Anna Vodrážková Anna Vodrážková | Komentáře
6. 5. 2019 12:05

Knížákovi chybí duchovno a přebývá petic. Neměl by si taky jednu střihnout?

Ani petice už nejsou, co bývaly. Což ještě není důvod pošklebovat se těm, kdo je podepisují.
Mikan Knížák na snímku z roku 2007, kdy byl ředitelem Národní galerie, protestuje proti stavbě Kaplického Národní knihovny na Letné.
Mikan Knížák na snímku z roku 2007, kdy byl ředitelem Národní galerie, protestuje proti stavbě Kaplického Národní knihovny na Letné. | Foto: Petr Novák, Wikipedia

Do debat o odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta se moc nezabrušuju. I když jeho vedení zcela prokazatelně mělo své rezervy, tak postup, kterým byl odvolán "spolu" s olomouckým Michalem Soukupem (kde to nečekal už vůbec nikdo), prostě působí velmi podezřele. Z reakcí mě zaujal i text jednoho z Fajtových ředitelských předchůdců Milana Knížáka "Chybí duchovno", který začíná:

"Odvolání ředitele Národní galerie Fajta ukázalo, jak zmatená a nezdravá je situace na naší kulturní scéně. Stalo se zvykem, že lidé vynášejí soudy o věcech, o kterých nic nevědí. Obvyklí petenti (např. Sommerová, Hřebejk, Schwanzenberg) podepsali protest proti odvolání Jiřího Fajta z čela NGP a adresovali ho Andreji Babišovi, kterého jindy kritizují a volají po jeho zmizení z politické scény. Už to je popřením sebe sama, mám však pocit, že tito protestující snad ani v NG nebyli."

Nejvíc mě na tom fascinuje ta tragikomická drzost a hloupost (i když s Babišem stokrát nebudu souhlasit, těžko budu odvolání ministra chtít po takovém Schwanzenbergovi, že jo); ale na Knížákově svěžím díle upoutalo mou pozornost ještě něco jiného, a to slovní spojení "obvyklí petenti".

Může se zdát, že petice, které upozorňují na nemravné a nebezpečné jednání politiků, se objevují nějak často. Bude to nejspíš tím, že trapných a nečestných situací je stále víc a jistá část veřejnosti zkrátka cítí potřebu se vůči takovým způsobům vládnutí vymezit. Což pak všem, kdo považují současné politické vůdce i jejich rozhodnutí za správné, připadá jako ustavičné a marné kňourání zneuznaných.

Podpis petice se na jednu stranu bere jako něco závažného, osudového, tenhle pocit je zřejmě založený na historické zkušenosti z dob komunismu. Tehdy bylo tak elementární vyjádření nespokojenosti - protestní podpis - gestem, které měnilo životy podepisujících (k horšímu). Dnes ovšem na serverech typu petice24.cz vzniká denně online petic několik, nezřídka naivních, hloupých. Jejich podpisem člověk nezarmoutí, nic neriskuje, zpravidla ani moc nevyjadřuje a podpis na nich je asi stejně zavazující jako lajkování na Facebooku.

U petic tradičních, "papírových", je situace jiná, buďme však realisty - petice v zemi, kde trestně stíhaný premiér nikdy neodstoupí (nikdy), nevyvolá ani rozruch, ani hrůzu, ale často právě posměch (nechť si to všichni zapamatují).

Obvyklí petenti? Petice v posledních letech organizují dokonce i politické strany, včetně třeba ODS (proti přijetí eura) nebo Zemanovců (za majetková přiznání). Babiš a Ťok podepsali petici za obchvat České Lípy. To všechno přispívá k petiční inflaci. Politici petice používají jako zbraň ve volebním boji a chaos, kdo co kdy podepsal a co tím sleduje, se stupňuje.

Přesto má názorová protiváha v podobě ucelené petice smysl, o to větší tam, kde se k ní přidají i jiné formy protestů, neúnavná snaha o komunikaci a upozorňování na podivné metody a skutky, které nelze přecházet. Jen nevím, zda to, že lidé jako Milan Knížák se mohou peticím a jejich autorům otevřeně vysmívat, je důkazem demokracie a svobody slova, anebo naopak jejího znevažování.

Věnovat se ve vší vážnosti psaní petic či otevřených dopisů a angažovat se ve veřejném životě není samozřejmostí a není to jednoduché. Nic, co by stálo za úšklebek. Petice je cenný a svobodný žánr. Co takhle založit petici proti nadužívání petic a petičnímu establishmentu, není tohle výzva pro rebela Knížáka?

 

Právě se děje

před 40 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy