"Chci-li být úspěšnou právničkou, budovat kariéru, nepotřebuji manžela. Potřebuji manželku."
K tomuto závěru dospěla advokátka Jana Hamplová ve svém blogu na Aktuálně.cz. A s velkou pravděpodobností není sama: tradiční rozdělení rolí, tedy žena starající se o běžný provoz domácnosti a muž zajišťující rodinu hmotně, je v Česku stále mnohými považováno za přirozené a jediné možné.
Podle psychologů rozdílné role mimo jiné souvisejí s tím, co sami muži a ženy považují za důležité, jak vnímají sami sebe.
"Stále platí to, že muž se cítí významně realizován svojí prací a možností ovlivňovat vnější svět, zatímco pro ženu bývá důležitou hodnotou její vztahová síť, osobnější a menší svět. Pro muže je důležité být vnímán jako významný a mocný alespoň v tom nejmenším teritoriu - i když být prezidentem USA by bylo lepší. Pro ženu je důležité potvrzení v blízkých vztazích, případně i v mateřství," vysvětlil psycholog Petr Goldman v rozhovoru pro server vira.cz
|
Jana Hamplová: Nepotřebuji manžela, potřebuji manželku |
Tento pohled či spíše jakousi normu, která ve společnosti převládá, potvrzuje i letošní průzkum společnosti CVVM, podle něhož 87 procent dotázaných považuje muže za úspěšného tehdy, když dosáhne významného postavení v zaměstnání. Naopak u žen většina oslovených hodnotí jako úspěch skloubení pracovních a rodinných povinností.
Průzkum navíc ukázal, že svou tradiční roli vnímají silněji muži, podle nichž má žena nakupovat potraviny, pečovat o děti a vařit. Naopak ženy si většinou myslí, že o tyto činnosti se mají starat obě pohlaví stejně.
I mezi muži je však podle CVVM patrné, že mladší generace a lidé s vyšším vzděláním přikládají tradičnímu rozdělení menší váhu než například muži nad šedesát let.
Socioložka Hana Maříková ve své knize Proměny současné české rodiny popisuje, jak se tradiční pojetí ženské a mužské role projevuje.
„Zatímco muži je vyhrazeno místo ve veřejné sféře, ve sféře placené práce, podnikání, politiky atd., ženě je vymezeno místo v rodině a domácnosti. Sféra veřejná je přitom oceňována, hodnocena výše než sféra soukromá, sféra neplacené domácí práce, sféra domácnosti, péče o rodinu. Zatímco sféra veřejná je chápána jako ,mužský' svět, sféra soukromá jako svět ,ženský'. Přitom žena tím, jak zabezpečuje chod domácnosti a zajišťuje péči o rodinu, vytváří nezbytné zázemí pro fungování veřejné sféry. Muž v rodině načerpává nové síly, zotavuje se, aby mohl plnit svou úlohu, roli, funkci ve světě práce," píše Maříková.
Tradiční rozdělení rolí má podle některých církví oporu v Bibli. Nejčastěji citují z první epištoly sv. Pavla Timoteovi. "Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení. Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti."
| Alexander Tomský: Liberté, egalité, fraternité a ženy |
Z průzkumu, který minulý rok provedl renomovaný Gallupův ústav, vyplývá, že nároky na skloubení rodinných povinností a kariéry se v různých zemích dost podstatně liší. Zatímco v tradičně liberální Skandinávii či Beneluxu s tím má problémy jen zhruba každý pátý člověk (20 % ve Finsku či Nizozemsku), ve státech na jihu a východě Evropy je jich většina (v Maďarsku 77 %, Portugalsku 72 %).
Bez zajímavosti přitom ovšem není, že Češi společně s Portugalci a dalšími národy jižní a východní Evropy na rozdíl od Němců, Rakušanů či Nizozemců preferují zaměstnanost obou členů domácnosti.
| Michaela Appeltová: A s muži přijde zákon |
A jak se na roli ženy a muže díváte Vy? Má se žena především starat o domácnost a pak teprve o svůj profesní růst? Je muž tím, kdo je zodpovědný za hmotné zabezpečení rodiny, a tudíž musí mít jeho práce přednost před domácností? Či se mají partneři na svých rolích dohodnout a rozdělit si role podle svých možností a s ohledem na potřeby druhého?
