu spočívá v tom, že my všichni ostatní ji budeme muset prožívat s ním.
  
 Jiří Karas, poslanec