Co se týče konspiračního obsahu, tak nejsdílenější na sítích bylo pravděpodobně memorandum o článku z krajně levicového časopisu Rampart z roku 1967 o bývalém agentu CIA Johnu Garrettu Underhillovi, který spáchal v roce 1964 "podezřelou" sebevraždu, když půl roku předtím měl údajně říkat, že za vraždou Kennedyho stojí právě CIA. Dokument s tímhle memorandem byl ale zveřejněný už v roce 2017 a samotný článek je samozřejmě veřejný od roku 1967 a od té doby je taky takřka povinnou součástí konspiračních knižních příběhů. Na této frontě se tedy neobjevilo vůbec nic nového.
Do hledáčku konspirátorů se dostal i Joseph Biden. V roce 1994 totiž tehdejší vlivný senátor Biden dostal rukou psaný dopis, který podepsal (údajně) John Fitzgerald Kennedy jr., syn JFK. Ten se o pět let později zabil v letadle. Dopis začínal větou: "Pane senátore, jste zrádce…". Vyšetřovací komise kongresu tenkrát došla ke zjištění, že JFK junior není autorem dopisu. Ostatně v době vraždy Kennedyho bylo Bidenovi 21 let a studoval historii na univerzitě v Delaware. Odtajněné dokumenty potvrzují to, co každý příčetný člověk tušil - tedy že JFK jr. dopis nepsal a dopis dokonce nemá nic společného s vraždou v roce 1963.
Hodně poprasku vzbudilo to, že ve starších verzích dokumentů byly začerněny všechny zmínky o Izraeli, jenže ani z toho neplyne, že by snad Tel Aviv hrál nějakou roli v atentátu. Jenže začerněny byly stejně tak i zmínky o Mexiku, Kubě nebo SSSR. Tyto země byly zapleteny do různých zpravodajských aktivit během studené války a CIA se snažila chránit své zdroje a metody.
Byl tedy celý humbuk úplně k ničemu? Celá várka dokumentů obsahuje především obrovské množství irelevantního balastu a laik, který by se tím chtěl probírat bez předchozích znalostí, to po pár stránkách nejspíše vzdá. Většina dokumentů není ani nová, v tom smyslu, že by se objevily poprvé. Byly zveřejněny už dříve, ale často v nich bylo provedeno začernění určitých částí. Teď poprvé máme k dispozici dokumenty bez úprav a začernění. Co tedy dokumenty přinesly historikům? Trochu více světla na detaily špionáže v padesátých a šedesátých letech, které dosud CIA utajovala.
Poprvé máme kompletní text memoranda od Kennedyho poradce Arthura Schlesingera jr. ohledně reorganizace CIA po fiasku v Zátoce sviní. V předchozích verzích byla celá jedna strana začerněna a o kompletní odtajnění se dlouho a marně usilovalo. Nyní tedy víme, proč byly v memorandu začerněné části. Schlesinger v dříve začerněné části argumentoval, že spoléhání CIA na "kontrolovatelné americké zdroje" zasahuje do tradičních funkcí ministerstva zahraničí a že se CIA snaží infiltrovat i politické spojence, konkrétně Francii. "CIA dnes má v zahraničí téměř tolik lidí s oficiálním krytím jako ministerstvo zahraničí a v některých zemích počet zaměstnanců CIA převyšuje normální zaměstnance ambasády." Před tím začerněná část memoranda uvádí konkrétní čísla personálu CIA, který byl umístěn na ambasádě v Paříži a to, že "CIA se snaží zmonopolizovat si kontakty s určitými politickými postavami Francie, mezi nimi předsedou národního shromáždění."
Pro výzkumníky, kteří se případem zabývali podrobněji, nebude žádným překvapením, že CIA sledovala Lee Harveyho Oswalda v době, kdy se vrátil ze Sovětského svazu, a pak tento fakt tajila před Warrenovou komisí.
V odtajněných dokumentech jsou některé dříve neznámé detaily operace CIA v Mexiko City, kde Oswald v září 1963 navštívil kubánskou a sovětskou ambasádu. Dokumenty odhalují, jakým způsobem CIA napíchla telefony na ambasádách, což byla dosud utajovaná informace. Na začerněných stránkách jsou instrukce pro agenty CIA, jak napíchnout telefon ve veřejné telefonní budce a jak ho potom označit chemikálií, která je viditelná jen pod UV osvětlením. Je celkem jasné, že CIA se dlouho bránila zveřejnění těchto detailů. Žádné spiknutí proti vlastnímu prezidentovi to ale nedokazuje.
Mezi dokumenty je interní memorandum CIA ze srpna 1966, které doporučuje k vyznamenání vedoucího technické divize CIA. Předchozí verze dokumentu měla začerněné názvy jeho vynálezů, které mu vyznamenání přinesly - "fluoroskopické skenování", které CIA umožnilo "detekci skrytých odposlouchávacích zařízení". Vyznamenaným byl v tomto případě James McCord, který se v roce 1972 stal vedoucím bezpečnosti ve výboru pro znovuzvolení Richarda Nixona. Proslavil se v aféře Watergate, když byl jedním ze zadržených při vloupání do kanceláří DNC v hotelu Watergate.
Dnes žijeme ve světě, kde zeje hluboká průrva nedůvěry napříč společností. Konspirační teorie byly součástí toho, jak tato průrva postupně vznikla. Pravděpodobně žádné množství důkazů dnes nikoho nepřesvědčí o tom, aby změnil dlouho zastávanou pozici. Kdo věřil, že za vraždou JFK musela být kabala CIA, mafie, bankéřů nebo Židů, najde si vždycky důvody, proč tomu věřit i nadále. Jen se už nemůže opájet nadějí, že se jednoho dne objeví nějaké nové dokumenty z archivů, které všem ukážou. Neobjeví. To, co máme teď, je asi maximum, co budeme o vraždě JFK kdy vědět.
Autor je ekonom a překladatel, spolupracuje s Institutem liberálních studií