Několik let působil na českém Ministerstvu spravedlnosti německý soudce Paul Springer, který zde pracoval jako poradce Evropské unie. Při svém odchodu sepsal materiál "Reforma justice nekonečně neúspěšný úkol", který rozebírá stav české justice. Jeho slova jsou místy tvrdá, ale pravdivá.
Celou zprávu si můžete přečíst ZDE.
Svými názory na stav justice v České republice se Paul Springer nikdy netajil, a to jak za předchůdců ministra Němce, tak i za jeho éry. Vyjadřoval své názory jasně, zřetelně, ať se to líbilo, nebo ne. Přímočarost byla na doktoru Springerovi sympatická a většině pracovníků z justice rozhodně v minulosti nevadila.
Vzpomínám si, jak bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák začal kvůli kritice a zároveň dobrým radám Paula Springera svolávat justiční grémium, kde se za přítomnosti vedení resortu, soudů i státních zastupitelství diskutovalo, jak situaci napravit. Tyto aktivity však skončily s odchodem ministra Čermáka z funkce a Pavel Němec na ně nenavázal.
Styl Pavla Němce je svébytný. Se soudci ani se státními zástupci se více jak rok od svého nástupu do funkce vůbec nesešel. Stal se tak historicky jediným z dosavadních ministrů, jež po nástupu do funkce nesvolal obvyklou poradu s vedením justičních orgánů. Jestli tak učinil až letos na podzim, tak skutečně s křížkem po funuse. To jsou obecně známá fakta.
Není proto překvapivé, že na kritiku doktora Springera reagoval tím, že se ho v nedělní televizní debatě pokoušel zesměšňovat. Současný ministr spravedlnosti kritiku bytostně nesnáší. Kdokoliv přijde s takovouto písničkou, stává se jeho osobním nepřítelem, byť by ta kritika měla racionální jádro. Ten styl se dá nazvat "Kdo nejde se mnou, jde proti mně" a říkat pravdu se u něho opravdu nevyplácí.
