Začněme tím pozitivním pro naši zemi. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš a od letošního podzimu možný premiér naší země je mužem, který mnohokrát označil chování Ruska vůči Ukrajině za agresi. Neexistují žádné informace o tom, že by se jakýmkoliv způsobem "paktoval" s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, naopak právě Babišova vláda v minulosti vyhostila řadu Rusů z velvyslanectví Ruska v České republice.
Konkrétně Babiš v dubnu 2021 oznámil, že Česko vyhostí 18 zaměstnanců ambasády, protože "existuje důvodné podezření ze zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích". O tři dny později už v Česku nebyli.
Pokud bychom chtěli v pozitivních zprávách pro naši zemi pokračovat, můžeme poukázat také na postoj Babišova hnutí k ukrajinským uprchlíkům. I přes slovní výpady Babiše a některých poslanců ANO proti těmto uprchlíkům hnutí podpořilo v Poslanecké sněmovně celou řadu zákonných změn na podporu uprchlíků a sám Babiš poskytl uprchlíkům konkrétní pomoc. Přestože v poslední době on i někteří členové ANO vyvolávají některými svými výroky vůči těmto uprchlíkům nenávist, stále je zřetelný rozdíl mezi Babišem a dalším opozičním lídrem, Tomiem Okamurou z SPD. Ten už fakticky stojí proti uprchlíkům.
Bohužel v tom nejpodstatnějším, tedy v názoru na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, který je zásadní i pro naši zemi, se vládní a opoziční politici absolutně neshodují. Postoj vlády je srozumitelný a jasný. Vláda dál stojí naprosto pevně za Ukrajinou, nechává hlavně na ní, jaký mír tato okupovaná země chce, a podporuje všechno, co Ukrajinu posiluje. Tedy bez výhrad stojí i za podporou dodávek zbraní a veškerého dalšího vojenského materiálu napadené zemi. Dokonce je možné odhadovat, že kdyby bylo potřeba vyslat na Ukrajinu něco jako evropskou jednotku vojáků s přesně daným mandátem, vláda by byla patrně pro.
Babiš vidí viníky jinde
Postoj Andreje Babiše, a tedy i hnutí ANO, protože ANO rovná se Babiš, je jiný. Možná nejvíce je to patrné z Babišova proslovu v Poslanecké sněmovně v minulém týdnu, kde podrobně vysvětlil svůj názor na možný mír na Ukrajině. Babiš několikrát zdůrazňoval, jak moc si přeje mír, a také upozorňoval, kolik bolesti už válka na Ukrajině způsobila.
Není divu, že mnoha voličům jsou jeho slova a postoje blízké. Vždyť přece všichni (kromě Putina a jemu podobných) bolestivě prožíváme ukrajinské utrpení a nepřejeme si nic víc než právě mír. Ale jak má skutečný mír vypadat a kdo je viníkem toho, že ho ještě nemáme?
Základní chybou v Babišově náhledu na toto téma je už samo označování viníka. Babiš tvrdí: "Válka na Ukrajině trvá už tři roky, tři roky utrpení, tři roky ničení, tři roky lidských tragédií, a přesto se zdá, že konec je stále v nedohlednu. Ne proto, že by neexistovala možnost diplomatického řešení, ne proto, že by svět nevěděl, jak ukončit konflikty, ale proto, že Evropa místo snahy o mír jako by přijala válku jako nový normál, jako by se rozhodla bojovat do posledního ukrajinského vojáka, jako by ji nezajímalo, kolik životů bude ještě zmařeno, kolik generací bude poznamenáno a jaké následky tato válka přinese pro celý kontinent."
A kdyby si někdo myslel, že Babišovi z výčtu těchto viníků vypadlo náhodou Rusko, Moskva a Putin, tak další jeho věty potvrzují, že on vidí viníky toho, že není mír, jinde. "Místo hledání cesty k příměří slyšíme z Kyjeva, Bruselu, Londýna a dalších evropských metropolí stále hlasitější výzvy k posílání dalších a dalších zbraní. Místo diplomacie se otevřeně hovoří o možnosti nasazení vojáků a dalším prodlužování konfliktu, který se podle některých vůbec nesmí ukončit, dokud nebude porážka Ruska, v uvozovkách."
Vypadá to tedy, že Andreji Babišovi a mnoha jeho stoupencům i voličům je potřeba připomenout jednu naprosto nejdůležitější informaci, kterou jaksi opomněl zmínit.
Ať slyšíme z Kyjeva, Bruselu a Londýna cokoliv, a já myslím, že to je touha po skutečném míru, tak z Moskvy zaznívá úplně jiný "hlas". Den co den, týden, co týden, 36 měsíců, tři roky, zní z Moskvy touha po zničení Ukrajiny. Mimochodem, ta zní ve skutečnosti už mnoho let. Ale co je horší, dál a dál a dál směřují na příkaz Moskvy z Ruska směrem na Ukrajinu ohromné masy vojáků, raket, dronů a všeho dalšího možného i nemožného. Pokud by se tato masivní vojenská síla zastavila, a v ideálním případě se vrátila zpět na území Ruska, mohl by být mír. Ano - mír! Nikdo by si ho zcela jistě nepřál víc než Ukrajinci na čele se svým prezidentem. Bohužel, o této variantě se nezmiňuje Andrej Babiš, stejně jako třeba prezident USA Donald Trump.
Pokud je Babiš proti zbraním Ukrajině, umetá cestu Putinovi
Jak by postupoval Andrej Babiš za pár měsíců už možná jako lídr naší země? "Skutečné řešení této války není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii. Mír musí být prioritou. V Chartě NATO ze září 1949 je slovo mír devětkrát," prohlásil ve sněmovně a k tomu ještě citoval různé státníky z minulosti, když se zmínili o míru. Prohlásil sice, že "Rusko je agresor a zůstane agresor a že Rusko tento konflikt rozpoutalo", ale trval na tom, že nejdůležitější je se s ním domluvit na míru.
Ale prosím, mohl by nám pan Babiš vysvětlit, jak si ho představuje, když řešením není podle něj posílání dalších zbraní? Co by se asi stalo, kdyby jako premiér České republiky zamezil dodávce zbraní Ukrajině? A kdyby něco takového udělali i další lídři? Třeba jako jeho nebližší názoroví spojenci, tedy maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico? Byl by na Ukrajině mír? Vladimir Putin by okamžitě zastavil boje a děkoval by za to, že je konečně mír, kterýž přece od začátku chtěl?
Odpověď je přece zřejmá. Pokud by Ukrajina byla bez zbraní, žádná válka by neskončila. V prvním okamžiku by se Putin do takto oslabené Ukrajiny pustil s ještě větší chutí a vyvražďoval by Ukrajince ještě ve větších počtech. Je třeba připomínat, jakých zločinů proti lidskosti se jeho režim už na Ukrajině dopustil? Chcete počty zavražděných? Chcete příběhy mnoha a mnoha ukrajinských dětí, žen, mužů, celých rodin, které má Putin na svědomí? Bohužel, na sociálních sítích Babiše je o tomto stále méně informací.
Kdyby se Ukrajina nebránila a svobodný svět jí nepomáhal, Putin by už seděl pevně v Kyjevě, okupoval celou Ukrajinu a dopouštěl se ještě šílenějšího bezpráví. A samozřejmě, povzbuzený takovým úspěchem by si dělal chuť na další země. Opravdu chceme riskovat stav, kdy by Ukrajinu ovládalo Rusko ať samo, nebo prostřednictvím ukrajinských kolaborantů? Chceme Rusko na hranicích se Slovenskem, navíc za situace, kdy se ukazuje, že spoustě Slováků by Putin nevadil a mají pro jeho režim slabost? A ke vší smůle ještě za situace, kdy vidíme, že mnozí Rusové se nechali zfanatizovat Putinovým režimem a agrese vůči jiným zemím jim nevadí?
Není pochyb, že naše země, stejně jako další státy, je v ohrožení a je v našem bytostném zájmu a v zájmu našich dětí usilovat o skutečný, trvalý mír. Jenže pokud chcete uzavřít mír s někým, kdo se chová tak barbarsky jako Putin a další ruští šílenci v jeho okolí, musíte mít takovou sílu, že protivníka odradíte od porušování míru. Jen pokud budeme mít my, ale v první řadě Ukrajina takové bezpečnostní záruky, že se jich Putin bude obávat, pak je šance na trvalý, nebo alespoň trvalejší mír.
Těžko říct, jestli toto Andreji Babišovi, ale také jeho spolustraníkům nedochází, nebo prostě chtějí ohlupovat voliče ve snaze získat moc. Je totiž podstatně jednodušší dělat Babišovu politiku, protože na první pohled a poslech se zdá, že vede k míru. Je tak snadné mluvit o tom, že zbraně jsou zlo, že zbraně nechceme a raději se dojímáme mírem. Ale když někdo jen trochu víc zapojí hlavu nebo zná historii, tak ví, že slova o míru můžou být velmi zrádná. A nakonec mír vůbec nepřinesou, pokud není podložený právě bezpečností.
Myslím, že mnoho voličů se bude před podzimními parlamentními volbami rozhodovat, kdo jim a naší zemi přinese větší bezpečí a Evropě skutečný mír. Bude to Petr Fiala? Andrej Babiš? Nebo někdo jiný? Třeba Vít Rakušan? Nebo kupříkladu komunistka Kateřina Konečná? Jistě, Babiš má suverénně nejvíc voličů, přibližně třetina z nich mu chce dát ve volbách hlas a udělat z něj zase nejmocnější osobu Česka. Ale do voleb zbývá ještě několik měsíců. A v lidech může narůstat strach, že Babiš v konečném důsledku - ať vědomě, či nevědomě - servíruje naši zemi nepřátelům a okupantům.